Komunitní energetika. Toto sousloví se skloňuje na celoevropských konferencích, v médiích, ale i v diskusích odborné veřejnosti. Ne vždy však panuje shoda nad tím, co to vlastně do důsledku znamená. V severočeském Varnsdorfu jasný názor mají. Komunitní energetikou rozumí kombinaci sociálně spravedlivého systému, s maximální měrou environmentálních prvků a férovou ekonomikou, založenou na participaci místních aktérů. To jsou klíče přístupu Smart Solution Varnsdorf. Historie lidstva nás učí, že nejvýznamnější inovace a změny přicházejí „odspodu“: z míst, které bývají považovány za periferie. Ve Varnsdorfu se jedná zatím o plán. Ovšem takový, který má potenciál stát se ukázkovým řešením a zářivým příkladem dobré praxe lokální udržitelné energetiky v místě, kde by to možná čekal jen málokdo.

Participativní plánování

Základním prvkem energetického uvažování tohoto plánu je participace místní komunity – občanů, živnostníků, firem, organizací. Ti všichni by se měli podílet na čtyřech základních složkách komunitní energetiky, jimiž jsou:

1. Společné vlastnictví výrobních prostředků – zdrojů elektřiny a tepla. Nikoliv však systémem „každý na svém“, ale kolektivně. Například fotovoltaické elektrárny vlastněné komunitou na střechách veřejných budov či podniků.
2. Sdílení vyrobené energie – elektřina a teplo se v takovémto systému nevyrábí primárně za účelem zisku, ale za účelem pokrytí základních lidských potřeb. Hovoříme o nároku uvařit si teplé jídlo a zatopit si v zimních měsících. Proto se nepočítá s prodejem elektřiny do sítě distributora, ale využitím v budovách a na odběrných místech členů komunity. A to právě i v případě, že se zdroje na jejich pozemku vůbec nenachází.
3. Distribuce energie – v nejčastěji diskutovaném návrhu systému komunitní energetiky se počítá s využitím stávající infrastruktury. To ale má jednu podmínku a sice snížení distribučních poplatků tak, aby pokryly jen tu část využité soustavy, která je doopravdy využita. Alternativní metodou je vybudování vlastní distribuční sítě. Nejedná se o nereálný krok. Příkladem budiž Horní Jiřetín v Krušných horách, kde vlastní lokální distribuční soustavou už disponují, či Trojanovice v Beskydech, kde se k takovému kroku chystají.
4. Monitoring a účtování – předpokladem vzniku takové komunity je možnost monitorovat množství vyrobené a spotřebované energie (na všech participujících odběrných místech) a účtovat si ji mezi sebou. K takovému kroku je možné založit vlastní společnost obchodníka s energiemi, nebo využít služeb stávajících, který systém sdílení účetně umožňují.

Základem toho všeho je ovšem skutečnost, že o jednotlivých bodech a jejich náplni nerozhoduje nějaký ředitel společnosti či její představenstvo. Energetická komunita se vyvíjí podle přání jejich členů. O tom je tzv. princip participativního plánování. Jako o jedné z vhodných forem se diskutuje o družstevnictví, které v našich poměrech nese nelibou nálepku z minulého režimu. Kořeny družstevnictví ovšem sahají daleko dále – do období první republiky a dokonce i starého císařství. Družstevnictví je navíc v energetice hojně využívanou formou právní subjektivity například v Belgii či Francii. Není důvod nevěřit, že by nemohlo fungovat v energetice v místních podmínkách.

Kombinace zdrojů v rámci Smart Solution Varnsdorf

Druhým klíčovým prvkem Varnsdorfského Smart Solution Varnsdorf je kombinace zdrojů výroby energií. Nepočítá se s nahrazením jednoho centrálního zdroje jiným (byť třeba ekologičtějším), nýbrž o kombinaci vícero zdrojů. Může jimi být slunce, voda, vítr, biomasa, ale i energie zemského jádra nebo (last but not least) odpad. To má následující důvody:

• Kombinace více zdrojů výroby energie umožňuje optimálně využít potenciál regionu. V případě Varnsdorfu se na jednu stranu jedná o horší světelné podmínky (například ve srovnání s Jižní Moravou), zato však daleko významnější větrnost a potenciál biomasy z místních zdrojů. Velkým tématem je samozřejmě energetické zpracování odpadu. Připomeňme, že se už dávno nemusí jednat o pouhé „spalování“, ale existují i metody daleko šetrnější, jako například pomalý termický rozklad. Místní zdroje by měly vyjít levněji než „dovoz“ energie ze zdrojů vzdálených. Elektřina a teplo se tak stávají „regionálním produktem“, byť nutně o tuto trademarkovou značku nemusejí usilovat.
• Kombinace více zdrojů výroby má nespornou výhodu i v tom případě, kdy jeden zdroj se stane (dočasně nebo i trvale) nedostatkovým. Příkladem budiž švédská zařízená na energetické zpracování odpadu (ZEVO), které sice ekologickým způsobem vyráběly energii, avšak zvýšená ochota Švédů třídit, recyklovat a repasovat odpad způsobila, že některá ZEVO nemají „čím krmit“. Jedná se o příklad extrémní, ale velmi dobře se může stát, že po významné časové období najednou nebude dostatečně svítit slunce, foukat vítr, či poteče méně vody v řece. Některé zdroje výroby tak mohou dočasně vypadnout, s tím je potřeba v obnovitelné energetice počítat. Proto je dobré mít k dispozici i zdroje jiné, které v té době část energie zabezpečí.

Plán místo nesystematických řešení

Starosta města Varnsdorf společně se starosty obcí patřících do místního ORP (Dolní Podluží, Horní Podluží, Rybniště a Chřibská) se shodli a písemně potvrdili kolektivní vstup do Paktu starostů a primátorů. Tím se zavazují k energetické udržitelnosti a environmentální odpovědnosti svých sídel, ale především to znamená, že začnou pracovat na společném Akčním plánu pro udržitelnou energetiku a životní prostředí (SECAP). Takový plán má za cíl stanovit následující:

1. Dobře popíše současný „energetický a klimatický stav“ oblasti.
2. Nalezne potenciál zdrojů výroby energií a potenciál pro zmírnění dopadů klimatické změny, respektive adaptaci na ni.
3. Navrhne konkrétní opatření pro úspory na energiích, výrobu vlastních energií, ale i adataci na klimatickou změnu a mitigaci dopadů lidské činnosti do životního prostředí.

Výhoda společného plánu vůči plánům, které si tvoří každá obec zvlášť, je ta, že se jedná o komplexní přístup k jednotnému území. Hranice katastrů totiž nemají nic společného s přírodními (obnovitelnými) zdroji. Varnsdorfské ORP má svá přírodních specifika, která je nutno brát v potaz při plánování Nové energetiky – například „zastínění“ masivem Lužických hor z jihu, větrnost společnou nikoliv s českou kotlinou, ale nížinami Horní a Dolní Lužice, údolní charakter a potenciál vodních toků Mandavy a Lužničky a také množství lesních porostů.

Směle do budoucna: Smart Solution Varnsdorf

Pro dnešní generaci varnsdorfanů není nerealistické přemýšlení typu „i naše město může být v něčem jedničkou a inspirací“. Město, které známe především jako ponurou a polozapomenutou melancholickou oblast Sudet, krásně vyjádřenou například filmem Odborný dohled nad výkladem snů režiséra Pavla Göbla, tak může právě díky energetice získat naprosto nový rozměr, který do metropole Šluknovského výběžku, dnes strádající vylidňováním, jednou přiláká nejem zájemce o moderní energetiku, ale především navazující obory a profese, které do města (a jeho okolí) přijdou právě díky soběstačnosti v energetice (a rozumně stanoveným cenám energií). V takových Dolních Břežanech, které bývaly neznámou obcí kdesi za Prahou, vznikla díky „jednomu výzkumnému centru“ (ve skutečnosti propvozujícím největší laser na světě) celá infrastruktura firem, obchodů a služeb (a pivovar), která do městečka láká další a další novousedlíky.

Ve Varnsdorfu se v tuto chvíli jedná zatím „jen“ o plán, explifikovaný náčrtem v úvodu tohoto textu. Ovšem bez plánu se žádná pořádná věc udělat dobře nedá. Potenciálnímu návštěvníkovi největšího sídla na druhé straně Lužických hor se tak v současnosti naskýtá poslední možnost seznámit se se stavem „před“. Před tím, než dojde k energetické revoluci, vedoucí k místní energetické soběstačnosti.

Foto a zdroj: Obec 2030