Rozpočet Ostravy na rok 2023 počítá s rekordními příjmy i výdaji nad 14 miliard korun
Návrh rozpočtu města Ostravy pro rok 2023 předpokládá, že město bude hospodařit s 14,318 miliardami korun. Celých 34,3 procent z této částky je určeno na investice. Kapitálový rozpočet města na příští rok bude se zapojením úvěrových prostředků nejvyšší v historii města v hodnotě 4,908 miliardy korun.
„Našimi prioritami při sestavování rozpočtu na rok 2023 bylo pomoci občanům města v současné nelehké situaci zachováním co nejnižších cen městem poskytovaných služeb, dále pak alokace co nejvyššího objemu investičních prostředků pro pokračování slibně nastartovaného rozvoje města, a to vše při nezvyšování, ale naopak snížení zadluženosti Ostravy. Zdánlivě protichůdné požadavky se nám podařilo splnit a s výsledkem jsme tak spokojeni,“ konstatoval primátor města Tomáš Macura.
Rozpočet na rok 2023 počítá s celkovými příjmy ve výši 11,513 miliardy korun, což je o 1,929 miliardy více než v roce 2022. Klíčovým v rámci příjmů je předpokládaný výběr sdílených daní, kde město očekává růst meziročního inkasa o 1,890 miliardy korun. Zdroje pro příští rok dále navyšují převody naakumulovaných prostředků z předchozích let ve výši 3,224 miliardy korun a zapojení zbývající tranše investičního úvěru od České spořitelny sjednaného za výhodných podmínek ještě v roce 2020 ve výši 180 milionů korun. Na splátky úvěrů je naopak vyčleněno 600 milionů korun, úvěrová zadluženost města se tak v příštím roce sníží.
„Pro město je zásadní schválení státního rozpočtu České republiky na rok 2023 dne 30. listopadu 2022. Obsahuje totiž mj. financování projektu čtyř kulturních staveb pro čtyři největší česká města. Pro Ostravu to znamená státní spolufinancování klíčové stavby investičního rozpočtu – Koncertní haly a související rekonstrukci Domu kultury města Ostravy. Naše téměř roční vyjednávání s ministry financí a kultury tedy slavilo úspěch – pro tento projekt je schválena státní spoluúčast v celkové výši 600 milionů korun, detailně čtyřikrát 150 milionů korun pro roky 2023–2026,“ doplnil Miroslav Svozil, náměstek primátora.
Meziroční růst příjmů bude využit zhruba ze 4/5 na pokrytí mandatorních výdajů a 1/5 bude využita k posílení kapitálového rozpočtu města. Běžné výdaje pro rok 2023 jsou navrženy v celkové výši 9,409 miliardy. Proti schválenému rozpočtu města na rok 2022 se zvyšují o 1,541 miliardy korun. V rámci běžných výdajů muselo město reagovat především na vysokou inflaci, která se projeví v celé řadě položek, nejvýznamněji v cenách energií.
Sektorově dojde k plánovanému zvýšení běžných výdajů u příspěvkových organizací o 94 milionů korun, v oblasti dotací a grantů o 86 milionů a zvýší se neinvestiční dotace městským obvodům o 340 milionů korun. O 429 milionů korun se zvyšuje částka na dotace obchodním společnostem, kde nejvyšší nárůst je u dotace na dopravní obslužnost pro Dopravní podnik Ostrava, která vzroste o 371 milionů na 2,122 miliardy korun. V hromadné dopravě se město musí vypořádat právě především s vysokými cenami energií. V zájmu podpory ekologické veřejné dopravy a také s cílem pomoci lidem v době prudkého růstu životních nákladů se město rozhodlo nepromítat navýšené ceny energií do tarifu a zachovat stávající ceny jízdného.
Pro městské obvody se ve schváleném rozpočtu počítá včetně rezerv a převodů nevyčerpaných dotací z roku 2022 s částkou 2,457 miliardy korun, což je o 400 milionů korun více než letos. Je to dáno především očekávaným nárůstem sdílených daní a dále navýšením podílu městských obvodů na daňových příjmech města o 0,25 procenta v investiční i neinvestiční složce dle letos schválené novely statutu města. Samostatnými kapitolami v rozpočtu jsou pak rezerva na obnovu bytového fondu obvodů ve výši 68,9 milionů, rezerva na rekonstrukci hřbitovů ve výši 28 milionů korun a rezerva na obnovu cyklostezek ve výši 25 milionů korun. Mezi plánované konkrétní investiční akce obvodů v příštím roce lze zařadit pokračování výstavby smuteční síně v Ostravě-Vítkovicích, pokračuje též rozšíření kapacity Mateřské školy Petřkovice. Rekonstrukce se dočkají Mateřské školy Rezkova a Gavlase i Waldorfská škola. Proběhne revitalizace sídliště Hrabůvka, náměstí V. Nováka, druhého parku vedle Domu kultury Poklad v Porubě i mnohé další.
Na investice je vyčleněno 4,908 miliardy korun, z této částky zhruba 1 miliarda zůstane uložena v účelových fondech pro realizaci strategických investic města, na které si město dlouhodobě spoří v účelových fondech. Čisté investiční prostředky k využití v roce 2023 tak představují částku 3,923 miliardy korun.
„Kapitálový rozpočet města umožňuje jak realizaci drobných, avšak důležitých investic, tak zároveň strategických a investičně náročných projektů. Zároveň reagujeme na nově vznikající potřeby. Do rozpočtu jsme proto nově zařadili zdroje na obnovu cyklistické infrastruktury ve výši 25 milionů korun či projekty s cílem energetických úspor a využívání alternativních zdrojů energií. Fotovoltaické panely budeme budovat na objektech v rámci městské nemocnice i domovech pro seniory,“ uvedla náměstkyně primátora Zuzana Bajgarová.
Největší část investic, 705 milionů korun, míří do oblasti obnovy a rozvoje vodohospodářské infrastruktury. Město systematicky pokračuje v jejich obnově. Mezi hlavní projekty roku 2023 patří kompletní rekonstrukce kanalizace v ulici Přemyslovců, kanalizace ve Svinově, část Zátiší či rekonstrukce šnekovnic v rámci ústřední čistírny odpadních vod. Bezmála 600 milionů korun je určeno do oblasti zdravotnictví a sociálních služeb, pokračovat bude rekonstrukce domova pro seniory Korýtko, modernizace pavilonu E2 či výstavba hyperbarické komory v Městské nemocnici Ostrava.
Mezi největší investice z oblasti kultury patří obnova Grossmannovy vily, zahájena bude modernizace pavilonu G nové scény Národního divadla moravskoslezského či výstavba Koncertního sálu a rekonstrukce Domu kultury města Ostravy. Z oblasti sportu se dokončení dočká nová sportovní hala v Třebovicích či sportovní areál v Porubě. Zahájena bude celá řada projektů s cílem zkvalitnit veřejná prostranství a zeleň, revitalizací projede Tylův sad, úprava parkové plochy za poliklinikou v Hrabůvce či další část Havlíčkova nábřeží a plocha mezi ulicemi Denisova a Umělecká.
