Reprezentativní sociologický výzkum „Charakter města Brna v postojích jeho obyvatel“ se zabývá subjetivním vnímáním kvality života v Brně – sleduje hodnocení různorodých aspektů města samotnými obyvateli. S jeho pomocí opakovaně měříme, jak jsou lidé spokojeni s vytipovanými faktory života v Brně (např. oblast bydlení, pracovních příležitostí, vzdělávání, bezpečnosti, zdravotní a sociální péče, volného času, čistoty města apod.), tj. jedná se o zpětnou vazbu od „uživatelů“ města, nikoliv o „tvrdá“ data.
O výzkumu
První vlna výzkumu proběhla už v roce 2009, další následovaly v letech 2013 a 2017. Čtvrtá vlna pak byla uskutečněna na jaře roku 2022. Výběr vzorku respondentů je stanoven na základě metody kvótního výběru tak, aby zastoupení respondentů a respondentek z jednotlivých skupin odpovídalo jejich podílu v celé populaci města Brna. Kvótními znaky jsou sdružené kvóty věkových kategorií a pohlaví, dále vzdělání a bydliště (městské části). Zahrnuti byli jak lidé s trvalým bydlištěm v Brně, tak i ti, kdo zde trvalé bydliště nemají, ale žijí v Brně. Výběrový soubor je vždy stanoven v rozsahu 1 000 respondentů a letos do analýzy vstoupily dotazníky od 1 016 respondentů. Jejich postoje, které představuje tento sociologický výzkum, je tedy možné s vysokou mírou přesnosti zobecnit na celou populaci obyvatel Brna.
Foto: Pavel Štěpánek
Mění obyvatelé svůj vztah k Brnu?
Na tuto otázku lze krátce odpovědět: vztah obyvatel k Brnu v čase zůstává víceméně stabilní a sympatie k městu jsou v průběhu let stále velmi vysoké. Naznačuje to rozložení odpovědí na tři otázky v následujících grafech. Například si všimněte, že Brno má rádo devět z deseti jeho obyvatel. V jiné otázce ale vidíme, že oproti roku 2017 ubylo respondentů, kteří uvedli, že „Brno se mi velmi líbí a jen těžko si mohu představit, že bych žil(a) někde jinde“, a to o 10 procentních bodů. Z posledního grafu pak vyplývá, že mírně klesá podíl těch, co se nikdy neplánují z Brna odstěhovat, a naopak mírně roste podíl těch, co odstěhování zvažují.
Jak se vyvíjí obraz Brna v očích jeho obyvatel?
Na takovou otázku už není tak snadné odpovědět. Ve výzkumu na to jdeme přes měření souhlasu s řadou výroků, kterých je 46. Většina z nich je stejná od první vlny výzkumu z roku 2009, ale postupně se přidávají další výroky, jak se objevují nové fenomény.
Brno bylo a je svými obyvateli vnímáno jako univerzitní město, kde se daří kultuře, i jako obchodní centrum, kde se dobře nakupuje. Nejvyšší mírou souhlasu jsou tak hodnoceny výroky: „Brno je městem univerzit“, „Brno nabízí hodně atraktivních kulturních památek“, „Brno nabízí široké možnosti kulturního vyžití“ a „Brno nabízí dostatek možností pro různé nákupy“ Nejméně lidé souhlasí s výroky „V Brně se dá dobře jezdit na kole“, „Brno se umí dobře propagovat v nadnárodním měřítku“, „V Brně se dá dobře jezdit autem“, „Brno má dobrou nabídku bydlení (pro všechny skupiny obyvatel)“. Tento poslední výrok týkající se bydlení zaznamenal i největší změnu k horšímu ve srovnání s výsledky z roku 2017. Toto zhoršené hodnocení však odpovídá nejen specifické situaci Brna, ale i celkové špatné dostupnosti bydlení v celé ČR a ve velkých městech zvlášť. Největší posun k lepšímu hodnocení pak zaznamenaly výroky spojené s turismem, a to „Brno je centrem cestovního ruchu“ a „Brno se umí dobře propagovat v rámci České republiky“.
Jsou obyvatelé Brna se svým městem spokojeni?
Na spokojenost s Brnem jako místem k životu se ve výzkumu ptáme nejdříve jen velmi obecně. Velmi spokojeno či spíše spokojeno s Brnem jako místem, kde žijí, je celkem 93 % respondentů. Srovnání v čase nabízí následující graf, který zachycuje, že oproti roku 2017 se zvýšil počet respondentů, kteří jsou s Brnem jako místem, kde žijí, nespokojeni, avšak toto procento je stále nižší než v letech 2009 a 2013. Ve všech sledovaných letech dosahovala spokojenost s Brnem vysokých hodnot. Ukazuje se tak, že přes některá dílčí negativní hodnocení, která se týkají především oblasti dopravy a oblasti bydlení, nad nespokojeností se životem v tomto městě převažuje spokojenost.
Ne/spokojenost v detailu?
Výzkum zjišťoval spokojenost obyvatel města i s jednotlivými oblastmi života v Brně. Víme tak nejen, jak jsou s nimi lidé spokojeni, ale i jak se v čase mění spokojenost například s oblastí sportu, rekreace, údržby a čistoty města, bydlení, vzdělávání, zdravotní a sociální péče, trhu práce a podnikání atd. I tato data potvrzují, že nejhůře hodnocené oblasti ve městě Brně z pohledu respondentů jsou oblasti Dopravy a Bydlení. Hůře hodnocená oblast je také oblast Bezpečnosti. Nejlépe hodnocené oblasti jsou Nákupní možnosti; Rekreace, dostupnost restaurací, kaváren, cukráren (což se dá obecně shrnout pod oblast Gastronomie) a Kultura.
Největší negativní změna v čase, tedy pokles spokojenosti, byla zaznamenána u oblasti Bydlení, a dále pak v oblasti Veřejná prostranství a životní prostředí. Pozitivní změny v čase se sice u některých oblastí projevily, nejsou ale natolik vysoké, aby šlo říci, že jsou statisticky významné.
Jak ale měříme tuto míru spokojenosti? Celkem bylo respondentům předloženo 70 otázek na různorodé aspekty života v Brně (a bylo tak použito o 12 položek více než v roce 2017, kdy bylo použito 58 otázek). Z nich počítáme dílčí indikátory, a to jako průměrnou hodnotu z odpovědí respondentů na danou otázku (vyjádřený souhlas nebo nesouhlas respondentů s položkou). Hodnocení probíhá na škále 1 – „Velmi spokojen(a)“ do 4 – „Velmi nespokojen(a)“. Z výpočtu hodnot dílčích indikátorů je vyloučena varianta odpovědi „Nevím“. Čím více se tedy zjištěná hodnota dílčího indikátoru blíží číslu 1, tím je hodnocení lepší, střední hodnota je 2,5. Tyto dílčí indikátory jsou následně tematicky seskupeny do 14 oblastí. Za každou oblast pak počítáme souhrnný indikátor, jako průměrnou hodnotu ze všech příslušných dílčích indikátorů. Celkový indikátor „Spokojenost obyvatel města za sledované období“ je nakonec vypočítán jako průměrná hodnota ze 14 souhrnných indikátorů.
Indikátor „Spokojenost obyvatel města za sledované období“ dosáhl v roce 2022 hodnoty 2,01. Následující graf zachycuje vývoj hodnoty celkového indikátoru i 14 souhrnných indikátorů z jednotlivých let realizace výzkumu. Oproti roku 2017 došlo k negativní změně hodnoty celkového indikátoru spokojenosti: v roce 2017 byla naměřena hodnota 1,98. Tato hodnota je i mírně horší než v roce 2013, ale stále poměrně lepší než v roce 2009.
Přednosti a nedostatky Brna?
Prostřednictvím otevřené otázky, tedy na základě spontánní odpovědi, měli respondenti možnost popsat dvě největší přednosti Brna. Za největší přednosti města je tak považována brněnská architektura, památky, Petrov, Špilberk. Častou odpovědí také bylo, že Brno je kulturní město s bohatým kulturním programem. Dále lidé ve městě i jeho okolí oceňují pěknou přírodu, často byla uváděna specificky přehrada a její okolí. Jako přednost města také bylo vnímáno, že Brno je město se specifickou přátelskou atmosférou (jedná se o město, které není neosobní a zároveň nabízí dostatek možností většího města).
Obdobně se respondenti vyjadřovali k tomu, jaké jsou nejzávažnější problémy Brna. Z těchto spontánních výpovědí plyne, že jako nejzávažnější problém města je jednoznačně vnímána situace v dopravě, na druhém místě potom parkování, respektive (ne)dostatek parkovacích míst. Mezi nejčastějšími odpověďmi bylo také vlakové nádraží a jeho bezprostřední okolí a sociálně nepřizpůsobiví občané a nepořádek či nedostatečný úklid. Mezi odpověďmi se také často objevovalo bydlení, zejména jeho dostupnost, ceny nájmů i bytů. V této kategorii byl také největší rozdíl oproti roku 2017, v roce 2022 uvedlo tuto kategorii přes 120 respondentů, v roce 2017 to bylo jen 30 respondentů. V otázce bydlení tak výzkum odráží celospolečenskou dynamiku posledních let, kdy se celkově zhoršuje dostupnost bydlení a roste jeho cena.
Jaké zjištění vybrat na závěr?
Novou součástí dotazníkového šetření bylo zjišťování postojů respondentů k modrým parkovacím zónám. Proběhlo formou dotazování na míru souhlasu s jednotlivými výroky, týkajícími se modrých parkovacích zón. S výrokem, že modré parkovací zóny výrazně zlepšily parkování ve městě, rozhodně nebo spíše souhlasí 29,1 % respondentů a rozhodně nebo spíše nesouhlasí 39,6 % respondentů. Odpověď nevím zvolilo 31,4 % respondentů. Zajímavostí je, že se při detailnější analýze nepotvrdila hypotéza, že se budou statisticky významně lišit postoje respondentů z centrálních městských částí, kde je již systém zaveden, od obyvatel okrajových částí, kde zaveden a ani plánován zatím není.
Podobné rozložení s mírnou převahou odpůrců vykázala i otázka na případné další rozšiřování možných zón. Naopak poměrně velká většina respondentů se vyjádřila pro parametrické změny systému, které by jej směrem k obyvatelům a návštěvníkům Brna učinily vstřícnějším (prodloužení doby bezplatného stání, doplnění parkovacích automatů apod.).
Výzkum se však dotkl ještě i celé řady dalších aspektů, zejména z oblasti správy města, a proto doporučujeme nahlédnout i do Výzkumné zprávy.
Shromážděná zjištění ukazují názory a postoje uživatelů města, osob, které jsou každodenně v kontaktu s jednotlivými hodnocenými oblastmi a mají tak „silnou kompetencí“ (byť se jedná o hodnocení subjektivní) zpětnou vazbu správě města poskytnout. Všem vybraným respondentům a respondentkám, kteří nám věnovali svůj čas, moc děkujeme.
Foto a zdroj: Data Brno
Modernizace musí být sociálně citlivá
