Newsletter

Dostávejte to nejzajímavější ze světa veřejné správy i v našich newsletterech.

* Kliknutím na „Odebírat“ souhlasíte s našimi zásadami o Ochraně osobních údajů a zasíláním pravidelných newsletterů. Odhlásit se můžete kdykoliv.

Chytré městoITMístní rozvoj

Rok 2022 v eGover­nmentu

Image
Už uzákoněné zřizování datových schránek nepodnikajících fyzických osob se podařilo na poslední chvíli zrušit. Mít na starosti eGovernment si po státních úřadech, samostatném Ministerstvu informatiky a Ministerstvu vnitra vyzkouší zase někdo další: tentokrát bude svěřen do rukou DIA.
Velké změny v českém eGovernmentu měl původně přinést již rok 2022. Tak si to v předchozích letech naplánovali tehdejší poslanci, když přijímali dva ambiciózní a přelomové zákony: tzv. digitální ústavu, alias zákon o právu na digitální služby (dnešní zákon č. 12/2020 Sb.), a zákon přezdívaný DEPO (od: Další elektronizace postupů OVM, dnešní zákon č. 261/2021 Sb.).

Některá práva z digitální ústavy v roce 2022 skutečně „přišla“, jako třeba právo na osvědčení digitálního úkonu či právo na nahrazení úředně ověřeného podpisu nebo uznávaného elektronického podpisu (tzv. legalizace elektronického podpisu). Ale reálně se využívat zatím ještě moc nedají.

Dojít mělo již v roce 2022 i na masové zřizování datových schránek prakticky všem, kteří je dosud nemají. Jenže Senát si ještě v roce 2021 prosadil roční odklad, a začít se tak mělo až v roce 2023. I díky tomu se na celou věc s datovými schránkami v roce 2022 tak trochu pozapomnělo.

Když pak v závěru roku 2022 širší veřejnosti došlo, co se chystá, začal závod s časem: podaří se na poslední chvíli ještě odvrátit alespoň to, co narazilo na největší odpor? Tedy automatické (tj. nedobrovolné) zřizování datových schránek fyzickým osobám, které na sebe prozradí svou informační gramotnost tím, že se zvládnou někam přihlásit „přes NIA“, pomocí své Identity občana?

Nakonec se tuto část podařilo včas zrušit, a u nepodnikajících fyzických osob tak i nadále zůstane u dobrovolnosti – ale to ostatní zůstalo tak, jak to bylo již v roce 2021 tehdejšími poslanci naplánováno.

„Podnikatelská“ datová schránka (DS PFO) tak bude počátkem roku 2023 zřízena všem podnikajícím fyzickým osobám, včetně všech osob s pozastavenou živností, které ji dosud nemají. A to „ze zákona“. Tedy bez ptaní, zda datovou schránku chtějí, či nikoli, a zda s ní dokáží pracovat. Dosud si ji mohli zřídit dobrovolně, ale jelikož tak neučinili, nejspíše ji nechtěli.

Stejně tak zůstalo u již dříve naplánovaného zřízení datové schránky právnické osoby (DS PO) všem právnickým osobám (zapsaným v základním registru osob), které datovou schránku ještě nemají. Tedy například všem spolkům, společenstvím vlastníků atd. I ty si ji dosud mohly zřizovat dobrovolně.

Mezitím, v průběhu celého roku 2022, a také do značné míry bez většího zájmu médií, probíhala příprava na snad největší zemětřesení v českém eGovernmentu: na jeho převedení zpod Ministerstva vnitra ČR do nové Digitální a informační agentury (zkratkou DIA) a z malé části i pod Úřad vlády.

Nová agentura DIA formálně vznikla k 1. 1. 2023, ale své role se ujme až k 1. 4. 2023. Do té doby bude její úkoly plnit dosavadní Ministerstvo vnitra. To mj. znamená, že ono masové zřizování datových schránek všem podnikajícím fyzickým osobám, i všem právnickým osobám, které je dosud nemají, které bude z kapacitních důvodů rozloženo do tří prvních měsíců roku 2023, ještě proběhne v režii Ministerstva vnitra ČR. Pak už si i celé datové schránky převezme do své gesce nová agentura DIA.

„Lepší“ načasování a kumulaci těch největších změn by se asi těžko dalo vymyslet.

Jak to mělo být se zřizováním datových schránek?

Masové zřizování datových schránek prakticky všem, kteří je dosud nemají, mělo skutečně začít již v roce 2022. Alespoň tak to původně, ještě v roce 2021, chtěli zařídit tehdejší poslanci, při přípravě zákona DEPO: že již počínaje 1. lednem 2022 bude při přihlašování pomocí Identity občana (původně: eIdentity) přes NIA na uživatele číhat past. A do té měla spadnout jak každá nepodnikající fyzická osoba, tak i každá podnikající fyzická osoba, která v daném okamžiku ještě nemá svou vlastní datovou schránku příslušného typu (DS FO či DS PFO) – a ta jí měla být ihned zřízena. Případně obě dvě (DS FO i DS PFO).

Pro podnikající fyzické osoby to mělo být jen jakési „uspíšení“ či „předběhnutí“, protože poslanci chtěli, aby o rok později, tedy k 1. 1. 2023, byla datová schránka podnikající fyzické osoby (DS FO) zřízena ze zákona už úplně každé podnikající fyzické osobě (zapsané v základním registru osob), která ji stále ještě nemá. A to již nezávisle na nějaké informační gramotnosti, resp. přihlašování přes NIA. Naproti tomu u (nepodnikajících) fyzických osob mělo i v dalších letech zůstat jen u zmiňovaného „spadnutí do pasti“ při prvním přihlášení přes NIA.Jenže poslanci mínili, ale senátoři měnili a nakonec měli i poslední slovo: u nepodnikajících fyzických osob posunuli ono automatické zřízení (DS FO) při prvním přihlášení „přes NIA“ až na dobu „od 1. 1. 2023“. A u podnikajících fyzických osob jej zrušili úplně – nechali jen povinné zřízení datové schránky (DS PFO) ze zákona, také od 1. 1. 2023. Stejně jako u zbytku právnických osob, které datovou schránku ještě nemají (a k 1. 1. 2023 jim také bude zřízena příslušná DS PO).

Takto to bylo nakonec legislativci schváleno a do příslušných právních předpisů (zákona č. 300/2008 Sb.) zaneseno již v červenci 2021 – a příslušná ustanovení čekala jen na svou účinnost k 1. 1. 2023. Čekala v tichosti skoro celý rok 2022, bez větší mediální publicity – než se v závěru roku 2022 začaly „dít věci“.

Ale nepředbíhejme a vezměme to chronologicky.

Poštovní datové zprávy díru do světa (zatím) neudělaly

Rok 2022 tak oproti původním předpokladům začal jen jakýmsi malým „zatřesením“, když se v datových schránkách změnil přístup k poštovním datovým zprávám. Tedy k těm, které si mohou posílat mezi sebou fyzické a/nebo právnické osoby a za které si také samy platí.

Historicky byly poštovní datové zprávy využívány jen minimálně: ze všech datových zpráv, přenášených mezi datovými schránkami, nepředstavují více jak jedno jediné procento. Jednoznačně tak dominují datové zprávy bez přívlastku (neboli ty „veřejnoprávní“), za které platí stát a u kterých musí být odesilatelem či adresátem datová schránka některého z orgánů veřejné moci.

Většímu využití poštovních datových zpráv stálo v cestě například to, že fyzické i právnické osoby si mohly vybrat, zda je chtějí přijímat, či nikoli. A mnohdy nechtěly. Od počátku roku 2022 to už platí jen pro nepodnikající fyzické osoby, zatímco podnikající fyzické osoby a osoby právnické je přijímat musí (podrobněji). Současně došlo k zavedení fikce doručení (po 10 dnech) i pro tyto poštovní datové zprávy.

Očekávání byla veliká, zejména ve vztahu k subjektům typu bank, operátorů či utilit, které by mohly začít komunikovat se svými zákazníky cestou poštovních datových zpráv. K tomu ale nedošlo a podle statistik (ze srpna 2022) se využití poštovních datových zpráv nijak významně nezvýšilo a zůstává stále na úrovni jediného procenta.

Teprve v samotném závěru roku 2022 se první velký soukromoprávní subjekt (operátor O2) pochlubil záměrem posílat vyúčtování svým klientům do datových schránek, i prostřednictvím poštovních datových zpráv. Ale zatím jen svým firemním klientům a klientům z oblasti veřejné správy.

Impulsem k většímu využívání poštovních datových zpráv určitě nebude ani jejich zdražení o plných 100% (z 5 Kč na 10 Kč, vč. DPH), které v závěru roku 2022 oznámila Česká pošta.

Nová práva z digitální ústavy

K 1. únoru nabyla účinnosti některá další práva z tzv. digitální ústavy (zákona č. 12/2020 Sb.). Jde například o právo na osvědčení o digitálním úkonu, které by mělo být jakýmsi potvrzením či dokladem pro uživatele, že vznesl nějaký požadavek vůči orgánu veřejné moci (učinil vůči němu „úkon“). Existuje i oficiální vzor toho, jak by takové osvědčení mělo vypadat.

Autor: Jiří Peterka

Na Portálu občana je dostupný formulář, prostřednictvím kterého lze o takovéto osvědčení požádat – a to toho, ke komu již provedený digitální úkon směřoval. Nejde tedy o nějakou centrálně poskytovanou službu, která by buď nebyla dostupná vůbec, nebo byla dostupná, a to pro všechny možné úkony. Reálná dostupnost takovýchto osvědčení závisí na připravenosti toho, komu je příslušný úkon adresován, resp. kdo jej vyřizuje. Protože až tento subjekt osvědčení generuje a zasílá zpět žadateli. Jinými slovy: každý orgán veřejné moci, který vyřizuje nějaký konkrétní úkon, si musí pořídit potřebnou funkcionalitu a zavést příslušné procesy pro generování takovýchto osvědčení.

Praktická realizace celého tohoto práva ale dosud není úplně „usazená“. Soudě třeba podle této diskuse z listopadu 2022 nepanuje zrovna shoda ohledně toho, zda, kdy a v jaké podobě by osvědčení mělo být vystavováno. Třeba v otázce toho, co má být osvědčením v případě úkonu činěného skrze datovou schránku. Má to být již samotná doručenka, kterou automaticky generuje systém datových schránek, jak v citované diskusi uvádí zástupce Ministerstva vnitra? Nebo jiný (samostatný) dokument podle vzoru, který zveřejnil stejný resort vnitra? Třeba správa základních registrů generuje osvědčení jako samostatný dokument i pro úkony činěné skrze datovou schránku.

Autor: Jiří Peterka

To další právo, na zápis kontaktního údaje do základního registru obyvatel, už je reálně dostupné prostřednictvím Portálu občana. Zde si fyzická osoba může nechat zapsat své telefonní číslo a e-mailovou adresu pro zasílání informací, hlavně různých notifikací (například o konci platnosti osobních dokladů).

Až k 1. červenci 2022 nabylo účinnosti další právo z digitální ústavy, a to na „nahrazení úředně ověřeného podpisu nebo uznávaného elektronického podpisu“. Jde o řešení toho, že naše právní úprava dosud neměla elektronický ekvivalent úředně ověřeného podpisu, což znemožňovalo provádět čistě elektronicky takové úkony, které úředně ověřený podpis vyžadují.

Ani zde ale realizace rozhodně není bezproblémová, a to ani v jedné ze svých dvou variant. Jednou je možnost nechat si zapsat kvalifikovaný certifikát (pro elektronický podpis) do svého účtu v základním registru obyvatel – načež takový elektronický podpis, který je na tomto certifikátu založen, má účinky úředně ověřeného (vlastnoručního) podpisu. Na Portálu občana přitom již existuje možnost certifikát vložit (resp. nechat zapsat) do registru obyvatel, ovšem bez jakékoli kontroly toho, komu certifikát patří. Takže kdokoli si může takto nechat zapsat („jako svůj“) i cizí kvalifikovaný certifikát.

Autor: Jiří Peterka

Ale hlavní problém je asi v něčem jiném: všechny elektronické podatelny orgánů veřejné moci, které jsou potenciálními příjemci takto podepsaných dokumentů, by na takovéto „nahrazení“ již měly být připraveny, vybaveny potřebnou funkčností, a měly by mít přístup do příslušných částí základního registru obyvatel (kde údaje o certifikátech nejsou mezi referenčními údaji, ale mezi těmi nereferenčními). V praxi tomu tak vesměs ještě není a nejspíše ještě dlouho nebude.

Sporná legalizace elektronických podpisů

Druhým způsobem, jak získat elektronický ekvivalent úředně ověřeného (vlastnoručního) podpisu, je nechat si tzv. legalizovat svůj elektronický podpis. To už od září 2021 mohou dělat notáři a od 1. 7. 2022 to podle zákona o právu na digitální služby měly dělat i Czech POINTy a další ověřující osoby. A měla existovat i možnost legalizace online: uživatel by se přihlásil do informačního systému veřejné správy s úrovní záruky „vysoká“, nahrál do něj svůj elektronicky podepsaný dokument a zmíněný systém by dokument opatřil svou legalizační doložkou.

Jenže právě v tom je problém. Jak to udělat? Jak k elektronickému dokumentu připojit legalizační doložku?

Autor: Jiří Peterka

Notáři to dělají tak, že dokument i doložku vloží do standardizovaného kontejneru (tzv. ASiC kontejneru) a ten podepíší, viz předchozí obrázek. K tomu využívají již dostupné nástroje a služby pro práci s ASiC kontejnery.

Jenže pro postup vycházející z digitální ústavy (ze zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby) byly standardizované a nařízením eIDAS podporované ASiC kontejnery odmítnuty a vymyšleno bylo ryze proprietární řešení: dokument a doložka budou samostatnými a oddělenými dokumenty, přičemž doložka se bude na dokument s legalizovaným podpisem odkazovat jeho kryptografickým otiskem. Takto je to ostatně zakotveno i v příslušné vyhlášce, ovšem bez uvedení konkrétních podrobností, nutných pro praktickou realizaci. Tak se asi nemůžeme divit, že to ještě nikde nefunguje. A nejspíše ještě hodně dlouho nebude.

Protože než to bude moci fungovat, bude nutné nejprve upřesnit zvolené řešení, a zejména pak vyvinout na zelené louce a zavést do praxe vše potřebné pro ono ryze proprietární řešení – jak pro Czech POINTy, kde by se legalizace prováděla, tak pro všechny elektronické podatelny, spisové služby a všechna další místa, která by s takto podepsanými elektronickými dokumenty měla pracovat. Toho se asi jen tak nedočkáme.

Měla přijít NDA, ale nakonec přijde DIA

Ještě v prvním pololetí roku 2022, konkrétně 6. dubna, započala příprava asi největší změny v celém českém eGovernmentu za posledních pár let. To když vláda přijala své usnesení č. 289, schvalující zahájení projektu s ambiciózním názvem „Transformace koordinace a řízení digitalizace“.

Pod honosným názvem tohoto projektu se skrýval záměr vyvést prakticky celý eGovernment zpod Ministerstva vnitra a převést jej do nové agentury a zčásti i pod Úřad vlády (pod novou Sekci digitalizace).

Ona nová agentura se podle vládního usnesení měla jmenovat „Národní digitální agentura“. Zkratkou NDA, což je ale zkratka, která již má jiný a ustálený význam: používá se pro dohody o mlčenlivosti (Non-Disclosure Agreement). Proto se již poměrně záhy začalo místo o Národní digitální agentuře hovořit o Digitální a informační agentuře. S „božskou“ zkratkou DIA.

Konkrétním záměrem, zakotveným již ve zmiňovaném vládním usnesení, bylo zřídit novou agenturu (NDA, resp. nově DIA) jako nový ústřední správní úřad, a to pro elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru a pro informační systémy veřejné správy. Což jsou gesce, které kompetenční zákon dosud svěřoval právě resortu vnitra.Stejně tak má nová agentura převzít dosavadní koordinační úlohy, dosud vykonávané právě Ministerstvem vnitra: například koordinační úlohu pro informační technologie, stejně jako koordinační úlohu v oblasti digitálních služeb a digitálních úkonů.

V neposlední řadě se má nová agentura starat i o samotný chod eGovernmentu a jeho služeb tím, že převezme pod svá bedra dosavadní Správu základních registrů, Czech POINTy, Portál veřejné správy i Portál občana a mj. také celé datové schránky (čímž se stane jejich zřizovatelem a správcem).

Vládní usnesení z dubna 2022 počítalo s tím, že včas vznikne nezbytný návrh zákona, který upraví (novelizuje) celou řadu jednotlivých zákonů tak, aby se vize s „převzetím moci“ v oblasti eGovernmentu prakticky realizovala.

Příslušný legislativní návrh skutečně vznikl a i přes poměrně ostrou kritiku svého „spíchnutí horkou jehlou“ a nekoncepčnosti nakonec prošel jak Poslaneckou sněmovnou, tak i Senátem. Tím návrh prošel až v samotném závěru roku, konkrétně 14. prosince, a to ještě „s odřenýma ušima“: neprošlo ani jeho schválení v původní verzi, ani jeho zamítnutí. Prošlo jen jeho doplnění o doprovodné usnesení, která vyzývá k dodržování zákonů a dalších „pravidel hry“ při budování nové agentury a také k alespoň dodatečnému provedení strategické rozvahy všech zamýšlených změn:

[Senát] vyzývá kompetentní orgány, aby při budování Digitální a informační agentury ctily zásady hospodárnosti a účelnosti a aby při systematizaci důsledně dodržovaly ustanovení kompetenčního zákona a dalších souvisejících zákonů;

[Senát] požaduje provedení strategické rozvahy všech zamýšlených změn, a to především s ohledem na dobrou správu, řádné legislativní postupy a bezpečnostní zájmy ČR a jejích občanů;

Prezidentovi republiky, který má na své rozhodnutí z Ústavy 15 dnů, byl návrh zákona zaslán 15. prosince, spolu s dalšími zákony. Pět návrhů, včetně toho, který řeší datové schránky, prezident hned následující den podepsal – ale návrh řešící vznik agentury DIA podepsal až o týden později, 23. 12. 2022. Přesto se ještě stihlo jeho včasné vydání, v úplně poslední částce Sbírky zákonů, jako úplně poslední zákon roku 2022 (konkrétně zákon č. 471/2022 Sb.). Reálně jde o soubor novel, které kromě samotného zřízení nové agentury novelizují řadu dalších zákonů tak, aby v nich místo dosavadního Ministerstva vnitra byla uvedena nová agentura.

Přijdou zázraky od DIA?

To, že gesce eGovernmentu přechází z jednoho subjektu na jiný subjekt, není zase až tak neobvyklé. Tak třeba v roce 1996 přešla gesce v oblasti „státního informačního systému“ (coby určitého předchůdce současného eGovernmentu) z tehdejšího Ministerstva hospodářství na nově zřízený Úřad pro státní informační systém (ÚSIS). Když se později ukázalo, že stát nevystačí s jediným (státním) informačním systémem, byl ÚSIS transformován do ÚVISu (Úřadu pro veřejné informační systémy). Ten byl posléze začleněn do Ministerstva informatiky ČR, zřízeného přesně před 20 lety, k 1. 1. 2003. To bylo k 1. 6. 2007 zase zrušeno a eGovernment si od něj převzalo Ministerstvo vnitra ČR. No a nyní si jej tedy od vnitra přebírá další druh subjektu – nová agentura DIA.

Příznačné je, že ve všech případech byl deklarovaný důvod pro změnu prakticky stejný – snaha svěřit eGovernment někomu, kdo se mu bude moci více a intenzivněji věnovat a kdo také bude dostatečně „silný“ na to, aby jej dokázal prosadit. Třeba i proti těm, kteří mu zase až tak nefandí a spíše se mu brání.

Dokáže ale nová agentura to, co se v minulosti a opakovaně až tak úplně nedařilo? Nebo se za pár let dočkáme nějaké další změny gesce? Uvidíme, třeba dojde na zázraky. Ostatně, od koho jiného je čekat než od DIA?

Změny v datových schránkách na poslední chvíli

Po většinu roku 2022 se o nadcházejícím masovém zřizování datových schránek psalo a diskutovalo jen na odborně zaměřených serverech, zatímco širší veřejnost věnovala svou pozornost spíše jiným aktuálním věcem (válce na Ukrajině, inflaci a zdražování, problémům s energiemi atd.).

K významnější změně došlo koncem září, kdy se ozvalo společně hned deset občanských iniciativ s požadavkem odložit již naplánované zřizování datových schránek. A to jak nepodnikajícím, tak i podnikajícím fyzickým osobám i osobám právnickým. S řadou argumentů, od nepřipravenosti těch, kteří by je měli používat, přes nepřipravenost a uživatelskou nevstřícnost samotných datových schránek až po odkaz na jeden ze základních principů digitalizace: že lidé by do ní neměli být nuceni.

Nedlouho po zmíněné výzvě, konkrétně 14. října, se na Twitteru ozval sám ministr vnitra Vít Rakušan s tím, že již naplánované zřizování datových schránek bude zrušeno.

Nikoli ale všem, kterým by měla být datová schránka na začátku roku 2023 zřízena, ale jen nepodnikajícím fyzickým osobám (kterým měla být zřízena DS FO okamžitě, jakmile se někam přihlásí „přes NIA“). Změna se tedy neměla týkat již naplánovaného zřizování datových schránek všem podnikajícím fyzickým osobám, které je ještě nemají, a také všem právnickým osobám.

Jedním z deklarovaných argumentů byla snaha nezatěžovat občany (míněno: nepodnikající fyzické osoby), kteří mají v této době dost jiných starostí:

Chceme běžné občany přesvědčovat, že mít datovku se vyplatí, nechceme jim ale cokoli nutit. Rozhodně je nechceme zatěžovat novými povinnostmi teď, když mají s ohledem na krize v Evropě jiné starosti.

První pokus o praktickou realizaci ministrem avizované změny měl podobu pozměňovacího návrhu, který předložil poslanecPetr Letochaa který vložil do právě tehdy projednávaného návrhu zákona, novelizujícího zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby (a šestnáct dalších zákonů). Tedy toho zákona, který jsme si již popisovali – zákona č. 471/2022 Sb., který dal vzniknout agentuře DIA.

Nakonec byl ale tento poslanecký pozměňovací návrh stažen, a to zřejmě z taktických důvodů. Hlavně proto, že výše popisovaný „zákon o DIA“, který se měl stát „nosičem“ změn i v datových schránkách, to ani v Poslanecké sněmovně neměl lehké a nebylo jasné, zda se ho vůbec podaří prosadit (ani zda včas, s účinností nejpozději k 1. 1. 2023).

Dnes již víme, že se to přeci jen podařilo, viz výše. V říjnu ani listopadu to ale ještě známo nebylo. Nicméně dalo se s tím počítat jako s možností – a tak vláda raději připravila návrh zcela nového zákona, který novelizoval příslušná ustanovení (především § 3 zákona č. 300/2008 Sb.) tak, aby zřizování datových schránek nepodnikajících fyzických osob (DS FO) zůstalo dobrovolné a nedocházelo k němu nedobrovolně (při prvním přihlášení identitou občana „přes NIA“).

Jak jsme již uvedli výše, v samotném závěru roku (16. 12. 2022) prezident republiky podepsal onen návrh samostatného zákona, měnící zřizování datových schránek. Ten tak mohl být vydán 28. 12. 2022 ve Sbírce jako zákon č. 457/2022 Sb., a zavčas tak zabránit části toho, co bylo s velkou slávou naplánováno již v roce 2021.

Je přitom zajímavou otázkou, proč bylo na poslední chvíli zrušeno pouze zřizování datových schránek nepodnikajících fyzických osob (DS FO) ve vazbě na přihlášení „přes NIA“, a nikoli zřízování datových schránek podnikajícím fyzickým osobám a právnickým osobám.

Když ministr vnitra Vít Rakušan ve svém (výše citovaném) tweetu poprvé oznamoval nový záměr kolem datových schránek, argumentoval tím, že „nechceme k jejich užívání ale nikoho nutit“. Proč se to nakonec nevztáhlo i na podnikající fyzické osoby, ale jen na ty nepodnikající?

Bylo důvodem to, že protesty podnikajících fyzických osob nebyly „dostatečně důrazné“? Nebo bylo rozhodující to, že jeden ze základních principů digitalizace – že lidé by neměli být nuceni využívat digitální služby – je zakotven ve slavné „digitální ústavě“ (v zákoně č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby) jen ve vazbě na nepodnikající fyzické osoby? Mimochodem, i programové prohlášení současné vlády ve své preambuli k části týkající se digitalizace říká, že „papírová cesta“ zůstane zachována „pro seniory a lidi se speciálními potřebami“.

Další zajímavé novinky

Tak trochu ve stínu změn v datových schránkách i přípav nové agentury DIA se v roce 2022 pochopitelně odehrály i další zajímavé věci v oblasti eGovernmentu.

Českému předsednictví se například podařilo významně pokročit s revizí nařízení eIDAS, a to v oblasti elektronické identifikace, schválením tzv. Obecného přístupu k nové (resp. revidované) verzi tohoto nařízení. Nejde ještě o přijetí finální podoby nové verze („verze 2.0“)  tohoto nařízení, ale o nalezení kompromisu, který urovnává rozdílné názory a požadavky jednotlivých členských států. Nové švédské předsednictví na to bude moci navázat, hledat shodu s Evropským parlamentem a směřovat k přijetí finální nové verze nařízení eIDAS.

Připomenme si, že jednou z hlavních změn bude nástup tzv. self-sovereign identity, na které mají být založeny nové unijní peněženky elektronické identity.  A bude velmi zajímavé, jak se podaří skloubit jejich princip (přímé komunikace  bez jakéhokoli prostředníka) s námi zvoleným řešením „všechno přes prostředníka“ (v podobě NIA).

V závěru roku 2022 byla spuštěna nová verze Portálu dopravy, který uživatelům nově a z jednoho výchozího místa zprostředkovává to, co už bylo nějakou dobu dostupné hlavně skrze Portál občana, ale i další portály. Jako například o možnost nahlížet na stav svého bodového konta řidiče, žádat o výměnu řidičského průkazu či nahlížet na informace o vlastních vozidlech atd. Přináší ale i několik skutečně nových služeb, spíše ale pro dopravce a podnikatele v dopravě.

Dalším portálem (či „jen aplikací“), spuštěným v roce 2022, je portál Jenda, zřízený resortem práce a sociálních věcí a umožňující žádat o jednorázový příspěvek na dítě ve výši 5000 Kč. Jeho spuštění v srpnu bylo určitou zatěžkávací zkouškou elektronické identifikace nutné k podání žádosti online. Počáteční nápor skutečně narazil na kapacitní limity NIA.

Z dalších novinek v rámci eGovernmentu, které přinesl rok 2022, lze zmínit i možnost požádat o voličský průkaz (k nadcházející volbě prezidenta republiky) online, a to ještě do 6. 1. 2023 do 16 hodin. Možností podání žádosti i převzetí průkazu je více, nechybí formulář přímo na Portálu občana ani tradiční jednoduchý generátor žádostí na Hlídači státu.

Foto a zdroj: Lupa.cz

Nejčtenější kategorie
Chytré město
447
Energetika
519
IT
382
Dotace a Finance
1391
Odpady
254

Nezmeškejte žádné informace!

Přihlaste se k odběru newsletteru a buďte stále v obraze