Město Žatec usiluje o zápis na prestižní seznam od roku 2014
Za zvuku fanfár, nástupem místní Chmelobrany a symbolickým odemknutím zámku chmelového majáku zahájili letošního 1. dubna v Žatci novou turistickou sezónu. Pro město je specifická: v jejím závěru se očekává zpráva, zda bude díky chmelařské historii zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO. Ve městě se dochoval pozoruhodný soubor staveb spojených se zpracováním chmele, na němž byla založena prosperita města v 19. a na začátku 20. století. V kontextu území celé České republiky představuje žatecká chmelařská krajina nejreprezentativnější ukázku dosud produkční krajiny po generace utvářené a formované činnostmi souvisejícími s pěstováním a následným zpracováním chmele. Žatec se sušárnami a sklady chmele usiluje o zápis na tento seznam od roku 2014. O tři roky později doporučil městu Výbor pro světové dědictví rozšířit nominační dokumentaci o chmelařskou krajinu. Upravenou nominaci dokončila pracovní skupina v roce 2020.
„Nakonec jsme rádi, že nám bylo doporučeno rozšířit nominaci Žatce o venkovskou komponentu – chmelnice, které se rozkládají pod zámkem Stekník. Spolupráce s majiteli chmelnic, jimiž jsou Chmelařský institut a Družstvo chmelařství, byla dokonalá, stejně jako s kastelánkou státního zámku Stekník. Rozpočet kapitoly pro přípravu k zápisu na Seznam světového dědictví byl asi 700 tisíc korun ročně, což není tolik, díky zapojení pracovní skupiny lidí bez nároku na odměnu,“ říká Jaroslav Špička (na snímku), ředitel turistického komplexu Chrám chmele a piva. Ve funkci tzv. site managera pro nominaci je odpovědný za prezentaci a propagaci Žatce a jeho chmelařské krajiny dle zpracovaného strategického dokumentu, který odsouhlasilo zastupitelstvo města. „Proces nominace je velmi složitý a časově náročný. Jen dosažení zápisu na Indikativní seznam ČR, který je povinným krokem, znamená minimálně rok příprav,“ přibližuje Olga Bukovičová z odboru rozvoje žateckého městského úřadu.
Zdlouhavá procedura
Základním předpokladem k úspěchu nominace je prokázat celosvětovou unikátnost, obhájit návrh, doložit autentičnost a celistvost dochování památky. Takto zpracovaná nominační dokumentace je pak předána odborným poradním orgánům UNESCO, ke kterým patří na prvním místě Mezinárodní rada pro památky a sídla ICOMOS (International Council of Monuments and Sites). „Nominace a její hodnocení jsou zdlouhavé, často dochází k přepracování původní dokumentace, která v závěru může obsahovat několik stovek stránek. Rozpočet projektu musí tedy počítat i s náklady na kvalitní překlady a jazykové korektury. V neposlední řadě je nutné se připravit také na kritiku a absenci podpory – přestože jsou nominace, její dokumenty a memoranda o spolupráci podřízena odsouhlasení zastupitelstvem města, najdou se vždy hlasy, které projekt nepodporují, a zde je potřeba mít připraveny vize a argumenty,“ upozorňuje Olga Bukovičová.
Průběh nominace přinesl městu Žatec příležitost být víc vidět nejen mezi odbornou veřejností, ale i na národní úrovni. Zvýšil se i zájem médií. Aktuálně realizuje město projekt, který za pomoci metodiky doporučí alternativní využití chmelových skladů. Příležitostí je i možnost využití specifické chmelařské krajiny obklopující město, která má potenciál pro cyklisty, pěší turisty i rodiny s dětmi. Prostřednictvím edukativních modulů, aktuálně zpracovávaných pro základní a mateřské školy, si město nenápadně vychovává své budoucí patrioty. „Naše aktivity přinesly efekt i v možnosti dotací: zápis Žatce na Indikativní seznam a probíhající nominační proces přinesly cenné body při hodnocení rozvojových projektů IROP a v Žatci mohly být realizovány projekty v řádech desítek milionů korun. Příkladem je obnova Mederova domu, synagogy nebo Pivovarského muzea,“ vypočítává Olga Bukovičová.
Žatec do UNESCO patří!
„Já Žatci fandím, akorát si myslím, že si možná mnoho lidí neuvědomuje, kolik povinností je s tím spojených, a je otázka, jestli úspěšný zápis bude pro město skutečně přínos, nebo spíš zátěž. Ale rozhodně si myslím, že Žatec do UNESCO patří!“ zhodnocuje hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller.
„Byla by obrovská škoda, kdyby to Žatci nevyšlo. Starobylé chmelařské město má co nabídnout. Postupně během těch devíti let práce a čekání vzniklo také mnoho prezentačních publikací a materiálů o tom, jak se starat o turisty, jak propagovat město a chmel, takže by se samozřejmě jelo dál na této vlně s přípravou dalších projektů pro rozvoj turismu. Nic by nebylo ztraceno, stále bychom udržovali značku a starali se o ni. Celá práce na nominační dokumentaci, edukace místních spoluobčanů a snahy o dochování autenticity našeho krásného chmelového města a jeho regionu je pro nás hnacím motorem,“ shrnuje Jaroslav Špička.
Nominace Žatec a krajina žateckého chmele již prošla hodnotícím procesem ze strany Mezinárodní rady pro památky a sídla a jen se čeká na rozhodnutí. To by měl učinit mezivládní Výbor pro světové dědictví na svém 45. zasedání letos ve dnech 10.–25. září v Rijádu, Saudské Arábii.
