Lidé prostřednictvím webu mohou zjistit, kteří kandidáti do jakého místa pořadí na kandidátce jsou podle statistických dat v jejich obci volitelní.

Šanci prosadit je díky preferenčním hlasům mají v menších obcích a městech střední velikosti. Ve větším městech je to nepravděpodobné, řekl při představení kampaně politolog Michal Škop ze sdružení KohoVolit.eu.

Sdružení vysvětluje, že při křížkování se velice často stává, že voliči rozdávají křížky stejným způsobem jako kroužky, což má za následek, že nevědomě dají hlasy kandidátům, které volit nechtěli. Největším rozdílem je způsob rozdávání a sčítání hlasů (křížků/kroužků).

K tomu, aby preferovaný kandidát mohl přeskočit výše umístěné kolegy na kandidátce, musí získat více než deset procent hlasů z průměrného počtu hlasů na jednoho kandidáta v rámci strany, řekl politolog.

Ve velkých městech podle Škopa křížkování v podstatě ztrácí smysl, protože je malá šance, že někdo skočí dopředu, nebo že někdo vypadne. „Křížkování není kroužkování,“ uvedl politolog s poukazem na rozdíl mezi obecními a parlamentními či krajskými volbami.

V komunálních volbách mohou voliči křížkem označit tolik kandidátů, kolik je členů zastupitelstva, primárně tak ale budou volit strany zakřížkovaných kandidátů, dodal Škop.

Křížkováním kandidátů ze spodních míst pořadí tak nelze podle politologa zabránit zvolení výše postavených kandidátů. Občas se to podle statistických dat podaří v malých a středně velkých městech, ve velkých je to nepravděpodobné.

Analytik STEM Martin Kratochvíl uvedl, že informační kampaň pomůže komunální volby zpřehlednit a snížit míru nerozhodnosti voličů, kteří váhají, koho si vybrat.

„Velké“ a „malé“ křížky

Systém hlasování v komunálních volbách je podle Škopa nejkomplikovanější ze všech typů voleb. Lidé v nich mohou hlasovat jen pro jednu stranu, nebo vybrat tolik kandidátů, kolik je členů zastupitelstva. Mohou ovšem také obě metody zkombinovat.

Pro jednu stranu bude volič hlasovat tak, že označí křížkem políčko u jejího názvu. V takovém případě budou dostanou jeho hlas kandidáti v pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku, a to až do počtu míst v zastupitelstvu. Mohou také podpořit přednostní zvolení jednotlivých kandidátů zvolené strany zakřížkováním políčka u jejich jména, v praxi tím ale spíše podpoří celou kandidátku.

Podobně mohou lidé zakřížkovat současně stranu a některé kandidáty z jiných uskupení, jímž dají fakticky jen část váhy svého hlasu. V takovém případě opět podpoří především strany, jejichž jednotlivé kandidáty označili. Za preferovanou stranu část váhy jejich hlasu dostanou kandidáti v navrhovaném pořadí a v počtu, který odpovídá rozdílu mezi počtem členů zastupitelstva a počtem jednotlivých zakřížkovaných kandidátů.

Jednotlivé kandidáty mohou lidé označit křížkem u jejich jména v počtu, který odpovídá počtu členů voleného zastupitelstva. Při zakřížkování vyššího počtu kandidátů by hlas musel být vyřazen jako neplatný.

Voličský průkaz a volby

Volby do obecních zastupitelstev v Česku budou 23. a 24. září. Seznam kandidátek pro všechny regiony naleznete zde. V těchto volbách se nevydává voličský průkaz, lze tak volit jen v té obci, případně městské části, v níž je volič přihlášen k trvalému pobytu.

Jinak tomu je u voleb do Senátu, kdy lze s voličským průkazem vydaným zastupitelským úřadem hlasovat v kterémkoliv volebním obvodu, kde jsou volby vyhlášeny. U senátních voleb voliči ani nekřížkují, ani nekroužkují.

Volby do Senátu se pravidelně konají na třetině území a obměňují 27 z celkových 81 senátních mandátů. První kolo senátních voleb 2022 proběhne společně s komunálními volbami 23. a 24. září. Případné druhé kolo voleb do Senátu pak připadá na 30. září a 1. října. Kompletní seznam kandidátek podle volebních okrsků najdete zde.