„Zaměření na územně specifický přístup v tématech a celkový rozvoj území je základem aktuálně platné a z našeho pohledu také perspektivní budoucí regionální politiky státu. Potřeby lidí, životní podmínky, služby, ale i dostupné vzdělávání či kultura a potřeby bydlení se místo od místa velmi liší. Smyslem strategického řízení je upozornit na společenská témata a priority, při jejichž řešení je žádoucí využití územně specifického přístupu. Také je důležité jasně říci, jakým nástrojem, programem a financemi vybranou oblast podpořit a případný deficit změnit k lepšímu,“ říká místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš s tím, že cílem regionální politiky je posílení konkurenceschopnosti regionů i České republiky jako celku, podpora udržitelného rozvoje území, ale také zabránění rozevírání takzvaných nůžek mezi regiony.  „Územně specifický přístup je jedním z principů, jak co nejlépe a nejefektivněji nastavit pomoc státu nebo obecně veřejné sféry tak, aby měly co největší dopad do území,“ dodává.

Akční plán rovněž na základě aktuálních dat potvrzuje vymezení státem podporovaných regionů (tzv. hospodářsky a sociálně ohrožená území). Jedná se o 73 správních území obcí s rozšířenou působností, včetně obcí po bývalých vojenských újezdech. Sledování a vyhodnocování vývoje těchto území MMR dělá pravidelně jednou ročně. Vzhledem k současné turbulentní době plánujeme, že se více zaměříme právě na tento typ území a doplníme získaná statistická data o dílčí průzkumy.

„Díky Akčnímu plánu podpoříme na území metropolí a aglomerací například navýšení kapacit základních škol, výsadbu městské zeleně a hospodaření s vodou ve městech a také se zlepší sociálních služeb pro seniory. V menších městech zase dojde k lepší dopravní dostupnosti díky výstavbě nových terminálů a dostupnosti maloobchodní sítě. Také podpoříme výstavbu bytů. V hospodářsky a sociálně ohrožených územích se zaměříme na zvýšení zaměstnanosti, podpoříme podnikání a podnikavost nebo investujeme finance do dalšího rozvoje obcí v bývalých vojenských újezdech,“ vysvětluje praktické dopady Akčního plánu náměstek člena vlády Radim Sršeň.

Výzvou pro uskutečňování Akčního plánu bude tlak na flexibilitu, aby bylo možné reagovat na aktuální geopolitické vlivy, dopady rostoucích cen energií, inflaci až po nové „globální“ výzvy (změna klimatu, digitalizace), které mohou mít odlišné dopady na regiony, města a obce.
Součástí celého dokumentu je také shrnutí naplňování předešlého Akčního plánu na roky 2021–2022 podle jednotlivých strategických cílů. Řada aktivit již byla zahájena. Vzhledem k tomu, že začátek nového programového období EU 2021+ měl zpoždění, lze očekávat, že aktivity naberou větší intenzitu v následujících dvou letech a budou realizovány postupně.