Jednou z největších výzev nové české vlády bude post-pandemický návrat k rozpočtově odpovědné politice. Pouze škrtat a přerozdělovat ale nestačí, ruku v ruce s tím by měla přijít i změna ve veřejném financování a daňová optimalizace.

Koronavirová krize pokračuje a s ní také mimořádné náklady pro rozpočty států. Konkrétně v Evropské unii dál platí dočasné uvolnění tzv. fiskálních pravidel, a vlády tak mohou více utrácet a podporovat podnikatele i další zasažené sektory svých ekonomik. Je však jasné, že dříve či později se strážci národních pokladen musí vrátit k rozpočtově odpovědné politice. To platí samozřejmě i pro Českou republiku, která v návrhu rozpočtu na příští rok i kvůli pandemii počítá s několikasetmiliardovým schodkem.

Dopad pandemie na zdejší ekonomiku je možné do jisté míry ilustrovat na vývoji deficitu veřejných financí. Zatímco v období let 2003–2007 byl deficit 3 % HDP a v „pokrizovém“ období 2008–2012 pak 3,6 %, mezi lety 2013 a 2017 se situace v Česku viditelně zlepšovala – deficit dosáhl na hodnotu 0,4 % HDP. V roce 2018 měly české veřejné finance dokonce přebytek (0,9 %), to samé platilo pro rok 2019 (0,3 %).

Pak ale v roce 2020 přišla pandemie a s ní strmý propad. Za uplynulý rok Česko hospodařilo se schodkem ve výši 5,6 % HDP, prognózy na letošní rok hovoří o hodnotě 7,2 %.

Celý článek zde.

Zdroj: Portál EUractiv