Newsletter

Dostávejte to nejzajímavější ze světa veřejné správy i v našich newsletterech.

* Kliknutím na „Odebírat“ souhlasíte s našimi zásadami o Ochraně osobních údajů a zasíláním pravidelných newsletterů. Odhlásit se můžete kdykoliv.

Dotace a Finance

Majetek Plzně vzrostl za poslední čtyři roky o sedm procent

Díky investicím města vzrostla za uplynulé čtyři roky hodnota majetku Plzně o sedm procent na 24,5 miliardy Kč. Vyšší daňové výnosy, které tvoří přes 70 procent rozpočtu, zvýšily příjmy města. Loni činily 7,615 miliardy korun a proti roku 2018 byly o pětinu vyšší. Příjem z cizích daní se zlepšil o 14 procent na loňských 5,685 miliardy Kč. Opozice kvituje nízké zadlužení města, ale pochybuje o efektivitě některých velkých investic, například technologického centra TechTower za 720 milionů Kč.

Přebytek hospodaření města se v letech 2018 až 2021 zvýšil z 223 milionů korun na loňských 616 milionů Kč. „Nejde ale jen o volné peníze. Využíváme ho hlavně na kofinancování dotačních projektů a konkrétních investičních akcí, které se posunuly z jednoho roku do druhého,“ řekl náměstek primátora David Šlouf (ODS). Část jde také na doplnění fondu rezerv a rozvoje, ze kterého se čerpaly třeba peníze v době koronakrize a na pomoc lidem zasaženým válkou na Ukrajině.

Město dávalo po celé čtyři roky na investice zhruba 1,5 miliardy korun ročně, v součtu za léta 2018 až 2021 to bylo 6,6 miliardy Kč. „Šlo převážně o stavby – dopravní, byty a sportovní infrastrukturu,“ uvedl Šlouf. Například z loňských 1,523 miliardy Kč tvořily stavby 90 procent, letošek bude podobný. Podle šéfa zastupitelského klubu opozičních Pirátů Pavla Bosáka je efektivita investic různá. „Některé projekty, jako třeba TechTower, jsou velmi nákladné, přičemž návratnost investice je velmi diskutabilní. V případě výstavby nového tramvajového depa a štědrého plánu obnovy vozového parku MHD se může zdát, že si žijeme poněkud nad poměry,“ informoval Pavel Bosák.

Ve výdajích se město snaží snižovat peníze na provoz. „Teď je ale nezbytné reagovat na zdražení energií. Máme připravenou rezervu 52 milionů pro každý rok až do 2025,“ řekl Šlouf. Pro takzvaný maloodběr má město cenu fixovanou do konce letošního roku, na velkoodběry už ale vydalo proti loňsku asi 25 milionů Kč navíc. Celkové roční náklady města a příspěvkových organizací na energie činí 230 milionů Kč.

Redukce provozních výdajů byla největší v roce 2021, kdy byla nejistota daňových příjmů kvůli koronakrizi a zrušila se superhrubá mzda. „Plošně jsme je snížili o pět procent proti plánu ve výhledech rozpočtu a u kapitálových výdajů pak rozložili plánované investice do dalších let,“ řekl Šlouf. Díky příznivějšímu vývoji příjmů se provozní příspěvky vrátily na původní hodnotu. Vinou zdražování nyní ale rostou náklady na provoz města. Počet zaměstnanců magistrátu a jeho organizací zůstává po čtyři roky zhruba na 700 lidech.

Zůstatek dluhu Plzně činil k loňskému 31. prosinci 1,934 miliardy Kč, město každoročně splácí kolem 200 milionů Kč, letos 215 milionů, z toho jistinu 178 milionů Kč a zbytek úroky. „Přijaté úvěry umožnily realizovat řadu investic zejména s dotací. Úvěrové podmínky z minulých let zaručují městu i do budoucna s dostatečnou rezervou plnit závazky ze zadlužení bez výrazného omezení výdajů,“ konstatoval náměstek. Míra zadlužení podle něj neohrožuje finanční zdraví města ani neomezuje finanční možnosti do budoucna. Posledními úvěry byly před třemi lety 325 milionů Kč od Evropské investiční banky (EIB) a stejná částka z Komerční banky na spolufiancování velkých akcí – TechTower, kanalizace a vodovodu v Koterově, bytů pro lidi s nižšími příjmy na Zátiší a sportovní haly v Krašovské. „Brali jsme si je v době nízkých úroků, kdy se to vyplatilo. A teď se určitě nehodláme víc zadlužovat,“ dodal.

Podle Bosáka je dluh města sice poměrně nízký, ale určitě by vzhledem k nepředvídatelnosti krizového vývoje nechtěl město víc zadlužovat. Hodnota majetku města, tedy staveb, technologií a pozemků, za minulé čtyři roky stoupla o 1,6 miliardy korun na nynějších 24,5 miliardy. V částce není zahrnut hmotný majetek pořízený z dotací, zejména školám, které je evidují ve svém účetnictví, uvedl náměstek.

Dotace přijaté v letech 2018 až 2021 na investiční projekty dosáhly 840 milionů korun. „Za spoluúčasti města ve výši půl miliardy korun tak vznikl majetek za více než 1,3 miliardy korun,“ zmínil Šlouf. Hlavními akcemi byly prodloužení tramvajové tratě na Borská pole, TechTower a sběrný dvůr Na Bořích. Aktuálně je ve fondu kofinancování dotovaných projektů blokováno 530 milionů Kč na další akce, díky nimž vznikne majetek za 2,5 miliardy Kč – přístavby škol, sociální bydlení, cyklostezky, vodovod a kanalizaci v Malesicích. „Seznam investičních akcí budu předkládat v září do zastupitelstva a byl bych moc rád, abychom schválili podání žádostí o dotaci,“ dodal.

U dotací Bosáka mrzí, že se málo využívají malé tituly jako například dešťovka pro obce. V každé školce nebo městské budově jsou různé příležitosti, dodal.

Foto a zdroj: Plzeňská drbna

Nejčtenější kategorie
Chytré město
447
Energetika
519
IT
382
Dotace a Finance
1391
Odpady
254

Nezmeškejte žádné informace!

Přihlaste se k odběru newsletteru a buďte stále v obraze