Některá práva z digitální ústavy v roce 2022 skutečně „přišla“, jako třeba právo na osvědčení digitálního úkonu či právo na nahrazení úředně ověřeného podpisu nebo uznávaného elektronického podpisu (tzv. legalizace elektronického podpisu). Ale reálně se využívat zatím ještě moc nedají.
Dojít mělo již v roce 2022 i na masové zřizování datových schránek prakticky všem, kteří je dosud nemají. Jenže Senát si ještě v roce 2021 prosadil roční odklad, a začít se tak mělo až v roce 2023. I díky tomu se na celou věc s datovými schránkami v roce 2022 tak trochu pozapomnělo.
Když pak v závěru roku 2022 širší veřejnosti došlo, co se chystá, začal závod s časem: podaří se na poslední chvíli ještě odvrátit alespoň to, co narazilo na největší odpor? Tedy automatické (tj. nedobrovolné) zřizování datových schránek fyzickým osobám, které na sebe prozradí svou informační gramotnost tím, že se zvládnou někam přihlásit „přes NIA“, pomocí své Identity občana?
Nakonec se tuto část podařilo včas zrušit, a u nepodnikajících fyzických osob tak i nadále zůstane u dobrovolnosti – ale to ostatní zůstalo tak, jak to bylo již v roce 2021 tehdejšími poslanci naplánováno.
„Podnikatelská“ datová schránka (DS PFO) tak bude počátkem roku 2023 zřízena všem podnikajícím fyzickým osobám, včetně všech osob s pozastavenou živností, které ji dosud nemají. A to „ze zákona“. Tedy bez ptaní, zda datovou schránku chtějí, či nikoli, a zda s ní dokáží pracovat. Dosud si ji mohli zřídit dobrovolně, ale jelikož tak neučinili, nejspíše ji nechtěli.
Stejně tak zůstalo u již dříve naplánovaného zřízení datové schránky právnické osoby (DS PO) všem právnickým osobám (zapsaným v základním registru osob), které datovou schránku ještě nemají. Tedy například všem spolkům, společenstvím vlastníků atd. I ty si ji dosud mohly zřizovat dobrovolně.
Mezitím, v průběhu celého roku 2022, a také do značné míry bez většího zájmu médií, probíhala příprava na snad největší zemětřesení v českém eGovernmentu: na jeho převedení zpod Ministerstva vnitra ČR do nové Digitální a informační agentury (zkratkou DIA) a z malé části i pod Úřad vlády.
Nová agentura DIA formálně vznikla k 1. 1. 2023, ale své role se ujme až k 1. 4. 2023. Do té doby bude její úkoly plnit dosavadní Ministerstvo vnitra. To mj. znamená, že ono masové zřizování datových schránek všem podnikajícím fyzickým osobám, i všem právnickým osobám, které je dosud nemají, které bude z kapacitních důvodů rozloženo do tří prvních měsíců roku 2023, ještě proběhne v režii Ministerstva vnitra ČR. Pak už si i celé datové schránky převezme do své gesce nová agentura DIA.
„Lepší“ načasování a kumulaci těch největších změn by se asi těžko dalo vymyslet.
Jak to mělo být se zřizováním datových schránek?
Masové zřizování datových schránek prakticky všem, kteří je dosud nemají, mělo skutečně začít již v roce 2022. Alespoň tak to původně, ještě v roce 2021, chtěli zařídit tehdejší poslanci, při přípravě zákona DEPO: že již počínaje 1. lednem 2022 bude při přihlašování pomocí Identity občana (původně: eIdentity) přes NIA na uživatele číhat past. A do té měla spadnout jak každá nepodnikající fyzická osoba, tak i každá podnikající fyzická osoba, která v daném okamžiku ještě nemá svou vlastní datovou schránku příslušného typu (DS FO či DS PFO) – a ta jí měla být ihned zřízena. Případně obě dvě (DS FO i DS PFO).
Pro podnikající fyzické osoby to mělo být jen jakési „uspíšení“ či „předběhnutí“, protože poslanci chtěli, aby o rok později, tedy k 1. 1. 2023, byla datová schránka podnikající fyzické osoby (DS FO) zřízena ze zákona už úplně každé podnikající fyzické osobě (zapsané v základním registru osob), která ji stále ještě nemá. A to již nezávisle na nějaké informační gramotnosti, resp. přihlašování přes NIA. Naproti tomu u (nepodnikajících) fyzických osob mělo i v dalších letech zůstat jen u zmiňovaného „spadnutí do pasti“ při prvním přihlášení přes NIA.Jenže poslanci mínili, ale senátoři měnili a nakonec měli i poslední slovo: u nepodnikajících fyzických osob posunuli ono automatické zřízení (DS FO) při prvním přihlášení „přes NIA“ až na dobu „od 1. 1. 2023“. A u podnikajících fyzických osob jej zrušili úplně – nechali jen povinné zřízení datové schránky (DS PFO) ze zákona, také od 1. 1. 2023. Stejně jako u zbytku právnických osob, které datovou schránku ještě nemají (a k 1. 1. 2023 jim také bude zřízena příslušná DS PO).
Takto to bylo nakonec legislativci schváleno a do příslušných právních předpisů (zákona č. 300/2008 Sb.) zaneseno již v červenci 2021 – a příslušná ustanovení čekala jen na svou účinnost k 1. 1. 2023. Čekala v tichosti skoro celý rok 2022, bez větší mediální publicity – než se v závěru roku 2022 začaly „dít věci“.
Ale nepředbíhejme a vezměme to chronologicky.
Poštovní datové zprávy díru do světa (zatím) neudělaly
Rok 2022 tak oproti původním předpokladům začal jen jakýmsi malým „zatřesením“, když se v datových schránkách změnil přístup k poštovním datovým zprávám. Tedy k těm, které si mohou posílat mezi sebou fyzické a/nebo právnické osoby a za které si také samy platí.
Historicky byly poštovní datové zprávy využívány jen minimálně: ze všech datových zpráv, přenášených mezi datovými schránkami, nepředstavují více jak jedno jediné procento. Jednoznačně tak dominují datové zprávy bez přívlastku (neboli ty „veřejnoprávní“), za které platí stát a u kterých musí být odesilatelem či adresátem datová schránka některého z orgánů veřejné moci.
Většímu využití poštovních datových zpráv stálo v cestě například to, že fyzické i právnické osoby si mohly vybrat, zda je chtějí přijímat, či nikoli. A mnohdy nechtěly. Od počátku roku 2022 to už platí jen pro nepodnikající fyzické osoby, zatímco podnikající fyzické osoby a osoby právnické je přijímat musí (podrobněji). Současně došlo k zavedení fikce doručení (po 10 dnech) i pro tyto poštovní datové zprávy.
Očekávání byla veliká, zejména ve vztahu k subjektům typu bank, operátorů či utilit, které by mohly začít komunikovat se svými zákazníky cestou poštovních datových zpráv. K tomu ale nedošlo a podle statistik (ze srpna 2022) se využití poštovních datových zpráv nijak významně nezvýšilo a zůstává stále na úrovni jediného procenta.
Teprve v samotném závěru roku 2022 se první velký soukromoprávní subjekt (operátor O2) pochlubil záměrem posílat vyúčtování svým klientům do datových schránek, i prostřednictvím poštovních datových zpráv. Ale zatím jen svým firemním klientům a klientům z oblasti veřejné správy.
Impulsem k většímu využívání poštovních datových zpráv určitě nebude ani jejich zdražení o plných 100% (z 5 Kč na 10 Kč, vč. DPH), které v závěru roku 2022 oznámila Česká pošta.
Nová práva z digitální ústavy
K 1. únoru nabyla účinnosti některá další práva z tzv. digitální ústavy (zákona č. 12/2020 Sb.). Jde například o právo na osvědčení o digitálním úkonu, které by mělo být jakýmsi potvrzením či dokladem pro uživatele, že vznesl nějaký požadavek vůči orgánu veřejné moci (učinil vůči němu „úkon“). Existuje i oficiální vzor toho, jak by takové osvědčení mělo vypadat.

Na Portálu občana je dostupný formulář, prostřednictvím kterého lze o takovéto osvědčení požádat – a to toho, ke komu již provedený digitální úkon směřoval. Nejde tedy o nějakou centrálně poskytovanou službu, která by buď nebyla dostupná vůbec, nebo byla dostupná, a to pro všechny možné úkony. Reálná dostupnost takovýchto osvědčení závisí na připravenosti toho, komu je příslušný úkon adresován, resp. kdo jej vyřizuje. Protože až tento subjekt osvědčení generuje a zasílá zpět žadateli. Jinými slovy: každý orgán veřejné moci, který vyřizuje nějaký konkrétní úkon, si musí pořídit potřebnou funkcionalitu a zavést příslušné procesy pro generování takovýchto osvědčení.
Praktická realizace celého tohoto práva ale dosud není úplně „usazená“. Soudě třeba podle této diskuse z listopadu 2022 nepanuje zrovna shoda ohledně toho, zda, kdy a v jaké podobě by osvědčení mělo být vystavováno. Třeba v otázce toho, co má být osvědčením v případě úkonu činěného skrze datovou schránku. Má to být již samotná doručenka, kterou automaticky generuje systém datových schránek, jak v citované diskusi uvádí zástupce Ministerstva vnitra? Nebo jiný (samostatný) dokument podle vzoru, který zveřejnil stejný resort vnitra? Třeba správa základních registrů generuje osvědčení jako samostatný dokument i pro úkony činěné skrze datovou schránku.

To další právo, na zápis kontaktního údaje do základního registru obyvatel, už je reálně dostupné prostřednictvím Portálu občana. Zde si fyzická osoba může nechat zapsat své telefonní číslo a e-mailovou adresu pro zasílání informací, hlavně různých notifikací (například o konci platnosti osobních dokladů).