Souhrn konference SENIOR HOUSING II., pořádané ve spolupráci Výboru pro sociální politiku Senátu Parlamentu ČR a Unií pacientů ČR, konané dne 20.6.2022 v Jednacím sále Senátu Parlamentu ČR

Terénní a pobytová péče o seniory v ČR nedokáže pokrýt poptávku. Domovy pečující o seniory jsou ročně nuceny odmítnout 45 tisíc přihlášek, protože nemají dostatečnou kapacitu. Do roku 2050 má přitom podle prognóz stárnutí populace a prodlužující se délky života v Česku přibýt milion důchodců k nynějším dvěma milionům. Na druhém ročníku konference Senior housing proto Výbor pro sociální politiku Senátu Parlamentu ČR spolu s Unií pacientů a dalšími odborníky z různých oblastí dlouhodobé péče hledali možnosti změny systému s cílem zajistit seniorům nadále vysokou kvalitu života.

„Každý senior má právo na péči, ale zároveň to nesmí být na úkor profesionálně pečujícího, který by byl nucen pracovat za minimální mzdu s neplacenými přesčasy,“ shrnul s mírnou nadsázkou problém rostoucí potřeby dlouhodobé péče Stanislav Balík, emeritní soudce Ústavního soudu ČR. K tomu se přidal Jan Vrbický, zastupující ředitel odboru sociálních služeb a inspekce sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, s tím, že aktuálně je u nich na jednacím stole přibližně šest pracovních variant změn, které sahají od úprav stávajícího fungování až k úplné reformě. „Verdikt vzejde z konzultace se zástupci krajů a organizací poskytujících péči o seniory. S ohledem na stárnutí populace legislativní plán vlády počítá s nutností změny financování tohoto sektoru od 1. 7. 2024,“ uvedl Vrbický.

Vedle domovů seniorů se mluvilo i o problematice domácí péče. „80 % lidí si přeje, aby o ně bylo ve stáří pečováno doma. Pro kvalitní život proto potřebují dostupné terénní zdravotní a sociální služby,“ dodal Vojtěch Kubec, jednatel Sdružení pečujících organizací Včelka. Nejde přitom o žádné krátké období péče, ale často i přes deset let. Jak s tím nakládá naše populace?

Podle průzkumu NN Životní pojišťovny si 70 % Čechů uvědomuje, že se o sebe budou v případě potřeby muset postarat sami. Většina lidí si ale neuvědomuje, jak nákladná může být péče o člověka, který se o sebe nedokáže sám postarat. „V mírnější variantě, kdy člověk zůstává v domácím prostředí, ale potřebuje asistenci, může jít asi o 10 až 20 tisíc měsíčně. Pokud je nezbytná celodenní péče ve specializovaném zařízení, může to snadno vyjít na dvojnásobek,“ uvedl Michal Korejs, ředitel produktového vývoje NN Životní pojišťovny. Příspěvek od státu odstupňovaný podle míry nesoběstačnosti, tedy od 880 Kč do 13 200 Kč, tak ideální potřebnou péči často pokrýt nedokáže.

Potřeba dlouhodobé péče v domácím prostředí s sebou navíc obvykle nese nutnost rekonstrukce bydlení. I s tím už ale stát dokáže z části pomoci. „V rámci podpory sociálního bydlení nabízíme i možnost spolufinancování rekonstrukce pro domácí péči díky penězům z fondů EU, která preferuje tento způsob péče o seniory,“ připomněl Aleš Pekárek, vedoucí oddělení řízení odboru řídícího orgánu IROP Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Zároveň představil Národní programy MMR ČR na podporu sociální péče.

K nesystematickému financování sociálních služeb ze strany státu se během své přednášky obsáhle vyjádřila Šárka Kopáčková, ředitelka Domova seniorů U Přehrady z Jablonce nad Nisou.

V bloku přednášek Výstavba nových a revitalizace stávajících sociálních zařízení a komunitních center se Martin Peckl, partner advokátní kanceláře, věnoval Finanční kooperaci veřejného a soukromého sektoru v oblasti pobytových sociálních služeb. Konkrétně se zaměřil na roli krajů a obcí při zajištění dostupnosti sociálních služeb, přenesení dostupnosti na soukromý sektor, vícezdrojovému financování, vyrovnávacím platbám a investicím. V tomto bloku vystoupil i Tomáš Černický, zástupce další společnosti, jež je největším soukromým poskytovatelem pobytových služeb v ČR, konkrétně Domovů pro seniory a Domovů se zvláštním režimem. Ve své přednášce vyzdvihl možnosti a výhody spolupráce veřejného a soukromého sektoru formou PPP projektů. Financování investic v oblasti sociálních služeb a jejich souvislostí do své přednášky zahrnul ředitel infrastrukturního poradenství Jan Šnajdr z České spořitelny a.s.

Jako poslední vystoupil Jan Fencl z nadace českého operátora s ukázkami možností využívání moderních digitálních technologií pro zlepšení kvality života seniorů a zároveň jejich pomoci při péči o seniory.

V případě zájmu o elektronický sborník přednášek z konference se neváhejte obrátit na uniepacientu@email.cz

Foto a zdroj: SMO ČR