Hlavní projekty rozvoje železnic na celém kontinentu se zaměřují na vysokorychlostní železnice (VRT), které mají velký potenciál propojit aglomerace velkých měst a mohou přispět k racionalizaci veřejné dopravy. Mohou se stát účinnou konkurencí dálnicím a poskytovat cestujícím dobrou kapacitu, spolehlivost, úsporu času a bezpečnost. Nyní na české koleje vjel proslulý francouzský rychlovlak TGV. Správa železnic připravila proto akci, během níž si jej může veřejnost v několika stanicích přijít prohlédnout. Souprava bude vystavena také na veletrhu Rail Business Days. Cílem je podpořit projekt výstavby VRT v České republice.

Mezinárodní železniční veletrh Rail Business Days v Brně zahájila dnes konference. Spolu s vlakem jsou na ni přítomni i manažeři ze společnosti SNCF, kteří budou spolu s manažery infrastruktury zítra jednat o řadě klíčových otázek. Prezentace vlaku má podporu ministra dopravy Martina Kupky, který stejně jako generální ředitel SŽ prosazuje myšlenku, aby se na výstavbě VRT podílely české ruce a české firmy.

„Chceme otevřít francouzské know-how a rozšířit ho tak, aby ho mohly použít i české firmy, aby české VRT stavěly české ruce, řekl na konferenci ministr Kupka. V tom se plně shoduje s generálním ředitele SŽ Jiřím Svobodou: „České firmy mají ve stavně VRT zelenou,“ uvedl Svoboda v médiích. Tato česko-francouzská kooperace stojí podle ministra Kupky na startu českého předsednictví EU. „Lepší jednou vidět než stokrát slyšet,“ pochválil ministr dopravy prezentaci TGV.

Obecně se za vysokorychlostní železnici považují existující tratě přesahující rychlost 200 km/h a nově budované tratě s rychlostí 250 km/hod. Rychlost se může lišit v závislosti na technických řešeních a v konečném důsledku může dosáhnout v průměru 380 km/h až 420 km/h. Rychlost však není jedinou, i když je hlavní předností VRT.

Na krátké a střední vzdálenosti mohou VRT nabídnout kratší celkovou dobu cesty než letecká doprava a nechat osobní automobily daleko za sebou. Dobře provozovaná dvoukolejná rychlodráha může dosáhnout kapacity odpovídající buď dvěma tříproudým dálnicím, nebo Jumbo Jetu za minutu. Jejich spolehlivost je prokazatelná: stávající rychlodráhy nevykazují více než 1 minutu zpoždění na vlak. A bezpečnost: na vysokorychlostní trati dosud nepřišel ve vysokorychlostním vlaku o život ani jeden cestující.

Na rozdíl od obecné představy nepřichází hlavní výhoda VRT s velmi dlouhými vzdálenostmi, kde přetrvává letecká doprava, která nabízí o něco lepší výsledky, a proto jsou dlouhé mezinárodní železniční cesty málo objemné. Právě v sektoru krátkých a středních vzdáleností (60-90 minut) mohou ale VRT přispět ke snadné dostupnosti destinací. Je to proto, že aby byly efektivní, potřebují vysokou poptávku.

Ruku v ruce s tím jde mobilita pracovní síly, širší nabídka na trhu práce a nová pracovní místa. Ostatně Správa železnic hledá nové členy týmu, který se výstavbou VRT zabývá, již nyní. Příležitost dostanou i čerství absolventi dopravních a technických škol.

A v tomto ohledu je Česká republika pro VRT v podstatě zemí zaslíbenou a VRT se mohou stát moderní, ekologickou i ekonomickou alternativou pro přepravu mezi regiony. Nabídnou možnosti pro využití inovativních technologií (například umístění fotovoltaických elektráren podél tratí – podobné projekty fungují již v sousedním Německu i Rakousku).

Radek Novotný

Zdroj: PRO města a obce
Foto: Radek Novotný