Nedílnou součástí infrastruktury státu je i její digitální složka a to, jak ji lidé využívají. V Česku je vysokorychlostní připojení k internetu dostupné na 52,5 % území, což odpovídá až 22. místu v EU.

Například v sousedním Německu, které se umístilo na 14. místě, vysokorychlostní internet pokrývá 74,9 % území a v sousedním Polsku například 70 % území. Tristní je v Česku dostupnost vysokorychlostního internetu v málo osídlených oblastech. V tomto případě pokrytí dosahuje pouhých 7 %, přičemž horší situace nastává už jen v Řecku, kde takové oblasti nejsou pokryty vůbec. Průměr EU dosahuje 37 %, nejlépe si vedou státy jako Malta, Nizozemsko či Lucembursko, kde se pokrytí blíží 100 %.

Výstavba internetové infrastruktury totiž mimo jiné závisí i na situaci ve stavebnictví. Problém leží především v stavební legislativě a související byrokracii. Získat povolení k položení kabelů trvá více než rok, což je například čtyřikrát déle než v Dánsku nebo ve Finsku.

Česko ve srovnání s ostatními zeměmi pokulhává i v digitalizaci státní správy, její úroveň totiž odpovídá dvacátému místu v EU. Vyplývá to z dat z indexu DESI, v nichž bylo jednotlivým státům uděleno skóre v kategoriích jako jsou otevřená data, úroveň egovernmentu pro občany i firmy, či třeba možnosti automatického předvyplnění online formulářů. Česko v rámci tohoto hodnocení získalo 58,6 bodů, zatímco třeba první Estonsko 91,7 bodů, a poslední Rumunsko 21,5 bodů.

Přes tyto překážky se však Češi učí komunikovat se státem online, egovernment u nás využívá 68 % populace. To sice odpovídá 15. místu v EU, každopádně z dlouhodobého hlediska se situace u nás zlepšuje. Například ještě v roce 2013 s úřady online komunikovalo jen 29 % Čechů. Velkým krokem vpřed bylo pro Česko zavedení bankovní identity, která podstatně zjednodušuje komunikaci lidí a využívá ji 1,3 milionu občanů.

Foto: Master.cz
Zdroj: Deník Veřejné Správy