Díky dotacím vzniká v řadě míst ochrana proti povodním
V polovině listopadu obce Rapotín, Vikýřovice a Petrov nad Desnou na Šumpersku ve spolupráci s Povodím Moravy dokončily stavbu protipovodňových opatření na řece Desné, které zdejší obyvatele ochrání před padesátiletou vodou. Jde o jeden z největších projektů protipovodňových opatření v České republice, která jsou blízká přírodě.
Lidé v okolí Desné mají ještě v živé paměti ničivé povodně v roce 1997 a zejména o deset let později, kdy se jen škody v korytě řeky vyšplhaly ke 40 milionům korun. Stavební práce na divoké horské vodě odstartovaly v září roku 2018. Celkem zde vzniklo pět povodňových parků, jejichž součástí jsou tři nová revitalizační ramena s biotopy, která převedou část povodňového průtoku a tím výrazně sníží hladinu řeky. Součástí jsou ochranné hráze a zídky, rekonstrukcí prošel pevný jez a vznikly i takzvané rybochody, které by měly výrazně zlepšit podmínky pro migraci vodních živočichů.
Zásahy do koryta Desné byly minimální. „Obce přistoupily k realizaci projektu zejména z důvodů ochrany majetku, zdraví a životů občanů po zkušenosti s ničivou povodní v roce 1997 a také s ohledem na omezení územního rozvoje obcí v záplavovém území řeky Desné. Jedná se o území s velmi zahuštěnou zástavbou, kde každá povodeň přináší velké rozlivy. Jsem přesvědčen, že obyvatelé ocení pozitivní přínos tohoto opatření, a to nejen z hlediska protipovodňové ochrany, ale i z hlediska přínosu pro životní prostředí. Lidé jsou nyní chráněni až na úroveň padesátileté povodně,“ sdělil starosta Rapotína Bohuslav Hudec.
Projekt zapadá do celkové koncepce protipovodňové ochrany na řece Desné, kterou zajišťuje Povodí Moravy společně se svazkem obcí údolí Desné. „Koncepce předpokládá výstavbu dalších etap protipovodňových opatření. V současné době probíhá příprava navazující etapy od Vikýřovic směrem k Šumperku. Odtokové poměry se zde kvůli přírodním podmínkám musí řešit jako celek. Jen škody na vodohospodářském majetku a korytě tu v letech 2007 a 2010 dosáhly v souhrnu se škodami na toku Hučivé Desné 37,6 milionu korun,“ připomněl generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.
Protipovodňová opatření na řece Desné v obcích Rapotín, Vikýřovice a Petrov nad Desnou přišla na 375 milionů korun. Dotace ze Státního fondu životního prostředí činila 85 procent, zbytek financovalo Povodí Moravy a obce. Těm 3,5 procenta přispěl Olomoucký kraj.
„Nedávné zkušenosti ukázaly, že snaha člověka násilně zkrotit velké řeky se míjí účinkem. Přírodě blízká protipovodňová opatření proto jdou jinou cestou, snaží se respektovat přirozený tok řeky, krajinu, kterou protéká, a zájmy člověka,“ podotkl náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro regionální rozvoj Jan Šafařík.
Liberecký kraj rozděluje v dotacích desítky milionů
Na opatření, která ochrání lidi před povodněmi nebo zadrží vodu v krajině, jdou každý rok v celé republice stovky milionů korun. Projekt za tři čtvrtě miliardy nyní probíhá například v Olomouci, desítky milionů korun dotací poskytl v minulých letech žadatelům například i Liberecký kraj. V programu s názvem Podpora retence vody v krajině připravil pro obce, neziskové organizace, zemědělce, správce lesů a další právnické i fyzické osoby od 70 tisíc do 1 milionu korun. Žadatelé mají navíc zdarma odborné poradenství.
Podobné dotace Liberecký kraj na svém území uděloval i dřív. „V minulých letech kraj podpořil vytvoření soustavy dvaceti mokřadních tůní na zemědělské půdě v okolí Václavic. Jsem rád, že míst, kde již existují nebo jsou v plánu nové vodní plochy, je stále více. Ve Svijanech byl díky dotaci navrácen dolní tok Příšovky do původního koryta. V Kokoníně probíhá obnova historicky zaniklého mlýnského rybníka. V Semilech byla obnovena historická polní cesta s alejí ovocných dřevin. A ve spolupráci s Lesy České republiky postupně vzniklo na území Libereckého kraje 49 tůní pro zvýšení retenční kapacity lesů,“ uvedl radní kraje odpovědný za životní prostředí a zemědělství Václav Židek.
Kraj podporuje také projekty takzvaných zeleno-modrých opatření, aby dešťová voda neutíkala kanalizací, ale vsákla se do půdy a zajistila tak dostatek vláhy například pro městskou zeleň. „V Hrádku nad Nisou vzniká díky krajské dotaci na místě černé skládky mokřadní park s tůněmi. U libereckého sídliště Hokejka byla vytvořena soustava tůní, kterou ještě doplní dřevěný povalový chodníček a výsadba mokřadních rostlin a stromů. Za zmínku stojí i turnovský projekt, který přivádí dešťovou vodu ze střech tamního alzheimercentra do parku u letního kina, kudy už protéká nový potůček,“ podotkl radní Židek.
Letošní rok Liberecký kraj pro zájemce připravil téměř 15 milionů korun, žadatelé tak mohou získat až 70 procent způsobilých výdajů. Úspěšné projekty musí být hotové nejpozději do září roku 2024.
Řadu dotačních programů nabízí stát
Obce, města a další subjekty mohou další dotace ve výši milionů korun získat v řadě dalších programů, které pravidelně vyhlašují ministerstvo zemědělství nebo ministerstvo životního prostředí. „Na podporu zadržování vody v krajině lze čerpat například z Programu péče o krajinu nebo z programu Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny. U Programu péče o krajinu lze žádat na obnovu či tvorbu tůní a mokřadů. Maximální výše dotace je 250 tisíc korun,“ sdělil mluvčí Ministerstva životního prostředí Ondřej Charvát.
Obec Hvozd v Českém lese tak na vybudování dvou kruhových tůní o průměru asi 10 metrů a ploše kolem 160 metrů čtverečních získala dotaci téměř 30 tisíc korun. Město Kraslice na podobný projekt ve Slavkovském lese získalo 102 tisíc korun. „Jde o obnovu tůní na podporu čolka hranatého na Kraslicku. Tůně jsou na několika lokalitách v okolí Kraslic, jsou však zanesené sedimentem a zastíněné náletovou vegetací,“ popsal mluvčí ministerstva.
Na Liberecku na vybudování tůní získala 70 tisíc korun obec Všeň. Díky nim se na ploše kolem 220 metrů čtverečních výrazně zlepší zadržování vody v krajině. Nové tůně zároveň pomohou vodním živočichům, jako jsou kuňka obecná, skokan zelený nebo skokan štíhlý, kteří jsou v této lokalitě kvůli nedávné výstavbě ohroženi. Obec rovněž doufá v pozitivní vliv na mikroklima v celé oblasti. Na vybudování tří mokřadních tůní elipsovitého tvaru získala téměř 150 tisíc korun také obec Soběsuky v Bílých Karpatech.
Na Stražisku se obejdou bez dotací
Olomoucký podnikatel Richard Benýšek, který podniká například v lesnictví, se obešel bez dotací. S projektem na zadržování vody v krajině a výstavbou nádrží v lese pod kopcem Kozák poblíž Stražiska na Prostějovsku začal zhruba před čtyřmi roky. Stěžuje si na přebujelou byrokracii, například celý rok trvalo vyřízení všech potřebných povolení. Jedna nádrž přišla asi na pět milionů korun a nedávno prošla kolaudací. „Jsou to nádrže na retenci vody s vyloučením dalšího hospodářského využití kromě hasičů. Určené jsou na ochranu povodí a zavodňování půdního profilu,“ vysvětluje Benýšek.