Pojistit lze (skoro) všechno

Stanovit správnou hodnotu majetku a nepodcenit odpovědnost, radí obcím pojišťovny

Co se pojistných událostí týče, každý ze starostů má v rukávu případy se šťastným i méně šťastným koncem. Ať už je původcem škody na obecním majetku přírodní živel, vandalové či například zvíře, anebo vznikne-li škoda naopak „přičiněním“ obecního úředníka nebo zastupitele, vhodně nastavená pojistná smlouva umí ušetřit hodně nervů a peněz.

Pojištění měst, obcí, krajů a jejich příspěvkových organizací nabízí dnes řada společností. Vybírat tedy je z čeho. Zeptali jsme se zástupců vybraných pojišťoven na to, jak nejlépe pokrýt rizika a jaká řešení municipalitám nabízejí.

Nejprve analyzovat

Samotnému uzavření pojistné smlouvy by vždy měla předcházet podrobná analýza a audit rizik, upozorňuje Jiří Vaněček, obchodní ředitel pro regiony a gestor segmentu pojištění municipalit ve společnosti Respect, a.s. „Činnost obce je spojena s širokým spektrem rizik, od odpovědnosti zastupitelů, přes odpovědnost města, odpovědnost za nesprávný úřední postup či rozhodnutí až po rizika spojená se správou rozsáhlého majetku a s dalšími činnostmi, jako je pořádání akcí, stavební činnost apod. Samozřejmě záleží na velikosti obce, jejím zařazení a množství zřízených organizací a společností.“

Vedle běžného majetku, jako jsou budovy a movité věci, obce budují cyklostezky, čističky odpadních vod, kanalizaci, plynovody, ale i protipovodňové varovné systémy… „Často na ně získávají dotace a granty a přejí si je mít pojištěné,“ potvrzuje zájem ze strany obcí Milan Káňa z pojišťovny Kooperativa.

Řekněme, že máme za sebou fázi analýzy a přikročíme k pojištění majetku. Pozor na to – jeho hodnota se časem mění. „V dnešní turbulentní době je potřeba dbát zvýšené pozornosti při stanovení hodnoty pojišťovaného majetku, jelikož se výrazně zvýšily ceny stavebního materiálu a prací, včetně dopravy. Na těchto cenách je závislá pojistná hodnota majetku, jelikož odpovídá u pojištění nemovitostí nákladům na znovupořízení pojištěné věci v daném místě a čase. To samé platí v případě movitého majetku,“ říká tiskový mluvčí ČSOB pojišťovny Petr Milata. Tato instituce má v portfoliu nejen nemovitosti běžné občanské vybavenosti, ale i historické budovy nebo zoologické zahrady a s tím spojené provozy.

„Krátce řečeno – neexistuje univerzální pojistná smlouva pro všechny města a obce,“ říká Jan Marek z Generali. „Nad rámec pojištění majetku a odpovědnosti, které by měly být základem, nabízíme například pojištění lesů či lesů zvláštního určení (rekreační, lázeňské apod.).“

Viníkem je tornádo i gekon

V Kooperativě zaznamenali zvyšující se zájem o krytí živelných událostí – přívalové deště a tornáda přestávají být bohužel v naší republice jevem ojedinělým. „Oprávněně by měl růst i zájem o pojištění vichřice – výskyt tornáda v roce 2021, ale i v předešlých letech, např. v Litovli, by měl být pro obce varující. Správně by toto pojištění mělo být sjednáváno na celkovou hodnotu majetku, nikoliv jen na nízký limit pojistného plnění, neboť tornádo nebere jen střechy, ale celé domy včetně vybavení,“ konstatuje nemilou pravdu Milan Káňa.

Pojištění živelních rizik je základ. Především obce, které již byly zasaženy povodní, by měly řešit svá protipovodňová opatření. To se pak příznivě projeví v ceně za pojištění povodně.

Vzorovým příkladem je likvidace opravdu rozsáhlých majetkových škod z pojištění všech měst a obcí zasažených tornádem na jižní Moravě v roce 2021. Tornádové škody měly za následek až totální škody na stavbách, kdy silný vítr dokázal zničit budovy do základů. „Setkali jsme se tak s tím, že všechna pojištěná města i obce riziko vichřice (a tím pádem i tornáda) sice pojištěné měly, ale v některých případech na nižší pojistnou částku, než byla skutečná hodnota pojištěného majetku,“ vzpomíná Jan Marek z Generali. „U takto ničivých živelných událostí se bohužel nevhodné nastavení pojistných částek a limitů plnění odhalí v plné šíři. Ze strany měst a obcí v řadě případů došlo k podcenění stanovení limitu plnění pro určitou konkrétní stavbu nebo soubor staveb v domnění, že škoda vichřicí může způsobit maximálně dílčí škody na střešní krytině. V některých případech nejenže byly limity pro pojistné nebezpečí vichřice nedostatečné, ale bohužel došlo i na uplatnění podpojištění a pojišťovna ani celou pojistnou částku nemohla vyplatit.“

Abychom ale neobviňovali jen přírodu: „Existují i technická rizika na technologiích čističek odpadních vod, kdy dojde např. k poškození čerpadel. Pojištění sklo-all risk se našemu klientovi uplatnilo, když zvířata rozbila skleněné terárium obojživelníků a plazů,“ vzpomíná Petr Milata z ČSOB.

A Jiří Běťák, ředitel produktového vývoje Slavia pojišťovny dodává: „Aktuálně třeba likvidujeme pojistnou událost, týkající se požáru kulturního zařízení na Liberecku. Škoda v řádu milionů korun tam vznikla od nedopalku cigarety.“

Odpovědnost za škodu – strašák obcí

Stále aktuálnější a jak se ukazuje, v praxi stále potřebnější, je pojištění odpovědnosti, na které se stále ještě občas zapomíná. Jinými slovy to znamená pojištění povinnosti obce k náhradě újmy, kterou při výkonu správy obce či výkonu činností, ke kterým je obec oprávněna, způsobí třetí osobě.

Zde je výčet příkladů z obecních černých kronik nepřeberný, škála je od menších po bohužel fatální následky: chodec uklouzne na neposypaném chodníku a zlomí si nohu. Dojde ke zranění na kulturní akci pořádané městem. Zaměstnanec obce při sekání trávy poškodí odletujícím štěrkem zaparkované auto atd.

„Pokud je obec zřizovatelem jednotky sboru dobrovolných hasičů či obecní policie, pak je možné pojištění rozšířit i na povinnost k náhradě újmy, ke které by byly povinny i tyto uvedené subjekty,“ říká Petr Milata z ČSOB.

Pojistnou ochranu je žádoucí rozšířit i na další osoby, a to členy zastupitelstva a členy výborů a komisí zřizovaných obcí pro případ jejich odpovědnosti za újmu způsobenou v rámci své činnosti jménem obce nebo pro obec. „Dalším specifikem typickým pro obce je možnost rozšíření pojistné ochrany i na újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem obce při výkonu veřejné správy v přenesené a samostatné působnosti,“ upozorňují v ČSOB.

Milan Káňa z Kooperativy dodává: „Přibývají obce, které na základě smlouvy zajišťují služby pro Českou poštu a tuto odpovědnost potřebují mít pojištěnou.“

Pokud si obec sjedná pojištění jen v základním rozsahu a spoléhá, že újmu nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem nezpůsobí, může nastat situace, kdy např. stavební úřad vydá stavební povolení v rozporu se zákonem. Pak náklady na náhradu újmy dotčenému stavebníku musí nést pojištěný – tedy obec – sám.

Příklady z praxe pojištění odpovědnosti uvádí Petr Milata z ČSOB. „Nejčastější jsou případy, kdy je obec vlastníkem nemovitostí. Tam může odpovídat za újmy v případech, kdy např. opomine provést revizi elektrického zařízení v domě a v důsledku toho nastane požár a nájemci shoří vybavení bytu a třeba utrpí i zranění popálením. Nebo dojde-li k prasknutí stoupajícího vodovodního potrubí a nájemce utrpí újmu na majetku v důsledku vytopení bytu, či dále v zimním období dojde k pádu sněhu ze střechy na zaparkovaná auta nájemců, která se tímto poškodí. Z pojištění by byla uhrazena jednak újma na poškozeném majetku nájemců, jednak újma na zdraví nájemce včetně nároků z ní vyplývajících, např. náhrady za ztrátu na výdělku.“

Ne všechno lze pojistit: vyšší moc

Pojištění se sjednává vždy i s tzv. výlukami z pojištění, se kterými jsou zájemci o pojištění předem seznámeni. Jsou tedy případy, kdy pojistitel není povinen plnit. V pojištění odpovědnosti je to typicky v případě, když je újma způsobena úmyslně. Pojistné ochrany totiž může požívat pouze újma, která vznikne náhle a nahodile.

Jiří Vaněček z Respectu to potvrzuje: „Poskrovnu dochází i k událostem, které nejsou kryté sjednaným pojištěním. K těmto případům však nedochází v důsledku opomenutí či nezajištění nějakých rizik, ale jednoduše proto, že existují škody, které pojištěním zajistit nelze. Přesto, že se to z prvotního laického posouzení může jevit naopak. Typickým zástupcem těchto škod jsou škody vzniklé zásahem vyšší moci, kdy se objevuje mylný názor, že za vše, co se stane na území obce, je zodpovědná obec, bez ohledu na to, zda uvedenému mohla či nemohla zabránit.“

Dita Hradecká