Snaha státu nabídnout vyplaveným obcím zdarma náhradní pozemky nedopadla úplně na jedničku

Zářijové povodně napáchaly na severu Moravy miliardové škody. V první fázi byla finanční pomoc státu rychlá a ukázková, také po voucherech na podporu turistického ruchu v Jeseníkách se zcela zaprášilo. Jak čas přibýval, začala se pomoc postiženým obcím a občanům trochu komplikovat a zamotávat.

„Za sebe mohu říct jenom pozitivní hodnocení. Těsně po povodních nám kraj otevřel účet, a díky tomu obec mohla začít rychle najímat firmy na úklid a odstraňování následků povodní. Účtovalo se to přímo na kraj. Obec má samozřejmě malý rozpočet a vůbec by na takové práce neměla peníze. Finance jsme mohli čerpat po celou dobu nouzového stavu až do poloviny prosince,“ popsala zkušenosti zatopených obcí na Jesenicku na severu Olomouckého kraje například starostka Kobylé nad Vidnavkou Miroslava Rybáriková.

Na odstraňování následků povodní, sanaci vyplavených silnic a chodníků, úklid a prvotní nezbytné opravy šlo podle ní jen v Kobylé kolem 20 milionů korun. Vzápětí stát vypsal čtyři dotační programy Živel, z nichž nejdůležitější je Živel 1 na obnovu obecního a krajského majetku, kde je pět miliard korun.

„Nyní usilovně pracujeme na příslušných projektech, abychom mohli tyto dotační programy začít využívat. Dotace máme předběžně přislíbené, uvidíme, jak to bude probíhat,“ uvažuje starostka. Připomněla zároveň, že rychlá pomoc od státu a kraje se netýkala jenom peněz, ale i dalších organizačních věcí. „Byli jsme jednou z obcí, která by velmi obtížně mohla těsně po povodních uspořádat vlastními silami krajské volby. Ministerstvo vnitra s krajem volby uspořádalo za nás,“ děkuje za pomoc starostka.

Celkové škody po zářijových povodních v České republice vyšplhaly podle odhadů ministerstva pro místní rozvoj na 68,1 miliardy korun. Z toho 25,7 miliardy je na státním majetku, 3,8 miliardy na krajském majetku, 12,8 miliardy na obecním majetku, škody ve výši 14,1 miliardy korun mají podnikatelé a zbytek přes 11 miliard fyzické osoby a obyvatelé.

Po turistických voucherech se zaprášilo

Výborným nápadem, který se osvědčil už při požáru v národním parku České Švýcarsko, byly slevové poukazy na ubytování v Jeseníkách za dvacet milionů korun. Lidé si je zarezervovali během necelého týdne. Zvýhodněné pobyty mají znovu nastartovat cestovní ruch v postiženém regionu.

V Olomouckém kraji si lidé vouchery přes online systém rozebrali během půldruhého dne, v Moravskoslezské části horské oblasti to trvalo jen o něco déle. Pro oba kraje byly vyčleněny vouchery za deset milionů korun, zájemci díky nim dostali bonus k ubytování v rozmezí od dvou do sedmi nocí ve výši 300 korun na den. Projekt financovaly kraje a ministerstvo pro místní rozvoj, které nevyloučily ani druhé kolo této úspěšné akce.

„Všichni partneři projektu předběžně diskutovali o možnosti jeho opakování, například ve druhé polovině letošního roku,“ potvrdila náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro cestovní ruch Svatopluk Binder.

Blesková rychlost vyčerpání voucherů překvapila zástupce jesenického sdružení cestovního roku, které celý projekt zaštítilo. „Ukazuje se, že ta podpora byla dobře zvolena a je efektivní, navíc proces pro ubytovatele a žadatele byl velmi jednoduchý,“ potvrdil šéf sdružení Tomáš Rak. V Olomouckém kraji se do projektu zaregistrovalo 300 ubytovatelů, v Moravskoslezském 118. Jde o hotely, penziony, horské chaty, lázně či apartmány.

Kvůli zářijovým povodním návštěvnost v Jeseníkách loni na výrazně klesla. Program Podpora návštěvnosti destinace Jeseníky navazuje na Strategii obnovy území po povodních, která obsahuje komplexní systém podpory zasažených území sdružené pod dotační programy Živel.

Stát jako pomoc nabídl mnohdy nepoužitelné pozemky

Úplně na jedničku ovšem na přelomu roku nedopadla snaha státu nabídnout vyplaveným obcím zdarma náhradní pozemky, na kterých by mohly vyrůst nové domy. Pozemky jsou často nevyhovující a podmínky převodu mohou být nesplnitelné.

„Stát nám původně nabídl seznam pozemků, které asi nikdo nekontroloval, ať si vybereme. Devadesát procent z nich bylo v záplavové oblasti, na některých je teď možná koryto řeky. Pro nás by byly zajímavé asi dva pozemky, jeden je však na hraně zátopové oblasti a na druhém je v nájmu už desítky let zahradnictví. Zájem máme, ale vzhledem k těmto okolnostem nepřipadají v úvahu,“ popsal situaci například starosta Bělé pod Pradědem na Jesenicku Radomír Neugebauer.

Problém by podle něho navíc mohl nastat s podmínkou státu, že se do dvou let musí začít stavět. „To je šibeniční termín. Ti lidé zatím ani nevědí, co budou přesně dělat a nevím, jestli by se všechno stihlo vyprojektovat a nachystat. Samozřejmě nás to trochu mrzí,“ odtušil starosta.

Na druhé straně Bělá pod Pradědem je úzká obec v údolí a podle starosty zde moc pozemků na výběr opravdu není. Minimálně třech rodin by se však státní pomoc týkat mohla. „Pak máme další rodiny, kterým domy zůstaly, voda je jen propláchla, ale do budoucna nechtějí zůstat. Nechtějí čekat na další povodeň. Obec však svoje pozemky nemá,“ přiznal starosta. Lidem tak nezbývá, než shánět vhodné parcely po vlastní ose nebo přes realitní kanceláře.

Vláda schválila podmínky bezúplatného převodu státních pozemků obcím zasaženým povodněmi pro výstavbu rodinných či bytových domů na začátku letošního roku. V Olomouckém kraji se přihlásilo šest obcí a měst a předběžně se uvažuje o převodu 39 pozemků o výměře asi 6,5 hektaru. Stát zajistí i případné geometrické plány, pozemky by měly být převáděny do vlastnictví obcí a měst v první polovině letošního roku.

Zdevastovaná Česká Ves požádala o šest pozemků. „Zájemce máme a komunikujeme se státem o podmínkách převodu. Například když má pozemek pět tisíc metrů, zda bude stačit do dvou let rozestavět jeden dům nebo bude limit třeba tisíc metrů na jeden dům. To nevíme a zatím to neumíme říct ani lidem,“ reagoval starosta České Vsi Petr Mudra.

Některé z pozemků podle něho navíc nejsou vyňaty ze zemědělského půdního fondu nebo chybí sítě. „Úplně krásně se může stát, že za dva roky budeme pozemky vracet, protože se prostě nestihne zahájit stavbu,“ varuje starosta.

Také Písečná kousek po proudu říčky Bělé požádala o čtyři pozemky. „Dva z nich by teoreticky za určitých podmínek byly pro vyplavené obyvatele vhodné. Ale jsou tam různá omezení, nejsou tam sítě a je to komplikovanější. Lidé, kteří přišli o bydlení, se však stěhovat nechtějí a rádi by v obci zůstali. I kdyby měli peníze, tak nemají kde stavět. Proto budeme rádi za každý volný pozemek. Už před povodněmi lidé chodili a chtěli stavět, ale my jsme jim neměli co nabídnout,“ přiznal starosta Písečné Jan Konečný.

Kdo má exekuce, na pomoc nedosáhne

Kritiku si vláda na začátku ledna vysloužila také od vyplavených podnikatelů z Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Ti ministry vyzvali, aby se zasadili o efektivnější pomoc zasaženým oblastem a podnikům. Ke kritickému otevřenému dopisu se připojilo přes 120 drobných živnostníků i větších podnikatelů. Chtějí, aby politická reprezentace zejména urychlila přípravu a realizaci přislíbených protipovodňových opatření.

Zástupci Asociace OBNOVA 2024+ tvrdí, že řada firem a živnostníků zasažených povodněmi na státní pomoc nedosáhne, přitom sami neměli možnost, jak povodním předejít. „Proto potřebujeme výrazně rozšířit a zrychlit pomoc firmám a živnostníkům a zbavit ji administrativních překážek. Když pomoc dorazí pozdě, už nebude koho zachraňovat. Současně je nezbytné, aby se konečně urychlilo systematické budování protipovodňových opatření a nezůstalo jen u obecných prohlášení,“ vyzval René Sommer ze společnosti Kofola, který iniciativu založil.

Ministr zemědělství Marek Výborný ihned reagoval a potvrdil, že protipovodňová opatření stát zařadí mezi stavby ve veřejném zájmu. „Podepíšeme v Krnově memorandum o urychlení realizace ochrany Krnova, na jaře začneme stavět v Zátoru, na Nové Heřminovy máme územní povolení. Tak této kritice moc nerozumím,“ ohradil se však ministr.

Starostové z Jesenicka se zase s obavami dívají na jednu z podmínek dotačního programu Živel 3, který stát odstartoval ve druhé polovině února. V postižených obcích nyní probíhá rozsáhlá informační kampaň, plánují se schůzky s obyvateli přímo v místech a na programu jsou informační semináře.

„Podle informací Ministerstva pro místní rozvoj bude možné podporu čerpat formou dotace ve výši až do 2,5 milionů korun na opravu nebo obnovu rozestavěného obydlí nebo až do 3 milionů korun v případě výstavby nebo pořízení obydlí, a dále formou zvýhodněného úvěru s úrokem 1 až 3 procenta nebo jejich kombinací. Věřím, že tato podpora může mnohým lidem pomoci,“ je přesvědčena například starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová.

Ona i další starostové Jesenicka však upozorňují na to, že obrovským problémem bude v tomto regionu podmínka, že lidé s dluhy a exekucemi by podle prvního návrhu na pomoc vůbec nedosáhli.

„To je velmi smutné, to tam být vůbec nemělo. Chceme přece pomoci všem, ale díky této podmínce na Živel 3 moc lidí nedosáhne. My už jsme se o tom bavili dříve a doufám, že se ještě podaří prosadit změna. Tak, jak se nám to povedlo v minulosti, když vláda ustoupila z jedné podmínky uznatelných položek v rámci povodňových dotací. Doufám v pozitivní výsledek a v to, že se vláda s podmínkou exekucí pokusí něco udělat. Nelíbí se nám to,“ věří například starostka Kobylé nad Vidnavkou Miroslava Rybáriková.

Na konci loňského roku bylo na Jesenicku zatíženo exekucí 9,5 procenta lidí, což je 3022 obyvatel z celkového počtu 31 797 obyvatel nad 15 let.

Michal Šverdík