Na veřejném slyšení v senátu se česká pošta probírala z mnoha úhlů pohledu

Hana Továrková, předsedkyně Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), upozornila při zářijovém 20. veřejném slyšení v Senátu na změnu evropské legislativy ve vztahu k poštovním službám. Změna, která se chystá, pravděpodobně vyvrcholí v roce 2022 a bude mít zřejmě dopad do poskytování tzv. univerzální služby, na niž v současné době drží licenci Česká pošta. ČTÚ již nyní připravuje výběrové řízení na nového držitele poštovní licence, které proběhne v roce 2021 a 2022. Podle evropských pravidel budou mít do otevřeného výběrového řízení přístup všichni poskytovatelé poštovních služeb a není jasné, kdo licenci získá.

Různá očekávání od české pošty

Při veřejném slyšení řekla místopředsedkyně Senátu Miluše Horská, že „o České poště se často píše s výtkami o tom, že jí chybí smysluplná vize fungování, nebo o tom, že musí přidat v modernizaci třídících uzlů a balíkových center, že musí zkvalitnit IT infrastrukturu a zaměřit se více na portfolio služeb, které přinášejí finanční efekty.“ Horská upozornila, že od poštovních úřadů máme každý z nás jiná očekávání: „Jinak na transformaci tohoto podniku pohlíží Ministerstvo vnitra, jinak menší obce, jinak běžný občan.“ Obce, v nichž zůstávají poštovní pobočky, získávají význam a důležitost. Naopak rušení poštovních úřadů je spojené s periferizací území, ke kterému v některých místech republiky dochází i proto, že mizí nejenom pošty, ale i další potřebné služby.

V regionech se opět diskutuje o poštách

„Především v regionech aktuálně zažíváme rušnou debatu v souvislosti například s úpravou provozní doby poboček pošt a s dalšími službami,“ uvedl senátor a předseda Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Zbyněk Linhart. Funkční stát má podle něho několik atributů jako je zajištění bezpečnosti, vnitřní i vnější, a také funkční pošta, resp. funkční poštovní služby. „Já jsem si to připomněl nedávno, když jsem viděl po dlouhé době film Pošťák s Kevinem Costnerem z roku 1997, česky se nazývá Posel budoucnosti, v němž šlo v zásadě o to, že po rozvratu federace lidé opět začnou doufat ve fungující stát, když začne fungovat pošta. Nevím, jak by to dopadlo u nás. Mám obavy, jestli by to lidé také takto vnímali. Ale symbol je, myslím, zřejmý.“

Jaká je realita v obcích?

Podle poslance Mariana Jurečky není možné bavit se jenom o tom, jestli stát má nebo nemá doplnit nějaké finanční prostředky za službu, kterou lidé v rámci České pošty odvádějí. Je potřeba se podívat, jaká je celá síť České pošty, co její služby přinášejí občanům, kteří žijí i ve venkovských regionech. Podle Jurečky je dobré si uvědomit, co fungování poboček pošty znamená pro celý venkovský region z hlediska budoucí perspektivy, zejména vylidňování. Lidé, kteří se rozhodují, jestli se vrátí do své malé vesnice, poté, co studovali v Ostravě, v Brně, v Praze, při svém rozhodování berou v úvahu, jaká je v obci úroveň služeb, jaká infrastruktura tam je. A služby České pošty mezi to, co v rozhodování hraje roli, rozhodně patří.

Financování České pošty a problémy

Podle Jiřího Nováčka, prvního náměstka ministra vnitra, je pošta státní podnik na konkurenčním trhu a současně povinně plní službu ve veřejném zájmu, tzv. univerzální službu. „Do roku 2015 byl zákonem o poštovních službách upraven systém úhrady čistých nákladů univerzální služby formou tzv. kompenzačního fondu. Do něj měli přispívat všichni poskytovatelé poštovních služeb. Tento systém byl ale provázen řadou sporů, nebyl finančně naplněn a platba za roky 2013 a 2014 se uskutečnila až v roce 2019. Také zákonný limit kompenzace ve výši 500 milionů korun se ukázal jako nedostatečný,“ uvedl Jiří Nováček. Novelou zákona se podařilo nahradit kompenzační fond platbou ze státního rozpočtu a navýšení limitu úhrady čistých nákladů na trojnásobek. Kompenzace ale podléhá notifikaci veřejné podpory ze strany Evropské komise a do dnešního dne nebylo ze strany Evropské komise vydáno rozhodnutí, a úhradu tak nelze vyplatit. „Česká pošta se tak i v důsledku opožděných úhrad čistých nákladů ocitla v paradoxní situaci, dochází jí vlastní finanční prostředky a současně má v zásadě zákonný nárok pro letošní rok na 1,5 miliardy korun… Stát klade na Českou poštu nároky, cestou poštovní licence jí ukládá povinnosti, ale k úhradě provedených služeb dochází vždy se zpožděním,“ dodal Jiří Nováček.

Jaká je role státu?

Vytvořit legislativní a s tím spojené regulatorní podmínky, které plně respektují evropský regulační rámec, bude podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Petra Očka stěžejní rolí státu. Jeho nezanedbatelnou rolí je i garance fungování celosvětové výměny poštovních zásilek, která probíhá podle pravidel stanovených multilaterálními mezinárodními smlouvami pod gescí Světové poštovní unie jako mezivládní specializované organizace systému OSN. „I zde je stále složitější nalézt všestranně akceptovatelné řešení, tím spíš, že shodu je třeba hledat mezi 192 členskými zeměmi, čehož konkrétním příkladem je problém hrozícího vystoupení USA ze Světové poštovní unie v roce 2018. K řešení tohoto problému, který vážně ohrožoval fungování celosvětového poštovního systému, se musel v roce 2019 sejít mimořádný kongres Světové poštovní unie, kde bylo nalezeno kompromisní řešení,“ vysvětlil Petr Očko.

Skutečný rozsah univerzální služby

David Vosol, advokát a zástupce poštovních operátorů (ostatních firem na trhu poštovních služeb – pozn. redakce), upozornil, že univerzální služba znamená ve skutečnosti dodej zásilek a jejich každodenní doručování po celém území České republiky. Jak řekl, není to dodávání důchodů nebo provozování Czech POINTů a podobně. Univerzální služba je spojena jenom s poštovními službami. „Jestli jsou tu jiné služby, které stát chce, měl by si je objednávat mimo univerzální službu,“ říká. Měl by to dělat standardním transparentním způsobem a za poskytování univerzální služby by měl platit skutečně jenom to, co se týká poštovních služeb. David Vosol se zamýšlel i nad tím, proč Česká pošta účtuje za dopis občana 25 korun a bankám a řetězcům prodává tu samou služby za méně než 3 koruny. „Proč tohle stát toleruje?“ ptá se Vosol. Advokát proto apeluje na zajištění skutečně tržního prostředí. Mělo by k tomu napomoci vydefinování potřeby univerzální služby. „Jsem rád, že se chystá změna regulačního rámce… Já si myslím, že podstata je, abychom řekli, co je nespravedlivou finanční zátěží univerzální služby,“ navrhnul Vosol.

Vlastimil Tauber ze společnosti Zásilkovna, která je konkurentem České pošty při přepravě balíkových zásilek, se domnívá, že by Česká pošta měla fungovat tak, aby generovala zisk. „Mám dojem, že v diskuzi se obecně akceptuje, že Česká pošta je nezbytně ztrátový podnik a tento stav bude setrvalý. S tím by ale stát neměl souhlasit,“ řekl Tauber.

Co udělat, aby ČP přežila 21. století?

Tomáš Zdechovský, poslanec Evropského parlamentu, řekl, že nejenom v Česku vidíme úbytek doporučených dopisů oproti nárůstu počtu zásilek. „Je potřeba zmínit, že většina pošt v západním světě se zabývá myšlenkou, jak doručovat zásilky 24/7, to znamená, že zásilku doručuje k zákazníkovi v momentě, kdy zákazník chce, aby byla doručena. Ve státech EU se doručení řeší různými boxy.“ Množství různých míst, kde je na základě vyťukání nějakého speciálního kódu nebo vložení nějaké karty zásilka vydána, v západních státech stoupá. Zkouší se nejrůznější metody, z nichž některé se neosvědčily, protože míra doručování klesla pod 80 %. Pobočková síť pošty je poměrně hustá, v řadě států došlo v posledních deseti letech k výrazné redukci poštovní sítě, v ČR je redukce stále poměrně malá. Velké množství poboček, kterých je nyní 3200, z toho 650 je v projektu Pošta Partner, zmínil také Zbyněk Linhart ve svém závěrečném shrnutí.

Zuzana Pacinová