Smart City a internet věcí (IoT) jsou již vcelku provařené pojmy. Je to ale tak obsáhlá oblast, že se v ní řada lidí úplně ztratí, neví, čím začít dříve, a nakonec pak neudělá v podstatě nic. A přitom rychlé a jednoduché nasazení, efektivní provoz a možnost postupného rozvoje přímo vybízí k digitalizaci obce, ať už tomu říkáme Smart City, nebo ne. Typickými oblastmi jsou dálkové odečty energií vedoucí k úsporám, monitoring prostředí v obecních budovách, dohled nad majetkem, detekce nestandardních situací (záplavy), optimalizace odpadového hospodářství či efektivní osvětlení.
Proč IoT?
Rychlost nasazení, nízké pořizovací i provozní náklady, jednoduchá řešení, množství oblastí uplatnění. To jsou klíčové důvody, proč zvažovat využití internetu věcí. Podívejme se na pár příkladů oblastí, které IoT dělá mnohem dostupnější a použitelnější i pro obce a veřejnou správu.
Nejčastější scénáře využití IoT ve městech a obcích:
- Zajištění zdravých podmínek na úřadě a ve školách
- Aktivní řízení osvětlení
- Měření koncentrace radonu
- Detekce kouře a požáru
- Sledování spotřeby energií
- Počítání počtu osob či vozidel / provozu
- Sledování úrovně hluku
- Dohled na obecním majetkem
- Efektivní údržba technického vybavení
- SOS tlačítko pro seniory
Kvalita vnitřního prostředí na úřadě i ve škole
Žijeme v době, kdy řada z nás tráví dle studií až 90 % času uvnitř budov. Proto kvalita vnitřního prostředí je důležitější, než bývala. Jedním z podstatných vlivů, které na nás působí, je teplota a vlhkost. Kombinace těchto parametrů ovlivňuje nejen náš pocit pohody a komfortu (a tím i únavu a pracovní výkon), ale má přímý vliv i na zdraví – například sušší vzduch v zimním období uvnitř budov způsobuje větší zátěž na sliznice a tím výrazně větší pravděpodobnost nákazy respiračním onemocněním. Nevhodné prostředí současně ovlivňuje šíření virů a bakterií. Dalším faktorem je pak koncentrace CO2, která v nevětraných prostředích hravě vyroste nad komfortní i zdravé meze. Kromě únavy a menší pozornosti může způsobovat bolesti hlavy a další obtíže. Především v kancelářích či třídách je toto poslední dobou (po zateplení a tím omezení přirozeného větrání) velký problém. Dodržení teploty, vlhkosti a koncentrace CO2 je navíc definováno i právními předpisy, stejně jako třeba koncentrace vzdušného radonu (OAR). V blízké době bude měření navíc přímo vyžadováno.
S využitím IoT řešení se dá relativně jednoduše pomoci. Nezávislé a jednoduše instalované bateriové a bezdrátové senzory, které nevyžadují žádnou místní infrastrukturu a jsou relativně levné, mohou měřit klíčové parametry prostředí a v případě překročení nastavených hodnot pak buď upozornit, či přímo aktivovat topení, chlazení či větrání.
A jak je to s úsporami? Dobrá znalost stavu a chování vnitřního prostředí v různých dnech a časech může pomoci k lepšímu nastavení vytápění a tím výraznému snížení nákladů.
Kdo měří, ten šetří – mějte energie pod kontrolou
Energie jako elektřina, voda, plyn či teplo jsou v mnoha budovách výrazným provozním nákladem. A to platí i pro budovy úřadů, škol, školek a dalších institucí. Pokud na nich chceme šetřit, je důležité mít detailní přehled o spotřebě. Většinu stávajících elektroměrů či vodoměrů je možné osadit externími senzory a centrálně pak data nejen zpracovat a určit možné úspory, ale i promptně reagovat na nastalé nestandardní situace, indikující třeba neoprávněné čerpání či potenciální havárii ještě před vznikem větších škod. Dálkové odečty pomocí IoT jsou rychle nasazené, nepotřebují žádnou kabeláž či složitou instalaci. A vydělají si na sebe během velice krátké doby. Různé studie a zkušenosti z praxe ukazují, že již jen základní optimalizací na základě průběžného měření lze v průměru ušetřit 5–10 % spotřeby.
Dohled nad majetkem i situací šetří nervy i peníze
Mít přehled se vyplatí. Senzorů na bázi IoT existuje celá řada, a to pro nejrůznější situace. Je tak možné pomocí malých zařízení sledovat pohyb, vibrace či stav různých zařízení i majetku. Díky tomu detekovat jeho zneužití či poškození. Například vyvrácení sloupu/značky/přístřešku, pohyb vrat mimo pracovní dobu, pohyb v prostoru/budově. To vše bez kabelů, ústředen či složité instalace. Stejně tak můžete kontrolovat i prostředí – vnější meteo podmínky, úroveň hluku na klíčových místech obce, výšku hladiny na potoce či rybníku, nebo například počet průchodů/průjezdů.
Chytré veřejné osvětlení má smysl
Rozsvítit jen část veřejného osvětlení dle dne v týdnu? Řídit úroveň osvětlení dle času, množství průchodů, či třeba jízdního řádu? Postupné rozsvícení pro optimalizaci zátěže? Tyto i další různé možnosti využití má dynamické řízení veřejného osvětlení s využitím IoT technologií. Opět jednoduše doplnitelné i k řadě stávajících světel bez nutnosti dodatečné kabeláže.
Optimalizace svozu odpadů je ekologická i ekonomická
V odpadovém hospodářství je často větší položkou svoz odpadu než jeho vlastní likvidace. V případě tříděného odpadu to platí o to víc. Svážet tedy odpad po efektivních trasách, a především ve chvíli, kdy je to opravdu potřeba, je cestou ke snížení nákladů. Částečně je to pochopitelně starost svozových firem, ale obce mohou hrát i aktivnější roli. Díky senzorům zaplnění je možné sledovat zaplnění jednotlivých kontejnerů v čase a na základě těchto informací optimalizovat harmonogram svozů či velikost kontejnerů/popelnic. Svážení většího kontejneru, ale méně často může ušetřit nemalé peníze. Další možností je tzv. reaktivní svoz, zde ale musí být koordinace se svozovou firmou. Je možné umístit na kontejnery / odpadové nádoby čidla, která detekují „vyvezení“ nádoby na svozové místo. Svozové auto tak zajíždí jen na místa, kde jsou popelnice přítomny. Speciálně u menších, avšak rozlehlých obcí, či rekreačních oblastí to je další příklad úspory nákladů i přírody.
Chytrá údržba technologií snižuje náklady
Technologie v budovách, ale i různá mechanizace používaná v obcích vyžaduje údržbu. Často ale přichází až ve chvíli, kdy se něco stane. Pomocí IoT zařízení je možné neinvazivně sledovat provoz a stav kotelen, vzduchotechniky, drobné mechanizace či dalších strojů. Informace o tom, kdy pracují, jak dlouho, v jakém jsou stavu a kde jsou, počet cyklů/motohodin, to vše je možné nejen sledovat, ale především automaticky reagovat na nestandardnosti, ať již se jedná o nesprávné použití, nebo potřebu servisu na základě provozní doby, či stavu zařízení. Díky tomu se dá prodloužit životnost stroje i náklady na údržbu (protože provádíme servis včas, ne až když dojde k fatální poruše).
IoT je rychlou, levnou a jednoduchou cestou k digitalizaci
Řešení na bázi internetu věcí mají několik zásadních výhod. Jedná se především o skutečnost, že aktuálně nabízené IoT senzory a zařízení jsou z většiny bateriové a protože k přenosu dat využívají tzv. LPWAN sítě (Low Power Wide Area Network, jako například LoRaWAN či NB-IoT), vydrží na bateriový provoz řádově roky a současně je jejich instalace otázkou pár minut. V drtivé většině případů také není třeba budovat žádnou místní infrastrukturu, což zrychluje i zlevňuje nasazení. Pro většinou zmíněných scénářů je nasazení otázkou jednotek dnů či týdnů.
Data jsou pak typicky zpracovávána v zabezpečeném cloudu, přístup je zajištěn pomocí webového prohlížeče či mobilní aplikace, a to i různým skupinám uživatelů. Informace o stavu prostředí, energií či zařízení tak mohou mít okamžitě k dispozici jak úředníci, tak mohou být automaticky přenášeny do systémů/aplikací obce, případně mohou být zobrazeny občanům – stav osvětlení, úroveň zaplnění kontejnerů, hlučnost na vybraných místech či intenzita dopravy.
Jak začít a nespálit se?
Jedno doporučení závěrem – trh IoT je velmi roztříštěný, hledejte tedy řešení, které má potenciál pokrýt více scénářů použití najednou. Vyberte si partnera, který má s IoT širší zkušenosti a nabídne vám ucelenou službu – tedy vybere vhodná zařízení od různých výrobců, zvolí optimální komunikační síť, zpřístupní data v jednotné aplikaci i pro různé scénáře a tato data dokáže efektivně zpracovat do vašich návazných procesů a systémů. Ušetříte tím nejen starosti, ale ve finále i náklady.
Foto: Bussines Info
Zdroj: Systém Online