Nový dům s nájemním bydlením v Korytné vznikne díky programu Dostupné bydlení

Malebná obec Korytná leží v Bílých Karpatech, ve svébytném mikroregionu Východní Slovácko. V celé její kráse ji můžete spatřit z dřevěné rozhledny na vrchu Obecnice. Jako celá republika se i zde potýkají se stárnutím obyvatel. Projekt domu s byty pro seniory si starosta Josef Klon vysnil už před lety, kdy pracoval jako záchranář a setkával se s příběhy nemohoucích starých lidí. Teď je projekt hotov a když vše půjde hladce, moderní budova respektující krajinný ráz místa, otevře dveře už v roce 2027. Na výstavbu hodlají v Korytné využít připravovaného programu Státního fondu podpory investic Dostupné bydlení.

Kdy jste se rozhodl projekt realizovat?

Nápad nosím v hlavě zhruba pět let, možná ještě déle. Uvažoval jsem o něm už v době, kdy jsem byl místostarostou. Šestnáct let jsem totiž pracoval jako záchranář a často jsem se mimo jiné dostával do styku se starými lidmi, o které se jejich potomci buď nestarali, nebo se o ně z různých důvodů starat nemohli. Chtěl jsem proto v Korytné zřídit nějaké dostupné bydlení pro seniory. Nápad jsem ale mohl začít připravovat až po svém zvolení do funkce starosty. Protože jsem však do této pozice nastupoval v době, kdy obec musela splácet úvěr ve výši šestnáct a půl milionu korun investovaných do přestavby školy a školky, musel jsem počkat pět let, než se nám podařilo úvěr splatit. No, a právě v momentě, kdy byl úvěr konečně splacen, jsem začal opět více přemýšlet nad svou letitou vizí. Mezi tím se obci i přes její zatížení úvěrem podařilo uskutečnit spoustu užitečných projektů nejrůznějšího charakteru.

Můžete uvést příklady?

V té době jsem byla například provedena v části obce rekonstrukce chodníku včetně nového osvětlení, které bylo vyměněno za LED svítidla. Proběhla celková rekonstrukce hřbitova, na který byl zaveden přívod vody z nové retenční nádrže, postavena krytá přístavba pro smuteční hosty, kompletně zrekonstruovaná cesta umožnila bezbariérový přístup k hrobům. Opravdu hrdý jsem na krásnou vodní nádrž, která slouží k zadržování vody v krajině. U místního rybníka v nejbližších dnech vybudujeme dřevostavbu, která bude sloužit jako zázemí pro rybáře. Máme nové workautové hřiště, bezdrátový rozhlas, nebo moc hezkou pískovcovou zvoničku. Za posledních pět let jsme vysadili 200 stromů a 200 keřů.
Prostě nezahálíme a vše funguje, jak má…

Dařilo se vám na projekty získat dotace?

Pokud existuje možnost dotace, využíváme je, ať už evropské nebo z MMR. Samozřejmě hodně zvažujeme výši dotace, které lze dosáhnout.
Rádi využíváme dotace krajské, které jsou administrativně mnohem jednodušší. Prozatím nám vše vychází.

Co tedy následovalo, když jste se konečně mohl pustit do projektu domu pro seniory?

Nechal jsem vypracovat vizualizaci od jednoho šikovného architekta Ing. arch. Martina Fornůska. Usmálo se na nás štěstí a nemuseli jsme čekat rok či dva, jak to v těchto případech bývá,  tato profese patří mezi „nedostatkové služby“ a vizualizaci máme hotovou. Oslovil jsem také ze zlínského Regionálního centra pana Mgr. Tomáše Jurčeka a ten nám pomohl projekt, který začne SFPI nabízet v září, rozjet směrem k programu Dostupné bydlení. Z něj bychom financovali část určenou právě pro nájemní bydlení. Uvidíme, zda se nám podaří vše realizovat tak, jak bychom si přáli. Jsme malá obec s 930 obyvateli a malým rozpočtem, proto by se nám podobný program s kombinací dotace a výhodného úvěru hodil.

Hledal jste dlouho vhodnou budovu pro tyto účely?

Ještě když jsem byl místostarostou, sestěhovali jsme dohromady školu se školkou. Škola totiž sídlila ve velmi staré a již nevyhovující budově, jejíž základy pocházejí zhruba z roku 1870, naopak školka byla postavena v roce 1975. Z důvodů nejen ekonomických zastupitelstvo rozhodlo školu přesunout do novější budovy mateřské školy. Tehdy obec na úpravu budovy nezískala dotace, a z toho vznikl ten velký úvěr, o němž jsem hovořil na začátku. Zůstala nám tedy budova bývalé základní školy přímo v centru obce prázdná a přemýšleli jsme, co s ní.

Plán byl tedy ihned jasný?

Ne zcela. Ve hře byla také možnost výstavby hospicu, což ale nevyšlo, a tak jsem se vrátil ke svému původnímu nápadu bydlení pro seniory. Během příprav ovšem statik zjistil, že je budova v opravdu velmi špatném stavu. Základy byly podmočené a přidaly se  další problémy, takže jsme se rozhodli pro demolici. Architekt nám zhotovil již zmiňovanou vizualizaci, z níž bylo zřejmé, že nová stavba do lokality krásně zapadne. V budově by mělo vzniknout i krásné atrium, možná menší kavárna, nebo ordinace, aby měli senioři blízko praktického lékaře, či místo pro zázemí zaměstnanců sociálních služeb. Rádi bychom se takto dohodli s některou organizací poskytující sociální služby. V domě totiž budou moci bydlet jak senioři aktivní, tak se sníženou soběstační, kteří budou sociální služby potřebovat.

Jakým způsobem budete shánět lékaře? Nebo v obci praktika máte?

O lékaře se nyní dělíme s obcí Slavkov. Ordinaci má v budově, která patří Jednotě a obec jí platí nájem. I kdyby nebyl přímo v novém domě, stávající ordinace je vzdálená jen pár kroků.

Kolik by v domě mohlo vzniknout bytů?

V projektu máme naplánováno celkem dvaadvacet bytů. Kapacita je podle mě dostatečná, a i kdybychom nenaplnili byty občany Korytné, zájem bude i z okolních obcí. Deset jednotek je jednolůžkových, osm menších dvoulůžkových a čtyři větší dvoulůžkové, které by mohli obývat starší manželé, kteří mají třeba domeček, na jehož údržbu už buď fyzicky nebo finančně nestačí. Dům by mohli prodat nebo předat dětem. Všichni by tak měli možnost zůstat u nás v Korytné ve vzájemné blízkosti.

Dnes už v naší obci žije převážná část občanů řekněme starších ročníků, mladí se stěhují do větších měst. Navíc obec kvůli územnímu plánu nemůžeme rozšiřovat a popravdě bych to ani nechtěl. Jsme totiž krásná dědinka v chráněné oblasti Bílých Karpat, ve které by bylo toto rozšíření velmi složité. Máme totiž svoji vodu, čističku odpadních vod a všechna tato i další zařízení fungují kapacitně do tisíce obyvatel.

Tento demografický trend, který zmiňujete, je asi neodvratný a závažný. Čím motivovat mladé, aby zůstali?

Jsme dědina, ve které zůstávají ti, co jim přirostla k srdci jak samotná obec, tak příroda. V územním plánu sice máme možnost výstavby, ale na pozemcích soukromých, které lidé  nechtějí prodat a my to nemůžeme ovlivnit. Ke generační obměně může ale dojít tak, že senioři, kteří opustí své domovy a půjdou bydlet k nám do obecního, poskytnou své domy dětem či vnukům, nebo je prodají. Také my, obec se chystáme připravit bydlení pro mladé rodiny poté, co klienti uvolní byty v našem současném charitním domě.

Jak máte projekt rozvržený finančně?

Uvidíme, jak bude ve finále dotační program vypadat. Měl by být z 35 % pokryt dotací a na zbylou část bychom využili zvýhodněného úvěru. Ten bychom chtěli splácet z větší části vybraným nájmem. Otázkou je, na kolik let by tento úvěr byl rozprostřen. Ve hře je více variant.

Jak vysoký bude rozpočet stavby?

Na stavbu je tam dle předběžného odhadu na základě vizualizace počítáno s částkou zhruba 80 milionů korun. Architekt navrhl krásné dřevěné a kamenné prvky, aby stavba zapadla do charakteru krajiny. V těchto dnech jsme podali žádost na MMR o dotaci na projektovou dokumentaci a hned po jejím schválení rozjedeme výběrové řízení na zhotovení projektu a následně učiníme další kroky směřující k výstavbě domu.

Taková částka je na obec velikosti Korytné velká. S jakým rozpočtem vlastně v obci hospodaříte?

Ročně je to zhruba 25 milionů, většinu spolkne provoz obce a na samotné investice nám zbývají tři až čtyři miliony.

Jsou podle vás úvěry užitečným nástrojem pro obce?

Co si budeme povídat, dotace jsou samozřejmě příjemné a pro malé obce s většími plány přímo nutné. Jsem si ale vědom toho, že se blíží období, kdy dotace skončí. Je potřeba, abychom se my starostové, učili řešit investice bez nich. Z tohoto důvodu jsme se vloni vydali spolu s několika zástupci dalších obcí v rámci mikroregionu Východní Slovácko na návštěvu do Rakouska, kde jsme se seznamovali s realizací projektů z pohledu našich sousedů. Tam už totiž dotace delší dobu neexistují. Situaci řeší zejména úvěry, nebo za pomoci soukromých firem.

Nejsem v tom směru úplně bez starostí, přece jen, třicet milionů je hodně peněz, ale příslib dotačního titulu je úroková sazba o 3 procentní body nižší, než je sazba EU.

Museli jste se vyrovnávat s nějakým nečekaným problémem?

Víte, co bylo zřejmě nejtěžší? Vysvětlit lidem, proč se musí budova s číslem popisným 1 z roku 1870, kde byla odnepaměti škola, nechat zbourat. Tato skutečnost rozvířila velkou diskusi. V obci jsem požádal občany o písemné vyjádření názoru (řekněme takové menší referendum) a zjišťoval, co bychom s budovou měli udělat. Nakonec obyvatelé souhlasili s tím, že je bydlení pro seniory tím nejlepším řešením. Jinak s ničím nebyl žádný velký problém. Jen holt stále sháníte zhotovitele vizualizací, projektanty a vyřizujete různá povolení. Všechno má zřejmě svůj čas, aspoň se tak člověk může věnovat i jiným věcem, a že jich není málo. O tom by vám mohl jistě každý starosta sáhodlouze vyprávět…

Návrh stavby je ale podle mého velmi zdařilý, třeba přesvědčí i ty, kterým se bude po domě č. 1 stýskat.

Autorem je Ing. architekt Martin Fornůsek. Je moc šikovný, už s námi spolupracoval na úpravě hřbitova a na krajinářských projektech. Na zeleň totiž u nás také klademe velký důraz.

Kdy budou moci do nového domu přijít první nájemníci?

Demolice stávající budovy by měla být hotová do konce letošního roku, na podzim by se mělo uskutečnit výběrové řízení na zhotovení projektové dokumentace a ta by měla být hotová na jaře 2025 s tím, že na podzim by se mohlo začít stavět. Nejpozději do konce roku 2027 by dům měl stát. Už dnes za mnou chodí lidé připravení zapsat se do pořadníku, proto musíme pro výstavbu udělat vše, co je v naší moci.

Vidím, že příprava tohoto projektu polyká většinu vaší kapacity. A podle toho, co říkáte, to u vás v obci funguje. Co byste případně ještě chtěl vybudovat, dotáhnout…?

A to jsem ani nezmínil, že původně žádné obecní budovy nebyly zkolaudované a zapsané v katastru nemovitostí. Teď už většinu máme v pořádku, tak se můžeme pustit do oprav a především údržby obecního majetku. Mám naplánované založení ovocného sadu, na který má již obec schváleny dotace ze SFŽP. Chtěl bych vybudovat sušárnu ovoce a opravit pálenici. Starší ročníky pamatují, že sušáren v okolí bylo hodně, postupně však vymizely.
Hodně našich občanů by si přálo vybudovat bazén, ten je ale velmi finančně náročný, proto se pohráváme s myšlenkou na malé wellness s ubytováním, které by korespondovalo s již využívanou sportovní halou.
Právě finišujeme se stavbou muzea s militáriemi druhé sv. války.
Nápadů bych měl spousty, ale vše je odvislé od financí.

Jste spíš pro to lákat do Korytné turisty, nebo spíše zachovat klidný charakter místa?

Tyhle dvě věci se ve mně bijí. Jako milovník přírody jsem opatrný s otvíráním náruče turistům – což přináší obci další náklady na úklid odpadků, trošku naruší klidný ráz obce, na který jsou naši občané zvyklí, ale druhou stranu mě láká se pochlubit tím, jak máme krásnou obec, tak proč ji všem neukázat?

Redakce