V minulém týdnu (8. a 9. prosince) se konala v pražském hotelu Clarion tradiční, už dvacátá pátá Celostátní finanční konference, kterou pořádá Svaz měst a obcí ČR. Vedle pravidelného setkání představitelů obcí se zástupci vlády proběhlo mnoho přednášek směřujících k vyjasnění ekonomických otázek, které v současnosti doléhají na územní samosprávy.
Úvodní blok věnovaný aktuálním otázkám v činnosti obcí a měst zahájil František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR. Zdůraznil, že starostové a starostky jsou při setkávání s lidmi v územních obvodech vždy v první linii, a plní své poslání velmi dobře. Projevilo se to nejenom v období pandemie, při podpoře uprchlíků z Ukrajiny, ale je to trvalým znakem každodenní práce v obcích a ve městech. Odráží se to nejenom v hodnocení občanů, kteří pravidelně uvádí představitele obcí a měst na prvním místě v hodnocení důvěryhodnosti politiků, ale je to vidět i na výsledcích rozpočtového hospodaření obcí a státu. Předseda Svazu potvrdil, že někdy vázne komunikace s představiteli centrálních orgánů a zdůraznil, že cílem konference není naštvat ministry, ale najít společnou řeč při řízení společnosti. Představitelé obcí a měst požadují od vlády podporu lokální ekonomiky, výrazné omezení administrativy a aktuálně jasné vymezení pravidel pro rozvoj komunitní energetiky, která je podstatná pro budoucnost.
Čestný předseda SMO ČR a pražský primátor Zdeněk Hřib hovořil o složitých podmínkách představitelů samospráv, kteří musí řešit nelehkou situaci při financování provozu obcí a měst v období inflace, zejména v důsledku cen energií. Osobně za jeho nejzávažnější připomínku považuji názor, že rozpočtové určení daní (RUD) nevyhovuje obcím a městům, vzhledem k tomu, že nepodporuje byznys, demotivuje obce při jeho podpoře a tím brzdí rozvoj jednotlivých lokalit v území.
Generálním partnerem konference byla skupina ČEZ, a tak Pavel Cyrani, ředitel divize obchod a strategie této společnosti hovořil zejména o spolupráci v oblasti energetiky. Pro obce je důležité, že v současné nelehké době společnost připravila pro představitele samosprávy na svém webu prostor, kde odpovídá na dotazy a radí při postupu v otázkách zásobování elektřinou. Společnost se společně s MMR a SMO podílela na metodice pro obce, jak postupovat při nákupu energií. Významné je ubezpečení, že společnost ČEZ považuje za velmi důležité, a bude se podílet na kvalitním nastavení povolovacích procesů v rámci komunitní energetiky.
Ministr financí Zbyněk Stanjura vystupoval na konferenci v trojjediném postavení – zastupoval předsedu vlády, ministra vnitra i svůj resort. Jako bývalý primátor Opavy a člen předsednictva Svazu poznamenal, že zkušenosti z činnosti samosprávy jsou pro politika velkým přínosem, ale makroekonomické zájmy někdy znamenají pro komunální politiku tvrdé až nespravedlivé dopady. Ocenil pomoc obcí a měst Ukrajině a hovořil o některých ekonomických otázkách, které by bylo vhodné v budoucnosti ve vztahu k územním samosprávám řešit. Z pohledu Ministerstva financí by chtěl přispět k zjednodušení procesů při převodu státního majetku obcím, zmínil problematiku daně z nemovitých věcí, která patří v České republice mezi nejmenší na světě a pokud jde o odměňování zastupitelů, navrhuje automatizovat valorizaci odměn. V rozpočtovém určení daní nevidí ministr financí v současném období důvody pro změny. Pro budoucí vývoj hospodaření obcí je důležité, že daňové příjmy budou v podstatě kopírovat inflaci. Je však důležité si uvědomit, že inflace stavebního oboru, potřebného pro rozvoj je výraznější než průměrná inflace a hodnota uložených peněz klesá.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula, nedávno starosta malé obce na Znojemsku, z pohledu svého resortu vidí největší pomoc obcím v rozvíjení cest a nástrojů při zlepšování vzhledu a působení krajiny. Budou to především Komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) a také zdroje ve výši 564 mil. Kč, které do této oblasti půjdou navíc ze zadržených prostředků na projekty Agrofertu. Spolupráce resortu zemědělství s obcemi se rovněž projeví na úseku lesního a vodního hospodářství.
Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš hovořil na prvém místě o novém stavebním zákonu, který odkládací novelou pozastavil institucionální problémy a jehož nová verze má přinést rychlé a přehledné stavební řízení, založené na výrazném vlivu digitalizace. Dále se zmínil o novém programovacím období 2021–2027, zejména z pohledu Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Dosud bylo vyhlášeno 57 výzev k předkládání projektů a pokračují další. Hlavní zájem resortu místního rozvoje směřuje k zlepšení procesu efektivního zpracování a zejména posuzování předložených projektů. Ve svém vystoupení se ministr zaměřil také na otázku dostupnosti bydlení, vzhledem k tomu, že využitelnost prostředků v této oblasti dosud byla na úrovni 16 %. Problematika by měla být komplexně řešena v souvislosti s novým zákonem, který má být předložen do dvou let. V návaznosti na již zmíněnou metodiku pro nákup elektrických energií zdůraznil, že základem pro řešení všech problémů je vzájemná komunikace centrálních orgánů se zástupci obcí.
Ministr dopravy Martin Kupka patří mezi ministry, kteří mají za sebou působení v místní i krajské samosprávě. Podle jeho poznatků je výhodou starosty, oproti práci na ministerstvu, že na místní úrovni za sebou poměrně rychle vidíte výsledky svých rozhodnutí. Z hlediska jeho resortu je důležité, že prostředky rozpočtu na dopravu neklesají. Narůstají prostředky pro kraje na silnice II. a III. třídy (z objemu 4 až na celkových 6 mld. Kč v roce 2023). Ministerstvo bude ze svých programových zdrojů podporovat dále v území především projekty na cyklostezky, bezpečnost dopravy a křížení komunikací. Nový web rezortu se zaměřuje na příklady dobré praxe při využití dotačních prostředků. Ministr se rovněž zmínil o tom, že resort podpoří a urychlí procesy související s převody státního majetku obcím (zejména Správa železnic).
Markéta Zemanová, členka rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ) zdůraznila roli obcí v současné době prudkého růstu cen v energetice, kdy je třeba v respektovat jejich postavení veřejného zadavatele. Navíc obce musí ve vztahu k lidem pomáhat při ochraně zákazníků. V nejbližší budoucnosti bude hrát velkou roli komunitní energetika, která s novelou energetického zákona přinese nové podmínky pro práci každé obce. Zdůraznila důležitost stávajícího období, kdy je třeba v zákoně precizně nastavit všechna práva a povinnosti všech aktérů na trhu s energiemi, nenechávat to až na prováděcí předpisy, aby nedošlo ke kolizi očekávaných výsledků. Upozornila na novou vyhlášku ERÚ o fotovoltaických elektrárnách, instalovaných na bytových domech.
Místopředseda vlády a Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka vystoupil na konferenci až druhý den jednání a hovořil rovněž z pohledu pověřeného ministra životního prostředí. Zdůraznil nutnost informovat zejména v obcích a městech o podmínkách, které v současné době růstu cen výrazně zjednodušují proces poskytování podpory na bydlení sociálně slabým domácnostem. Značnou pozornost věnoval novelizaci energetického zákona a podpoře resortu životního prostředí komunální energetice, využití biomasy, solárním a větrným elektrárnám.
Kde brát v těžkých dobách?
Byl druhý programový blok, ve kterém vystoupili zástupci bankovního sektoru (Česká spořitelna, Národní rozvojová banka, Evropská investiční banka) i představitelé rozhodujících resortů (Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Státní fond životního prostředí a Ministerstvo financí).
Dobrá smlouva se vyplatí
Ve třetím bloku programu se hovořilo o růstu cen a veřejných zakázkách (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže), o smlouvách s developery (advokátní kancelář KVB), nastavení smluvních vztahů v energetice (ERÚ), o vztahu k pozemkovému fondu (Státní pozemkový úřad) a taxonometrii EU pro udržitelné finance (MŽP).
Lepší předvídat než se pak divit
Závěrečný čtvrtý blok v pátek se úvodem zaměřil na predikci aktuálního vývoje hospodaření obcí z pohledu ministerstva financí. Letošní rok bude charakterizovat silný růst daňových příjmů (31 mld. Kč), který částečně vyřeší růst cen v energetice. Daňový růst (10 %) se očekává i v roce 2023. Ve vystoupení ředitele odboru financování územních rozpočtů bylo připomenuto nevyužití investičního potenciálu obcí a zdůrazněny finanční problémy při řízení rozpočtového hospodaření. Pro rok 2023 je nyní potřebné připravit rozpočet, aktualizovat střednědobý výhled, revidovat příjmovou stranu rozpočtu a neodkládat investice. Úvodní přednášku doplnila další vystoupení z rezortů ministerstva financí, místního rozvoje a práce a sociálních věcí.
Podrobněji všechna uvedená vystoupení a řadu dalších prezentací najdete na webu Svazu. Konference byla nejenom odborně, ale zvláště z hlediska aktuální problematiky velmi cenným přínosem pro všechny zúčastněné.
V průběhu konference byla předána ocenění „Vzdělaný úřad“ nejlepším městům a obcím, které se zúčastnily projektu ESO – efektivní správa obcí.
Foto: Finanční Konference
Zdroj: Deník Veřejné Správy