Jedním z nejaktuálnějších problémů, kterým v současné době čelí samosprávy od malých obcí přes statutární města až po kraje, je energetická krize. Začínají se proto objevovat projekty takových řešení v obcích, díky kterým by bylo možné energii nejen vyrábět, ale také ji sdílet mezi vhodnými subjekty.
Příkladem může být posílání nevyužité energie, kterou vyrobila fotovoltaická elektrárna na střeše mateřské školy třeba do provozu zimního stadionu.
První již založená energetická společenství už vznikla na platformě Místních akčních skupin, například na Opavsku. Plány na konkrétní projekty má třeba Moravskoslezský kraj nebo obec Trojanovice, jejich start však zatím brzdí chybějící legislativa. Na novele energetického zákona, jež může přinést zásadní změnu, se podíleli i experti Frank Bold, kteří také pomáhají samosprávám v Moravskoslezském kraji s realizací konkrétních projektů. PŘIPRAVENÝM PLÁNŮM KRAJE I OBCÍ CHYBÍ UKOTVENÍ V ZÁKONU
K benefitům, které obci využívání sdílené komunitní energetiky může přinést, patří především snížení nákladů na energie, posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti nejen domácností, ale i celé obce, a posílení lokální ekonomiky. „Každý trh bez konkurence spěje k růstu cen a vzniku monopolu nebo oligopolu. Podporou komunitní energetiky a decentralizace – i demokratizace – energetiky přispějeme k tomu, že bude na energetickém trhu větší konkurence,“ řekl předseda MAS Opavsko a člen výboru společenství Enerkom Jiří Krist.
Velký přínos pro celý region v komunitní energetice vidí starosta Trojanovic Jiří Novotný: „Nemá smysl stát s nataženou rukou a čekat na pomoc vlády. Díky komunitní energetice bychom si v budoucnu mohli v zimě poradit sami. Ve skutečnosti mohou soláry, větrníky a další komunitní zdroje pokrýt 80 % spotřeby českých domácností. Mám jednu jedinou prosbu na vládu – aby nám nestála v cestě a co nejrychleji schválila energetický zákon.“ Analýzu toho, jak řešit současnou energetickou krizi i závislost na fosilních palivech, si nechal zpracovat Moravskoslezský kraj. Z dokumentu, na jehož zpracování se podíleli Frank Bold Advokáti, vyplývá, že bude v nejbližší budoucnosti nezbytné i nadále plynofikovat. Přesto má kraj díky odbornému dokumentu k dispozici také čtyři konkrétní varianty toho, jak k transformaci energetiky přistoupit. Ty se pohybují od toho, že solární panely nainstaluje kraj na střechy vlastních budov, přes možný pronájem střech, jež má ve správě, až po vznik energetického společenství, které bude elektrárny provozovat a současně na nich i vydělávat.
„Tato poslední varianta je ale velmi složitá. Bez modelu komunitní energetiky, kdy může například škola sdílet přebytečnou vyrobenou energii třeba s akvaparkem, to ale nejde. Pro naše projekty je zcela zásadní, abychom měli platný zákon, který komunitní energetiku ukotví,“ uvedl
náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka.
NEJLEPŠÍ EVROPSKÁ LEGISLATIVA O KOMUNITNÍ ENERGETICE? MÁ TO HÁČEK
Legislativní situaci může napravit připravovaná novela energetického zákona, která do českého právního řádu zavádí pojem energetického společenství a sdílení elektřiny. Kromě toho, že má Česko nakročeno k nejlepšímu zákonu o komunitní energetice v EU, se jedná o opatření s potenciálem lidem skutečně šetřit náklady na elektřinu a být méně závislí na centrálních dodavatelích. Klíčovým pozitivním rysem návrhu jsou propracovaná práva a povinnosti subjektů působících na trhu.
Díky tomu bude možné elektřinu sdílet i v případě, kdy jsou jednotlivá odběrná místa (domácnosti nebo obecní budovy) propojena veřejnou distribuční soustavou (např. na dvou stranách obce nebo kraje).
Návrh má ale jeden podstatný háček.
Obchodníci s elektřinou do návrhu prosadili ustanovení, které může lidem členství v energetických společenstvích významně prodražit. Konkrétně se jedná o právo obchodníka s elektřinou jednostranně změnit podmínky smlouvy o dodávce elektřiny každému, kdo se zapojí do sdílení elektřiny.
„V praxi může znamenat, že obchodník s elektřinou zvýší cenu za dodávanou elektřinu až do takové míry, aby nepřišel o žádný zisk.
I když by tedy lidé od obchodníka díky členství v energetickém společenství odebírali méně elektřiny, mohli by za ni zaplatit podobnou cenu jako před sdílením. Vůči členům energetických společenství je to diskriminační, což odporuje evropskému právu,“ vysvětluje právnička Frank Bold Eliška Beranová.
Novela energetického zákona aktuálně prochází mezirezortním připomínkovým řízením. Řada připomínek ministerstev se zaměřila právě na vyjmutí práva obchodníka s elektřinou jednostranně měnit smlouvy zákazníkům zapojených do sdílení. Po vypořádání připomínek bude novelu schvalovat Parlament a účinná by mohla být v polovině roku 2023.
Foto: MAS Pobeskydí
Zdroj: Patriot