Newslettery

Dostávejte to nejzajímavější ze světa veřejné správy i v našich newsletterech.

    PromoNews

    Výběr toho nejzajímavějšího za posledních 14 dní do vaší emailové schránky.

    2x měsíčně

    PromoDay

    Přehled nejnovějších článků. Každý pracovní den do vaší schránky.

    5x týdně

    Představujeme vám

    Výběr z těch nejzajímavějších rozhovorů s představiteli veřejné správy.

    1x měsíčně

    Akce

    Přehled nadcházejících konferencí, soutěží, školení na následující měsíc.

    1x měsíčně

    Kliknutím na „Odebírat“ souhlasíte s našimi zásadami o Ochraně osobních údajů a zasíláním pravidelných newsletterů. Odhlásit se můžete kdykoliv.

    Chytré městoŽivotní prostředí

    Moderní větrolamy pomůžou proti erozi i dalším vlivům změny klimatu

    Na obnovu větrolamů, jejich protierozní i další funkce se zaměří vědci Agronomické fakulty MENDELU. Chtějí hodnotit účinnost těchto tradičních prvků krajiny a výsledky aplikovat při plánování krajiny současné. Ta bude schopná efektivně čelit nepříznivým vlivům. Větrolamy jsou účinnými adaptačními opatřeními proti negativnímu vývoji klimatu, ať už jde o vyšší frekvence výskytu sucha nebo kritické rychlosti větru, které způsobují větrnou erozi. Eroze postihuje ornici, tedy svrchní nejúrodnější a nejkvalitnější vrstvu půdy. Závažnost větrné eroze se zvyšuje s rostoucím výskytem sucha, růstem extremity počasí a také s celkovou degradací půdy, nastínila Hana Středová z Ústavu aplikované a krajinné ekologie AF MENDELU.

    Životnost v minulosti zakládaných větrolamů se chýlí ke konci, jelikož kvůli rychlému dosažení protierozního efektu byly vysazovány rychle rostoucí ale poměrně krátkověké dřeviny. Proto je čas přistoupit k jejich obnově. „Na tuto potřebu reaguje projekt, který kromě primární protierozní funkce větrolamů cílí i na jejich funkci ekologickou, estetickou, mikroklimatickou a krajinotvornou,“ uvedla Středová. Včleňování dřevinné vegetace, tedy i větrolamů, do agrární krajiny spadá do fenoménu agrolesnictví, které kombinuje pěstování dřevin se zemědělskou produkcí na jednom pozemku.

    Větrem unášené prachové částice přispívají kromě degradace půdy i ke zhoršování kvality ovzduší a s tím souvisejících zdravotních rizik. I proto vědci AF MENDELU v rámci dlouhodobého výzkumu větrné eroze vyvinuli a patentovali deflametr s aktivním lapačem půdních částic unášených větrem, který stanovuje jejich množství a zrnitostní složení. „Takto zachycené částice pak hodnotí v rámci projektu vyvinutý software. Krom toho byl na základě četných měření parametru větrného pole v okolí větrolamů sestaven nomogram definující protierozní účinnost v různých vzdálenostech od větrolamu ve vazbě na jeho hustotu a rychlost větru,“ popsala vědkyně. Tento nástroj umožňuje efektivně plánovat umístění větrolamů v krajině.

    Aby stanovili funkčnost větrolamů proti větrné erozi v kritických obdobích, jejich vitalitu a hustotu jejich zapojení, budou vědci využívat možností dálkového průzkumu Země. Využijí i výsledky z experimentálních lokalit s různými typy větrolamů, kterými byly Dolní Dunajovice, Micmanice a Suchá Loz. Ty se nyní budou snažit zobecnit a spolu s celorepublikovými daty o struktuře a rozmístění větrolamů aplikovat na měřítko celého státu. Výsledky projektu poskytnou metodiku hodnocení větrolamů a budou využitelné při krajinném a územním plánování. Cílem je dosáhnout takové krajinné struktury, která bude schopna efektivně čelit různým nepříznivým vlivům, k nimž patří i větrná eroze. “Nedílnou součástí bude zasazení zmíněných proměnných do kontextu vývoje klimatu sofistikovanými analýzami dostupných unikátních fenologických a agrometeorologických řad. Celkové hodnocení bude výsledkem multikriteriální syntézy různých zdrojů dat – distančních, pozemních i obrazových,“ přiblížila vědkyně.

    Větrolamy vznikaly na našem území přibližně v polovině minulého století, jejich hlavním cílem bylo omezovat erozní účinky větru. „Zakládání větrolamů souvisí s kolektivizací zemědělství, scelováním pozemků a centrálním plánováním struktury krajiny. Předtím plánování a optimalizace větrolamů v dnešním pojetí v podstatě nebylo potřeba, krajiny byla pestrá a členitá, jelikož odrážela vlastnické vztahy k pozemkům,“ vysvětlila Středová.

    Foto a zdroj: Deník Veřejné Správy

    Nejčtenější kategorie
    Chytré město
    381
    Energetika
    400
    IT
    273
    Dotace a Finance
    1184
    Odpady
    210

    Nezmeškejte žádné informace!

    Přihlaste se k odběru newsletteru a buďte stále v obraze