V úterý 8. listopadu se v prostorách Senátu Parlamentu ČR uskutečnilo vyhlášení výsledků jubilejního 15. ročníku soutěže Žít krajinou, kterou pořádá Státní pozemkový úřad (SPÚ) ve spolupráci se Stálou komisí senátu pro rozvoj venkova a s Českomoravskou komorou pro pozemkové úpravy.

Jejím cílem je ocenit nejúspěšnější realizace pozemkových úprav, které jsou komplexním a účinným nástrojem, jak vrátit krajině její schopnost vyrovnávat se s klimatickými změnami i vlivy zemědělské činnosti. Mají pozitivní přínos pro kvalitu životního prostředí a zvyšují celkovou kvalitu života na venkově. Záštitu nad akcí převzal ministr zemědělství Zdeněk Nekula. „Připomeňme si, že pozemkové úpravy letos slaví své 30. výročí. Pokud budu mluvit o investicích do krajiny, od roku 1991 jsme do pozemkových úprav investovali necelých 33 miliard Kč. Za těmito čísly stojí poctivá a profesionální práce jak úředníků, projektantů pozemkových úprav a staveb, tak i dodavatelů a patří jim za to opravdu velké poděkování.“ Uvedl ve svém projevu Martin Vrba, ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu.

Soutěž Žít krajinou oceňuje nejlepší navržené a vybudované realizace prvků plánů společných zařízení v krajině, jejich autory, organizátory a všechny další, kteří se o realizace zasloužili. V 15. ročníku soutěže Žít krajinou se komisím představilo 45 projektů, z toho 22 projektů v kategorii Zelená a dopravní infrastruktura a 23 projektů v kategorii Tvorba a ochrana krajiny. Současně centrální komise vybrala z těchto projektů ten nejlepší a udělila mu Cenu Státního pozemkového úřadu.  A poslední cenou, která byla v letošním ročníku udělena, byla Cena veřejnosti. O té rozhoduje veřejnost v internetovém hlasování.

Důležitost pozemkových úprav zdůraznil ve svém projevu i předseda Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova Jiří Vosecký. Jejich pozitivní vliv na krajinu vyzdvihl také Michal Pochop, předseda Českomoravské komory pro pozemkové úpravy a náměstek ministra zemědělství pro řízení Sekce pro fondy EU Pavel Sekáč a poděkoval všem, kteří se na jejich realizaci i na soutěži podílejí. Všichni přítomní senátoři se zapojili do předávání ocenění i Pamětních listů Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova. Cenu Státního pozemkového úřadu předal s ústředním ředitelem Vrbou i místopředseda Spolku pro rozvoj venkova Eduard Kavala.

Mezi další významné hosty večera patřily senátorky Eva Rajchmanová, Jarmila Smotlachová a senátor Petr Štěpánek, členové Stálé komise senátu pro rozvoj venkova, 1. místopředsedkyně Poslanecké sněmovny PČR Věra Kovářová a poslankyně Jana Krutáková, předsedkyně Výboru pro životní prostředí.

„Našimi klíčovými partnery jsou senátorky a senátoři, poslankyně a poslanci, zástupci Spolku pro obnovu venkova, Sdružení místních samospráv, Svazu měst a obcí, a především starostky a starostové obcí a měst, kde se pozemkové úpravy prováděly, provádějí a pevně věříme, že i nadále provádět budou. Právě díky vzájemné úzké spolupráci jsme schopni prokazatelně dynamizovat rozvoj venkova,“ ocenil spolupráci ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu Martin Vrba.

Společná zařízení budovaná v rámci pozemkových úprav, jako jsou mokřady, tůně, ochranné nádrže, meze nebo výsadby alejí, biocenter a biokoridorů pomáhají krajině vyrovnat se s variabilitou počasí, jsou účinné při povodních, ale i v době sucha. Význam pozemkových úprav roste společně s nutností snahy vypořádat se s negativními dopady klimatických změn.

Jako ukázka opravdu dobré praxe může sloužit jeden z vítězných projektů v kategorii Tvorba a ochrana krajiny, který získal zároveň i Cenu státního pozemkového úřadu za nejlepší přihlášený projekt. Revitalizační opatření na pravém břehu Holomně, k.ú. Drslavice ve Zlínském kraji.

Realizací revitalizačních opatření na pravém břehu Holomně v katastrálním území Drslavice došlo k nárůstu biologické hodnoty údolí toku Holomňa při současném zvýšení ochrany intravilánu obce, a to díky transformaci povodňových průtoků ve vodním toku a zadržení vody v krajině.

Účinnost realizovaných protipovodňových opatření již byla ověřena v praxi čtyři měsíce od kolaudace staveb.

Vodní nádrž, poldr, mokřad a související opatření spojují více funkcí: plní funkci ekologickou, jelikož představují stanoviště pro výskyt rostlin a živočichů vázaných na vodní prostředí, vodohospodářskou, dochází totiž k zadržení vody v krajině a optimalizaci průtoků v potoku za povodní a v době sucha, dále funkci zpřístupnění pozemků prostřednictvím realizace polních cest, estetickou a rekreační funkci.  Vodní prvky dodávají zemědělsky intenzivně obhospodařované krajině různorodost, atraktivnost a malebnost, ta je pak více navštěvována místními obyvateli i turisty. Zbudované polní cesty zpřístupňují stavby a přilehlé zemědělské pozemky pro jejich vlastníky, což vede k efektivnějšímu hospodaření. Zpevněné cesty také brání vyjíždění nových trajektorií a s tím spojené degradace zemědělské půdy. Polní cesty se již stihly osvědčit a jsou hojně využívány nejen vlastníky přilehlých pozemků, ale i turisty a návštěvníky pěšky i na kolech. Stavby byly veřejností velmi dobře přijaty a lze předpokládat, že o ně bude dobře pečováno i do budoucna tak, aby mohly sloužit svému důležitému účelu po další desítky let.

Podrobnější informace týkající se všech vítězných projektů dodavatelských firem, projektantů apod. naleznete zde:  https://1url.cz/3KTsv

Výsledky 15. ročníku soutěže Žít krajinou

Počet hodnocených projektů v jednotlivých kategoriích

Zdroj a foto (cena veřejnosti Heřmanice/Kristiánov) SPÚ
Foto a zdroj: Naše voda