Newsletter

Dostávejte to nejzajímavější ze světa veřejné správy i v našich newsletterech.

* Kliknutím na „Odebírat“ souhlasíte s našimi zásadami o Ochraně osobních údajů a zasíláním pravidelných newsletterů. Odhlásit se můžete kdykoliv.

Dotace a Finance

Prognóza MF: Ekonomika letos zvolní na 1,2 %, inflace dosáhne 12,3 %

Ministerstvo financí vydává dubnovou makroekonomickou predikci ČR. Dne 14. dubna 2022 ji projedná Výbor pro rozpočtové prognózy a vyhodnotí ji z hlediska pravděpodobnosti jejího naplnění. Predikce poslouží jako východisko pro Konvergenční program ČR, který zveřejníme na konci dubna po schválení vládou.

„Současný, a hlavně budoucí vývoj je zatížen extrémní nejistotou plynoucí z války na Ukrajině. Třeba průměrná inflace, u které aktuálně letos počítáme s růstem 12,3 %, je extrémně citlivá na vývoj cen těžko předvídatelných energií. Pro ilustraci, pokud by ve druhé polovině roku vzrostly volatilní ceny energií zhruba o pětinu, podle našich modelových výpočtů by to vyvolalo jednoprocentní zvýšení průměrné inflace,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Vyšší inflace nám podle aktuální predikce přinese zhruba o 6 miliard korun vyšší inkaso DPH pro státní rozpočet. Tyto příjmy využijeme na dodatečné výdaje rozpočtu, ať už je to zvýšený příspěvek na bydlení, valorizace důchodů, vyšší sociální dávky, výdaje na obranu země nebo zajištění ubytování, vzdělání a integrace uprchlíků z Ukrajiny,“ doplňuje Zbyněk Stanjura.

Ekonomický růst

Ekonomika ČR v roce 2021 vzrostla o 3,3 %. Kladně k růstu přispěly všechny složky domácí poptávky, nejvíce změna stavu zásob a spotřeba domácností. Naopak saldo zahraničního obchodu se zbožím růst ekonomiky silně zpomalilo.

V roce 2022 bude hospodářský vývoj zásadně ovlivněn ruskou agresí a změnou nastavení mezinárodních obchodních vztahů. Při všeobecné nejistotě pracujeme se scénářem, že se hlavní negativní dopady budou koncentrovat do 2. čtvrtletí. Celoroční tempo růstu české ekonomiky by mělo zpomalit na 1,2 %. Růst by měl být tažen investicemi vládních institucí i soukromého sektoru a spotřebou. Spotřebu domácností však bude tlumit razantní nárůst životních nákladů, zejména cen energií, a zpřísnění měnové politiky. Saldo zahraničního obchodu by růstovou dynamiku nemělo téměř ovlivnit.

Vývoj inflace a míry nezaměstnanosti

Vysoká inflace zpomaluje ekonomický růst a snižuje životní úroveň obyvatel. Průměrná míra inflace by letos měla dosáhnout 12,3 %. Meziroční inflace by po zbytek roku měla být dvouciferná, přičemž by během 2. čtvrtletí měla kulminovat nad úrovní 13 %. K mimořádně silnému růstu spotřebitelských cen by měly významně přispět ceny ropy, elektřiny a zemního plynu. Zvýšené náklady firem se pak promítnou do cen zboží a služeb. Proinflačním směrem budou působit také problémy v dodavatelských řetězcích a mzdové náklady v soukromém sektoru. Zvýšení měnově politických sazeb však oslabí domácí poptávkové tlaky a přispěje k posílení kurzu koruny k euru, což bude mít protiinflační efekt. V roce 2023 by průměrná míra inflace mohla zvolnit na 4,4 %. K dvouprocentnímu inflačnímu cíli České národní banky by se přitom meziroční inflace měla přiblížit až v závěru příštího roku.

Na trhu práce se dále prohlubují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků, který je patrný prakticky ve všech sektorech ekonomiky. Míra nezaměstnanosti v roce 2021 v průměru dosáhla 2,8 % a letos by se mohla snížit na 2,5 %. Vlivem zpožděných efektů slabého růstu v letošním roce by se však míra nezaměstnanosti mohla v roce 2023 nepatrně zvýšit na 2,6 %.

Hospodaření veřejných financí

V roce 2021 hospodařily veřejné finance ČR se schodkem ve výši -5,9 % HDP, což bylo ovlivněno epidemií koronaviru, jejími ekonomickými důsledky a opatřeními provedenými v oblasti zdravotnictví, stejně jako dopady stimulační politiky státu. Odhad výsledku hospodaření na tento rok ve výši -4,5 % HDP reflektuje doznívající epidemii, předpokládané hospodářské a finanční důsledky ruské agrese vůči Ukrajině a s ní spojené humanitární krize i pomoc domácnostem a firmám postiženým enormním růstem cen. Zadlužení veřejných financí pravděpodobně ke konci roku 2022 vzroste ze 41,9 % HDP v roce 2021 na 42,7 % HDP.

Rizika a nejistoty

Predikce je zatížena množstvím rizik, která v úhrnu považujeme za výrazně vychýlená směrem dolů. Hlavním rizikem je další vývoj války na Ukrajině. Případný výpadek dodávek komodit, jichž jsou Rusko a Ukrajina významnými exportéry, by přitom negativní ekonomické dopady války značně prohloubil. Podstatnými riziky jsou také pokračující problémy v globálních dodavatelských řetězcích, vyšší a déle trvající inflační tlaky, stejně jako vznik a šíření nových mutací koronaviru, proti nimž by dostupné vakcíny nebo prodělané onemocnění poskytovaly jen malou ochranu.

Příliv uprchlíků z Ukrajiny by na jednu stranu mohl zmírnit nerovnováhy na trhu práce a oslabit tlak na růst mezd, potenciálně neúspěšná integrace by však v budoucnu mohla představovat významný sociální problém. Vnitřním rizikem je také cyklický a strukturální vývoj v automobilovém průmyslu a nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí. Pozitivním směrem může působit mimořádný nárůst úspor domácností v době covidové epidemie, který by mohl pomoci tlumit dopady vyšších spotřebitelských cen na spotřebu.

Zdroj: Ministerstvo financí

Nejčtenější kategorie
Chytré město
454
Energetika
530
IT
397
Dotace a Finance
1403
Odpady
257

Nezmeškejte žádné informace!

Přihlaste se k odběru newsletteru a buďte stále v obraze