O podpoře podnikatelů, spolupráci s univerzitou i podnikavých ženách
Tomáš Vlasák je ředitelem regionální kanceláře CzechInvestu v Pardubickém kraji. Podle něj nabízí právě tento kraj, ačkoli patří k těm menším, dostatek příležitostí k podnikání. Pardubická kancelář se tu snaží naplňovat heslo CzechInvestu „Spojujeme a podporujeme“.
Pane řediteli, jak byste charakterizoval Pardubický kraj z hlediska příležitostí k podnikání?
Pardubický kraj patří mezi nejmenší kraje ČR, ale svým ekonomickým významem se minimálně vyrovná i některým větším regionům. Využívá výhodné geografické polohy ve středu republiky, sousedí s pěti dalšími kraji a na severu také s polským Dolnoslezským vojvodstvím. Vyznačuje se dlouhou průmyslovou tradicí, progresivní a diverzifikovanou odvětvovou strukturu průmyslu a vysokým podílem exportu. Kraj je sídlem jak velkých podniků, konkurenceschopných v evropském i globálním měřítku, které vyvíjejí, vyrábějí a prodávají inovativní finální produkty, tak inovačních šampionů mezi malými a středně velkými podniky s vysokým podílem vlastního výzkumu a vývoje. Špičkový podnikový výzkum a vývoj na mezinárodní úrovni existuje zejména v chemii, biomedicíně a radiotechnice. O atraktivitě regionu svědčí i to, že v letošní soutěži Financial Times obsadilo jak město Pardubice, tak Pardubický kraj mezi evropskými investičními destinacemi budoucnosti shodně 5. místo v kategorii nejmenších měst a regionů.
Na stránkách CzechInvestu si spolupráci s vámi pochvaluje představitel Podnikatelského inkubátoru P-PINK. Prý u vás nachází vzácnou míru empatie?
Jsme rádi hlavně za to, že podnikatelský inkubátor v Pardubicích máme, i když pracuje v omezených podmínkách a s minimálním rozpočtem. Usnadňuje nám práci v tom, že slouží jako jednoznačné místo prvního kontaktu pro lidi, kteří začínají s podnikáním nebo o tom uvažují. CzechInvest má celou řadu programů na podporu startupů, zejména těch, které mají globální ambice a chystají expanzi do světa. Klienti P-PINKu v ideálním případě vyrostou v pardubickém inkubátoru a následně přejdou k nám.
Naše empatie, pokud ji tak kolegové v P-PINK chápou, vychází z toho, že Pardubice za sebou už mají jeden nepovedený pokus o inkubátor, který byl založen pouze za účelem čerpání dotačních prostředků a kvůli nezkušenosti zřizovatele s transferem technologií a podporou startupů zkrachoval. I proto považujeme částečně za svou povinnost pomáhat nově vzniklé instituci.
Co chystáte pro podporu místních podnikatelů?
V první řadě se snažíme znát jejich situaci, potřeby a rozvojové plány, abychom jim mohli nabídnout programy naše a našich partnerů, jako jsou investiční pobídky, vízové balíčky, dotační programy z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). Dále nabízíme podporu exportu ve spolupráci se zahraničními kancelářemi CzechTrade, podporu výzkumu a vývoje v rámci programů Technologické agentury ČR (TA ČR) a podobně. Proto podniky navštěvujeme, uspořádali jsme i anketu k dopadům koronavirové pandemie, a proto také pořádáme webináře a semináře na vybraná témata.
Na podzim chystáme Tržiště sociálního podnikání, kde propojujeme sociální podniky s jinými firmami regionu, které hledají partnery a subdodavatele, nebo setkání řešitelských týmů pardubické a hradecké univerzity s podniky, kterým vysoké školy nabídnou své kapacity. Chceme pokračovat i v podpoře kulturních a kreativních průmyslů a nabízet kreativce podnikům ve zpracovatelském průmyslu tak, aby ze spolupráce vznikaly synergie.
Myslíte, že situace firem a podnikatelů se v době po koronavirové epidemii v Česku vrátí postupně k normálu?
Myslím si, že to bude velmi záležet na celkové situaci ve společnosti – zda se lidé rychle vrátí ke „starému“ způsobu života, například k cestování a účasti na hromadných akcích. Situace se tak bude lišit v jednotlivých odvětvích ekonomiky. Existují obory, které krizí postiženy nejsou vůbec nebo jen velmi málo, například life sciences nebo IT. Nejhůře je na tom vše spojené s turismem a cestováním. Firmy, které jsme považovali za bezproblémové, perspektivní a s vysokým potenciálem růstu, se ze dne na den ocitly v problémech, protože jejich klienty jsou hotely nebo pořadatelé kulturních a sportovních akcí. Obávám se, že v těchto sektorech bude náprava trvat velmi dlouho a neobejde se bez částečné změny zaměření daných podniků. Na druhou stranu jsem optimistou v případě některých klíčových oborů, například chemie, automotive a elektrotechniky. Tam věřím, že ztráty z jara sice nebude možné nahradit, ale návrat k předchozím výkonům bude možný.
Jakým investorům byste doporučil Pardubický kraj?
Pardubický kraj je dlouhodobě atraktivní pro investory v elektrotechnickém průmyslu. Sám jsem se ještě jako zaměstnanec Magistrátu města Pardubice zapojil do prvních jednání se zástupci japonského Panasonicu a tchajwanského Foxconnu v roce 1995 v Pardubicích a pamatuji si, jak byli překvapení dlouhou tradicí průmyslu a s tím spojeným fungujícím školstvím. Obdobně silné postavení tady má chemický průmysl, i když tam je investorů výrazně méně. Zde vidíme cestu, jak ještě více zpropagovat Pardubický kraj mezi investory v oboru inteligentní chemie pro průmyslové a bio-medicinální aplikace.
Nesmíme zapomenout ani na oblast automotive. Česká republika je na něm sice podle některých názorů závislá až příliš, ale pokud například máme v kraji dva významné výrobce autobusů, určitě se zde najde místo i pro jejich další dodavatele.
Spolupracujete také s Univerzitou v Pardubicích?
Univerzita Pardubice je významným regionálním hráčem, který svou existencí, výchovou nových odborníků a výzkumným programem pozitivně ovlivňuje podnikatelské prostředí v regionu. Se zástupci univerzity se potkáváme v pracovních skupinách na podporu inovací a inovačního podnikání a daří se nám prosazovat podobný cíl, kterým je podpora spolupráce akademického a podnikatelského sektoru. Konkrétní spolupráci máme s Fakultou ekonomicko-správní, nabízíme odborné praxe pro studenty nebo pro ně přednášíme. Studenti nám letos pomohli s návštěvami v podnicích a se zjišťováním zájmu o jednotlivé dotační tituly. Byli jsme domluveni i na spolupráci na univerzitním hackathonu pro potenciální startupy, ale ten se již kvůli epidemii bohužel neuskutečnil – snad se to podaří v příštím školním roce.
Jaké jsou podle vás překážky podnikání v Pardubickém kraji?
Myslím, že překážky podnikání jsou v celé České republice podobné – malá ochota mladých lidí podnikat a preference „jistého“ zaměstnání, nadměrná byrokracie, nízká úroveň digitalizace státní správy a vysoké zdanění lidské práce. Pardubický kraj částečně doplácí na problémy s dostupností po dálnici, i když výstavba D35 z Opatovic už konečně začala, a není na tom nejlépe s nabídkou nemovitostí pro podnikání, ať už nových průmyslových zón nebo kancelářských prostor. V době ekonomického růstu nepatřila podpora podnikání mezi klíčové priority veřejné správy.
Jistě spolupracujete s Pardubickým krajem a obcemi…
Spolupráce s Pardubickým krajem se nejlépe daří v oblasti podpory sociálního podnikání, kde je náš krajský úřad v České republice na špici. Společně organizujeme celoroční Sociální akademii, kde se snažíme zástupce sociálních podniků vzdělávat v oblastech spojených s podnikáním, jako je marketing, finanční plánování, cenotvorba a další. Rovněž jsme Pardubickému kraji v rámci programu Zlaté české ručičky pomohli podpořit podniky, které rychle zareagovaly na krizovou situaci a začaly vyrábět osobní ochranné prostředky – roušky, filtry, dezinfekci, polomasky.
Typickým případem spolupráce s obcemi byla vždy podpora budování průmyslových zón – momentálně je v programu zapojeno město Pardubice s rekonstrukcí ulice Dělnická v průmyslové zóně Černá za Bory a některá další města jako Jevíčko a Svitavy připravují projekty. Městům, které o to projeví zájem, hledáme vhodné investory – momentálně tak řešíme například situaci v Králíkách, kde se uvolňuje část areálu s plánovaným přesunem výroby společnosti OEZ do Letohradu.
Pardubická regionální kancelář se hodně věnuje podpoře podnikavých žen a pořádá pro ně tzv. rendez-vous. Co si pod tím lze představit?
Jedná se o setkávání nejen pro podnikatelky, ale i ženy, které o vlastním podnikání třeba teprve přemýšlejí. Ty na setkáních získají informace o tom, jak s podnikáním začít, a vyslechnou si inspirativní příběhy žen, které již tuto zkušenost mají za sebou. Celá skupina řeší podobné problémy, ženy za sebou nemají velké týmy odborníků, snaží se sladit pracovní a rodinný život. Zkušení mentoři je na setkáních zasvěcují do témat, jako je budování značky, obchodní vyjednávání, nastavování cen a radí například v oblastech financí a marketingu.
Kdy jste s podporou žen začali?
Na podzim roku 2016 jsme zjistili, že ve městě funguje skupina podnikavých žen, která pořádá prodejní akce svých výrobků. Záhy bylo jasné, že na ni žádný z oficiálních podpůrných programů nemyslí. Proto jsme na jaře 2017 ženy svolali a zeptali se jich, zda pro ně můžeme něco udělat. Ukázalo se, že je pro ně i bez dotací a jiných podpor zajímavé setkávat se, sdílet dobré i špatné praxe, účastnit se školení, hledat partner(k)y ke spolupráci a společnému obchodování. I proto v létě 2017 vznikl oficiální spolek Podnikavé ženy Pardubického kraje. Nás těší, že stále funguje a je zajímavý pro své členky bez přímé intervence CzechInvestu. Dnes se organizace stará o 70 podnikatelek různého zaměření a inspirovala ke vzniku podobných spolků ženy v dalších městech, například v Ústí nad Labem nebo Liberci. A setkání podnikavých žen CzechInvest pořádá prakticky po celé republice.
Kolik setkání podnikavých žen jste už v Pardubickém kraji uspořádali?
Pro ženy pořádáme v průměru dvě až tři setkání ročně a každého se účastní 30 až 50 žen. Lze říci, že jsme na našich setkáních přivítali celkově až 150 žen. Přirozeným centrem pro tato setkání u nás v kraji jsou Pardubice, jedno jsme v roce 2019 uspořádali také v Přelouči.
Samotný spolek podnikavých žen se dále rozvíjí a svá setkání si řeší samostatně, buď školeními na různá témata, networkingovými snídaněmi nebo účastí v různých pracovních skupinách. Těch je ročně více než 20. Tato skupina žen se stává zajímavou i pro různé mentory a školitele, takže kurzů a možností stále přibývá. Spolek plánuje i setkání hradeckých a pardubických podnikatelek.
V létě 2017 Vznikl oficiální spolek podnikavé ženy pardubického kraje. nás těší, že stále funguje a je pro své členky zajímavý.
Autor: Zuzana Pacinová
