Malá obec Vrbatův Kostelec v Pardubickém kraji chytře spojila dvě věci v jednu. Projekt Vrbaťáček propojil moderní technologie s komunitním aspektem a přinesl obyvatelům nákupy a poštovní služby na jednom místě. „Po zavedení systému dvou služeb v jedné se lidé z obce začali scházet v prodejně, kde si rádi popovídají a občas si i posedí,“ říká starostka Pavla Němcová.
Paní starostko, kdo vlastně přišel s nápadem spojit samoobslužnou prodejnu s poštou?
Bylo to na začátku roku 2024 a koncept projektu byl z mé hlavy.
Jak se ten nápad zrodil a proč jste se rozhodli jít touto cestou?
Jak už to tak bývá, byli jsme k tomu donuceni okolnostmi. Již před několika lety u nás Jednota zrušila prodejnu a budovu obec odkoupila. Zkoušeli jsme ji pronajímat, ale bohužel u nás žádný nájemce dlouho nevydržel, takže jsme zařídili alespoň zajíždění pojízdné prodejny. S tou však lidé také nebyli příliš spokojeni a postupně se o ni snižoval zájem. Od roku 2022 jsme byli nuceni převzít pobočku pošty jako Poštu partner, a protože se nám v roce 2024 nepodařilo nalézt náhradu za odcházející paní pošťačku, která byla pouze na půl úvazku, měli jsme na vybranou, buď dojde ke zrušení Pošty partner a v obci již nebudou dostupné žádné základní služby, nebo využijeme situace a zřídíme plný pracovní úvazek pro obě služby najednou. Měli jsme na to zájemkyni z obce. Představila jsem tedy koncept obecním zastupitelům, kteří ho i přes nutné vstupní náklady a předpokládanou budoucí ztrátovost schválili.
Můžete, prosím, popsat, jak toto spojení v praxi přesně funguje?
Paní prodavačka běžně obsluhuje v prodejně během každého dopoledne ve všední den plus dva dny odpoledne a v sobotu ráno. V této době zajišťuje chod prodejny, jako jsou objednávání a naskladnění zboží, jeho doplňování a podobně. Každý všední den zároveň otevírá na dvě hodiny poštovní přepážku, kterou má umístěnou v sousední místnosti s vlastním vchodem. V době pošty je prodejna přepnuta do samoobslužného režimu. To znamená, že dveře do prodejny je možné odemknout pouze vstupní kartou či aplikací a klienti mohou vstupovat volně pouze vchodem pošty. Běžně se stává, že lidé chodí nakupovat přes poštu a paní prodavačka je normálně obslouží v případě, že na poště nemá zrovna frmol.
ZÁJEM O BEZOBSLUŽNOU PRODEJNU STOUPÁ
Přínos tohoto projektu je samozřejmě nesporný, kde ho hlavně vidíte vy?
Spojením dvou služeb se rozložily mzdové a provozní náklady na energie, vytápění a podobně, takže tento koncept je ekonomicky udržitelnější než solitérní řešení. Ale jako největší přínos tohoto projektu vidím komunitní přesah. Po zavedení systému dvou služeb do jedné se lidé z obce začali scházet v prodejně, kde si rádi popovídají a občas si i posedí, zařídí si věci na poště, a ještě si nakoupí. Na malé vesnici, jako je ta naše, v dnešní době slouží prodejna jako taková komunikační platforma. A samoobslužná prodejna navíc zajišťuje nepřetržitou možnost si v místě bydliště nakoupit i v odpoledních a večerních hodinách, kdy jsou běžné prodejny uzavřeny.
Jaké byly první zkušenosti, co na to obyvatelé? Jaký byl zájem?
Na začátku byl zájem celkem velký, protože lidé jsou přirozeně zvědaví, takže museli vše okouknout. Samozřejmě sem nechodí nakupovat všichni obyvatelé obce, ale po roce a půl provozu se vytvořila stálá komunita, která prodejnu využívá. V letních měsících se uživatelé rozrostou ještě o turisty a chataře, takže zájem tady určitě je. Hlavními uživateli prodejny v bezobslužném režimu je v tuto chvíli spíše střední a mladší generace a režim s obsluhou je zase více využívaný generací starších lidí. Zájem o bezobslužnou prodejnu ovšem s rostoucí informovaností stoupá, takže je využívaná čím dál více.
Vyskytly se i nějaké zásadnější překážky třeba v zastupitelstvu nebo nějaké složité administrativní či finanční problémy?
Zastupitelstvo bylo v této otázce jednotné, takže zde překážky určitě nebyly a zastupitelé si naopak celý projekt pochvalují. Uživatelé si prodejnu s poštou také chválí, že je to něco, co jim v obci chybělo a co rádi využívají. Žádné zásadní negativní ohlasy zatím nemám, pokud tedy nepočítám stížnost na to, že tvaroh je o dvě koruny dražší než v Penny v akci. Při rozjezdu se samozřejmě nějaké problémy vyskytly, ale vše jsme vyřešili, takže myslím, že teď jde o zcela fungující koncept.
Jak to, paní starostko, vychází pro obec finančně? Máte nějaký přehled o tom, jaké jsou například tržby a jak lidé využívají poštovní služby?
Vzhledem k tomu, že ceny produktů si v obchodě určujeme sami, rozhodli jsme se držet ceny zboží pro obyvatele na rozumné výši. Z toho pro nás logicky plynou nižší marže a zisk. Nezřizovali jsme však prodejnu s vidinou výdělku, ale v souladu s principem udržení služeb v obci a získání místa pro setkávání lidí a komunikaci s nimi. V tuto chvíli jsme v předpokládané mírné ztrátě, kterou však budeme částečně krýt z dotace na provoz prodejen od Pardubického kraje. Ztráta není nijak dramatická a v rozpočtu obce s ní počítáme. Poštovní služby jsou využívány standardně.
Byla ve hře i jiná řešení? Máte představu o tom, jak by to pro obec vycházelo finančně?
Pro nás by asi bylo řešením zrušení těch služeb, to znamená pošty i prodejny. Což by sice bylo ekonomické, protože bychom ušetřili, ale zhoršilo by to komfort života v naší obci, což nám nepřišlo jako rozumná varianta. Jsme malá obec a snažíme se našim obyvatelům vycházet maximálně vstříc. Od obyvatel i v zastupitelstvu na to také máme pozitivní ohlasy a podporu.
Plánujete do budoucna nějaké další změny nebo rozšíření tohoto projektu?
V současné době přemýšlíme o doplnění o samoobslužný box na vyzvedávání balíků, který by byl umístěn vedle prodejny.
NA ZAČÁTKU TO STOJÍ DOST NERVŮ ČASU A ADMINISTRATIVY
Máte nějaké informace o tom, paní starostko, kde jinde podobné řešení také funguje? Jsou nějaké další obce, které něco podobného zkoušejí?
Znám několik obcí, které si samy provozují prodejnu, a někteří starostové se mi i ozvali s dotazy ohledně našeho řešení, že by ho rádi také aplikovali. Znám jednu konkrétní obec, která nabízí podobné řešení jako my, ale tam prodejna funguje ve spolupráci se společností Coop, to znamená ne úplně a zcela v gesci obce.
Můžete, prosím, na závěr naznačit, co dalšího plánujete v rámci smart řešení do budoucna? Máte už nějaké nachystané projekty?
Rádi bychom se teď věnovali energetice, respektive energetickému managementu a instalaci fotovoltaických elektráren na střechy obecních budov. Vytipovali jsme objekty s vyšší a kontinuální spotřebou elektrické energie, kde by instalace fotovoltaik dávala smysl. Zároveň se zabýváme tématem komunitního sdílení elektrické energie, které se nyní postupně rozbíhá. Ale to je spíše otázka delší budoucnosti. Projekt prodejny a pošty bychom rádi obohatili o samoobslužný výdejní box nejen na balíkové zásilky, ale také třeba na zásilky listovní, jak už jsem říkala.
Co byste, paní starostko, poradila ostatním starostům, kteří by se chtěli do něčeho podobného pustit? Na co si dát hlavně pozor a čeho se vyvarovat? Pro jaký typ obcí dává toto řešení podle vás smysl?
Poradila bych, ať se toho rozhodně nebojí. Stojí to, pravda, v počátcích dost nervů a zabere to čas a administrativu, ale pokud kolegové v obci najdou šikovného člověka pro pozici prodavačky a pošťačky, tak je to polovina úspěchu. A věřte, že se tímto řešením značně oživí komunitní život v obci. Pozor je třeba si dát hlavně na výběr personálu a také firmy, která nabízí systém pro bezobslužný provoz. Především proto, aby provozní náklady systému nebyly přemrštěné. To je asi největší bolák u bezobslužné prodejny.
Michal Šverdík, spolupracovník redakce
Obec Vrbatův Kostelec má 370 obyvatel, kteří se většinou dobře znají. Je to jedna z nejstarších obcí v Pardubickém kraji, jejíž historie je spjata s Podlažickým klášterem (šlechtic Vrbata byl zakladatelem Podlažického kláštera i Vrbatova Kostelce) a s vypálenou osadou Ležáky. Ty spadaly pod Vrbatův Kostelec a většina jejich území se nachází v katastru Kostelce. Je to také turisticky zajímavá lokalita s krásnou přírodou. Rozpočet obce na letošní rok je zhruba 12 milionů korun a hlavní investicí je plánovaná stavba chodníku u hlavní komunikace a instalace fotovoltaické elektrárny na obecní budovy.
