Rekonstrukce a revitalizace historických památek zachraňují dědictví pro budoucí generace. V regionech pak podporují rekonstrukce historických objektů, kulturní využití a cestovní ruch. Některé památky se vracejí do původního stavu, některým se dává zcela nová tvář. K těmto obnovám je vždy třeba přistupovat svědomitě a s velkým respektem. Významně pomáhají vedle restituentů i zahraniční investice a zdroje z Evropské unie.

Historické památky v regionech z peněz EU

V regionech pomáhají rekonstrukce památek k zachování kulturního bohatství a podpoře cestovního ruchu. Tyto rekonstrukce jsou velice nákladné, proto často pomáhají i zahraniční investoři či fondy EU. Mezi zdařilými projekty financovanými z IROP lze jmenovat například Vlašský dvůr v Kutné Hoře, Hornický skanzen Žacléř, Šlechtickou školu ve Slatiňanech, pardubické Automatické mlýny v původní verzi od architekta Josefa Gočára, Historický Dům U Zlaté Růže v Žatci, Národní centrum divadla a tance a Zámeckou jízdárnu v Lednicko-valtickém areálu či Muzeum Komenského v Přerově.

Projekty „Integrovaného regionálního operačního programu“ (IROP) k zachování, ochraně a rozvoji kulturního dědictví a zda obnova vybraných památek měla pozitivní dopady na místní či regionální zaměstnanost a konkurenceschopnost. V rámci programů IROP bylo koncem roku 2021 dokončeno 45 projektů za 3,8 miliardy korun.

Obnova historických památek ze soukromých zahraničních zdrojů

Rekonstrukce historických památek je pracná a nákladná cesta. Vedle zdrojů z EU je druhou cestou soukromá investice. A to i ze zahraničí, protože v tuzemsku se nanajde často investor, který by potřebnou částku byl ochoten investovat. Někdo by se toho mohl obávat, ale je třeba si uvědomit, že nemovitost si nikdo nesbalí a neodnese. Má jednoduše svoje místo a je pevně spojená s naší zemí. Tudíž všechny investované prostředky jsou investovány do našeho kulturního dědictví, proto bychom si toho měli vážit.

Historické objekty mají často své kořeny před mnoha staletími a přežijí nás všechny, pokud se o ně budeme starat. Základní otázkou je správný a citlivý přístup k tak významnému objektu. Příkladem, kdy rekonstrukci provádí soukromý zahraniční investor je pak třeba Zámek Protivín. Ten v dávné minulosti patřil Lucemburkům a sloužil i Karlovi IV. Nedávno téměř rozpadlý zámek získal a pečlivě jej rekonstruuje malajský královský fond Royal Capital Club.

„Zámek Protivín má za sebou významný historický vývoj od gotiky, přes renesanci, baroko, rokokovou vestavbu interiéru. V posledních osmedesáti letech však chátral. Naším hlavním koncepčním prvkem celé rekonstrukce je hledání citlivého kontrastu mezi moderním a historickým. Jsem přesvědčená, že když se původní historické věci dá prostor a postaví se v kontrastu s moderními prvky, tak vynikne mnohem více, než když se vytvoří napodobenina historie. Z mého pohledu je velmi důležité, aby v zámku byl nějaký odkaz dnešní doby. Hlavní roli v tomto případě hraje nejen volba formy, ale i materiálu. Musí se postupovat s respektem, aby vznikl jemný kontrast, který podpoří historickou tvář,“ říká vedoucí architektka studia ARCH.IC s.r.o. a představitelka projektu THE ORB Věra Nagyová.

Po dokončení rekonstrukce bude Zámek Protivín sloužit jako česká základna a jedno ze sídel celosvětového projektu The Orb The Royal Capital Clubu. Na zámek navazuje také areál podzámčí. Z toho by se mělo stát nové kulturní a gastronomické centrum Protivína.

Foto a zdroj: Deník Veřejné Správy