Na obnovu větrolamů, jejich protierozní i další funkce se zaměří vědci Agronomické fakulty MENDELU. Chtějí hodnotit účinnost těchto tradičních prvků krajiny a výsledky aplikovat při plánování krajiny současné. Ta bude schopná efektivně čelit nepříznivým vlivům. Větrolamy jsou účinnými adaptačními opatřeními proti negativnímu vývoji klimatu, ať už jde o vyšší frekvence výskytu sucha nebo kritické rychlosti větru, které způsobují větrnou erozi. Eroze postihuje ornici, tedy svrchní nejúrodnější a nejkvalitnější vrstvu půdy. Závažnost větrné eroze se zvyšuje s rostoucím výskytem sucha, růstem extremity počasí a také s celkovou degradací půdy, nastínila Hana Středová z Ústavu aplikované a krajinné ekologie AF MENDELU.
Životnost v minulosti zakládaných větrolamů se chýlí ke konci, jelikož kvůli rychlému dosažení protierozního efektu byly vysazovány rychle rostoucí ale poměrně krátkověké dřeviny. Proto je čas přistoupit k jejich obnově. „Na tuto potřebu reaguje projekt, který kromě primární protierozní funkce větrolamů cílí i na jejich funkci ekologickou, estetickou, mikroklimatickou a krajinotvornou,“ uvedla Středová. Včleňování dřevinné vegetace, tedy i větrolamů, do agrární krajiny spadá do fenoménu agrolesnictví, které kombinuje pěstování dřevin se zemědělskou produkcí na jednom pozemku.
Větrem unášené prachové částice přispívají kromě degradace půdy i ke zhoršování kvality ovzduší a s tím souvisejících zdravotních rizik. I proto vědci AF MENDELU v rámci dlouhodobého výzkumu větrné eroze vyvinuli a patentovali deflametr s aktivním lapačem půdních částic unášených větrem, který stanovuje jejich množství a zrnitostní složení. „Takto zachycené částice pak hodnotí v rámci projektu vyvinutý software. Krom toho byl na základě četných měření parametru větrného pole v okolí větrolamů sestaven nomogram definující protierozní účinnost v různých vzdálenostech od větrolamu ve vazbě na jeho hustotu a rychlost větru,“ popsala vědkyně. Tento nástroj umožňuje efektivně plánovat umístění větrolamů v krajině.
Aby stanovili funkčnost větrolamů proti větrné erozi v kritických obdobích, jejich vitalitu a hustotu jejich zapojení, budou vědci využívat možností dálkového průzkumu Země. Využijí i výsledky z experimentálních lokalit s různými typy větrolamů, kterými byly Dolní Dunajovice, Micmanice a Suchá Loz. Ty se nyní budou snažit zobecnit a spolu s celorepublikovými daty o struktuře a rozmístění větrolamů aplikovat na měřítko celého státu. Výsledky projektu poskytnou metodiku hodnocení větrolamů a budou využitelné při krajinném a územním plánování. Cílem je dosáhnout takové krajinné struktury, která bude schopna efektivně čelit různým nepříznivým vlivům, k nimž patří i větrná eroze. “Nedílnou součástí bude zasazení zmíněných proměnných do kontextu vývoje klimatu sofistikovanými analýzami dostupných unikátních fenologických a agrometeorologických řad. Celkové hodnocení bude výsledkem multikriteriální syntézy různých zdrojů dat – distančních, pozemních i obrazových,“ přiblížila vědkyně.
Větrolamy vznikaly na našem území přibližně v polovině minulého století, jejich hlavním cílem bylo omezovat erozní účinky větru. „Zakládání větrolamů souvisí s kolektivizací zemědělství, scelováním pozemků a centrálním plánováním struktury krajiny. Předtím plánování a optimalizace větrolamů v dnešním pojetí v podstatě nebylo potřeba, krajiny byla pestrá a členitá, jelikož odrážela vlastnické vztahy k pozemkům,“ vysvětlila Středová.
Foto a zdroj: Deník Veřejné Správy
