Veřejná zakázka nemusí být jen způsob, jak koupit počítače, opravit školu nebo zajistit svoz odpadu. Může být nástrojem, kterým obec řeší svůj problém novým a chytřejším způsobem. Kdy má smysl hledat inovativní řešení, jak neztratit kontrolu nad zadáním a co si mohou vzít česká města a obce?
Veřejné zadávání má v českých obcích paradoxní postavení. Je každodenní součástí samosprávy, ale často se na něj pohlíží jako na administrativní proces zaměřený na procesní čistotu. Obava z rizika však vede k nákupu pouze známých řešení. Výsledkem je bezpečný nákup, nikoli však nejlepší řešení pro občany.
Tento přístup mění Národní strategie veřejného zadávání pro období 2024–2028 (dále jen Národní strategie) jako první koncepční materiál svého druhu v ČR. Její hlavní myšlenkou je posun k principu value for money – hodnoty za peníze. Zadavatel se nemá ptát pouze „kolik to bude stát?“, ale „co za veřejné peníze získáme a jakou hodnotu nám řešení přinese v čase?“
Inovativní řešení nemusí znamenat složité technologie, ale i jednoduché úpravy, které lépe naplní potřeby obce. Podstatné je, zda přinese vyšší kvalitu služeb, nižší provozní náklady nebo společenský přínos. Při řešení vysokých nákladů na osvětlení spočívá tradiční postup v nákupu nových svítidel. Inovativní přístup začíná otázkou: Jak chceme problém skutečně vyřešit? Jde o snížení spotřeby, omezení světelného smogu, regulaci či zvýšení bezpečnosti?
Teprve potom přichází na řadu zjišťování dostupných řešení na trhu. Zadavatel musí nejprve definovat problém a nepřizpůsobovat se nabídce konkrétních dodavatelů. Národní strategie spojuje inovativní zadávání s kvalitou, udržitelností, digitalizací a odolností. Inovace je prostředkem k vyřešení problému, nikoli cílem. Pokud nové řešení dlouhodobě sníží provozní náklady či zvýší kvalitu, je jeho vyšší cena zcela racionální.
Kdy má obec vystoupit ze zajetých kolejí?
První otázka by neměla znít „jak inovativně zadat zakázku?“, ale: „Je náš problém dobře řešitelný standardním nákupem?“ Pokud obec přesně ví, co potřebuje, a na trhu existuje dostatek srovnatelných výrobků, není důvod postup komplikovat. Jinak je tomu v situacích, kdy pro problém neexistuje standardní řešení, technologie se rychle vyvíjejí, zadavatel neumí přesně popsat specifikaci, rozhodují náklady celého životního cyklu, nebo chce obec dát prostor start-upům.
Zde přináší inovativní zadávání největší přidanou hodnotu. Národní strategie počítá s podporou nástrojů, jako jsou předběžné tržní konzultace, kalkulace nákladů životního cyklu, variantní nabídky, jednací řízení s uveřejněním či soutěžní dialog.
Největší změnou je větší důraz na přípravu zakázky. Prostřednictvím předběžných tržních konzultací může obec ještě před vyhlášením soutěže komunikovat s dodavateli. Smyslem je zjistit možnosti trhu, dostupné technologie a reálné požadavky. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) věnuje tržním konzultacím významnou pozornost. Lze konzultovat nastavení kvalifikace, hodnoticích kritérií i smluvních podmínky. Pokud pořizujete něco nového nebo složitého, nepište nejdříve dokumentaci, ale ověřte si tržní realitu. Kvalitní příprava významně snižuje riziko neúspěchu zakázky.
Klíčovým principem je definování potřeby a požadového výsledku namísto podrobného technického popisu. Místo konkrétního typu systému řízení dopravy je vhodnější požadovat snížení zácp, zlepšení plynulosti MHD nebo data v reálném čase. Dodavatelé pak mohou nabídnout různá řešení. Tento přístup vyžaduje vyšší profesionalizaci zadavatelů a schopnost výsledek změřit a porovnat.
Pořizovací cena tvoří jen část celkových nákladů. Levnější varianta může mít vyšší spotřebu energie či poruchovost, což ji v součtu prodraží. Proto je nutné pracovat s náklady životního cyklu (TCO – total cost of ownership), které zahrnují cenu, energie, údržbu, servis i likvidaci. Národní strategie tento pohled označuje za součást konceptu value for money a spojuje jej s principy 3E a poměrem ceny a kvality. Mírně dražší investice může být z dlouhodobého hlediska podstatně výhodnější.
Koncept Smart City
Chytré město nepoznáme podle počtu senzorů, ale podle toho, jak využívá data a technologie k řešení problémů obyvatel. Při zavádění chytrého parkování nemá otázka znít, jaký senzor koupit, ale zda chceme zkrátit dobu hledání místa nebo zefektivnit vymáhání pravidel. Smart akce musí vycházet ze strategických cílů obce a spolupráce radnice s občany.
SMART zakázky jsou praktickým nástrojem tohoto konceptu. MMR podporuje obce v této oblasti celou řadou projektů: Projekt 5G pro 5 měst ukázal přínos technologií při práci s daty v reálném čase i v chytré dopravě. Připravovaný projekt Urbanity SmartForm SK–CZ (Interreg s MIRRI SK) vytvoří online platformu pro sdílení dobré praxe, databázi smart řešení a AI asistenta pro samosprávy. Projekt CapaCITIES 2.0 (Horizon Europe s ČVUT) propojuje města s evropskou iniciativou NetZeroCities a Misí EU pro klimaticky neutrální a chytrá města.
Inovativní zadávání může být náročnější, ale nemusí být méně bezpečné. Klíčem je dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení, nediskriminace a přiměřenosti a mít postup zdokumentovaný. Je nutné rozlišovat mezi inovací v předmětu zakázky a inovací v postupu. Často postačí kvalitní tržní konzultace a vhodná hodnoticí kritéria. V jiných případech lze využít inovační partnerství či soutěžní dialog, k nimž MMR nabízí metodiky na Portálu o veřejných zakázkách.
V inovačních zakázkách je rovněž klíčové správně ošetřit správa práv duševního vlastnictví (IPR) – patenty, autorská práva či software. Extrémní přístupy (např. trvání na převodu všech práv na zadavatele) vedou k vendor lock-in nebo odrazení firem. Vhodným řešením je sdílení práv např. nevýhradními licencemi. Zadavatel musí v dokumentaci definovat existující IPR, nová práva, licenční podmínky i pravidla zpětného volání práv při jejich nevyužití.
K modernizaci veřejného zadávání přispívá i umělá inteligence. MMR v roce 2025 zahájilo přípravu AI nástroje Checker VZMR pro kontrolu zakázek malého rozsahu ještě před vyhlášením. Ve fázi Proof of Concept (PoC) nástroj testuje přibližně 40 zadavatelů. Checker VZMR ověřuje soulad dokumentace se zásadami § 6 zákona č. 134/2016 Sb., interními směrnicemi, 3E i metodikami dotačních programů. Výstupem je přehledný validační report upozorňující na riziková místa. Nástroj doporučuje i alternativní hodnoticí kritéria namísto nejnižší ceny. Slouží jako pomocník pro snížení administrativy, nikoli jako náhrada odpovědnosti zadavatele.
Největší překážkou inovativního zadávání bývá obava udělat věci jinak. Konzervativní držení se osvědčených postupů však může znamenat přehlédnutí efektivnějších řešení. Veřejné nákupy v ČR představují přes bilion korun ročně. Národní strategie je definuje jako strategický nástroj veřejné politiky podporující kvalitu, inovace, udržitelnost a digitalizaci. Inovativní veřejné zadávání je nový způsob přemýšlení: začíná definicí potřeb občanů, pokračuje poznáním trhu a končí vyhodnocením přínosu. Pro města a obce je k dispozici Národní strategie veřejného zadávání v ČR pro období 2024–2028, metodiky na Portálu o veřejných zakázkách a od září 2025 také Kompetenční centrum veřejného zadávání při MMR, které poskytuje metodickou a konzultační podporu.
Mgr. Martina Šelejová, Ministerstvo pro místní rozvoj
Autorka se dlouhodobě věnuje oblasti veřejných zakázek, a to jak v praxi zadavatelů, tak v advokacii a vzdělávání odborné veřejnosti. Podílela se na projektech oceňovaných za inovativní přístup k zadávání, včetně veřejné zakázky na monitoring parkování pro TSK Praha, která získala evropské ocenění European Innovation Procurement Award. V současnosti působí na Ministerstvu pro místní rozvoj, kde zodpovídá za realizaci Národní strategie veřejného zadávání a činnost Kompetenčního centra veřejných zakázek.