Pro české regiony zatížené těžbou uhlí bude ozelenění ekonomiky náročnější než pro jiné, EU jim proto pošle miliardy navíc z fondů. Podmínkou je zevrubná příprava plánu celé transformace a podpořených projektů, která musí navíc dostat zelenou od unijní exekutivy. Schválení českého transformačního plánu ale nejde hladce, tuzemsko si tak na peníze ještě počká. 

V Česku se speciální podpora z Fondu spravedlivé transformace týká tří uhelných krajů – Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského. České kraje si tak mají přijít zhruba na 41 miliard korun. Do Karlovarského kraje by mělo zamířit asi 6,3 miliardy korun, do Ústeckého 15,8 miliardy a do Moravskoslezského 18,9 miliardy. 

Peníze navíc mají podpořit projekty, které regionům pomohou vypořádat se s dopady těžby a nelehkou proměnou ekonomiky. Poputují tak například na rekvalifikace pracovníků uhelného průmyslu, kteří přijdou v důsledku odklonu od uhlí o práci, na řešení lokálních strukturálních problémů, nebo na nastartování jiných, inovativních a ekologických ekonomických aktivit. 

Česko proto poslední roky pracovalo na tzv. Plánu spravedlivé územní transformace (PSÚT), ve kterém nastiňuje odklon od uhlí, jak hodlá dotčené regiony ozelenit a také to, jak a na co chce prostředky ze speciálního fondu využít.

S přípravou zmíněné spravedlivé transformace se ale od počátku pojí kritika. Ekologické a jiné organizace kritizovaly zejména nedostatečné zapojení veřejnosti do příprav transformace, zapojení velkých uhelných firem do plánovaných projektů a varovaly před korupčními riziky spojenými s rozdělením desítek miliard.

„Vidíme sice vnější tvář procesu a nahlížíme do výsledných nebo aktualizovaných dokumentů, rozhoduje se ale za zavřenými dveřmi a často není jasné, jak jsou kompetence v rozhodování rozděleny, což brání veřejné kontrole procesů,“ okomentovala přípravu české transformace v loňském roce Kristina Zindulková v analýze korupčních rizik z dílny Transparency International (TI) a Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). 

Právě neprůhlednost rozhodovacích procesů podle analýzy přispívá ke korupčním rizikům. 

Strategické projekty a velké firmy

Terčem kritiky byly v průběhu příprav i tzv. strategické projekty, kategorie projektů, kterou si Česko „narýsovalo“ samo. Unijní pravidla nic takového nepožadují, ale ani nezakazují. V krajích navíc byly mezi strategické projekty doporučeny i projekty velkých energetických firem – v Karlovarském kraji projekt Sokolovské uhelné a v Ústeckém projekt Sev.en Energy a projekt ČEZ. 

Podle ministerstva pro životní prostředí (MŽP) má ale tato kategorie v evropském nařízení oporu a Česko není jediné, kdo takovou kategorii má. Nařízení se ale týká pravidel vícero unijních fondů a hovoří obecně o „operaci strategického významu“, což jsou projekty, které významným způsobem přispívají k dosažení cílů operačního programu a vztahují se k nim speciální pravidla. 

Nařízení k unijnímu uhelnému fondu navíc zdůrazňuje, že jsou prostředky určeny zejména pro malé a střední hráče. Dotace pro velké firmy evropská pravidla sice nezakazují, projekty velkých hráčů ale například musí tvořit nová pracovní místa. 

Analýza TI a AMO v tomto ohledu upozorňuje na to, že pravidla pro strategické projekty „téměř vylučují účast jiných než velkých podniků a velkých veřejných subjektů (zejména krajů, měst, univerzit)“. Tyto projekty totiž musí být minimálně za 50 milionů korun v případě neinvestičního záměru nebo minimálně za 200 milionů korun v případě investičního záměru a na jejich podání měli žadatelé jen měsíc, vysvětlila Zindulková v dokumentu. 

Na malé a střední firmy tak podle analýzy zbudou další dvě projektové kategorie – tzv. tématické výzvy a grantová schémata, ve kterých chtějí kraje rozdělit zbylé prostředky. Všechny tři kraje hodlají ze své celkové obálky nasměřovat zhruba polovinu peněz na strategické projekty a polovinu na ostatní projekty. Přesné rozdělení se však bude ještě odvíjet od absorpční kapacity, sdělily kraje redakci. 

Konkrétní strategické projekty byly zatím doporučeny, v tuto chvíli tedy není dáno, že podporu z unijního uhelného fondu nakonec získají. Jak ale potvrdily kraje, poputuje na ně významná část peněz. 

Česko by si tak mělo pohlídat, aby tyto projekty jako „operace strategického významu“ skutečně významně přispěly k dosažení cílů Operačního programu Spravedlivá transformace (OP ST), který bude oněch 41 miliard pro trojici uhelných krajů v tuzemsku zastřešovat. 

Podle Karlovarského kraje by to měl zajistit další postup. „Nositelé projektů musí připravit detailní studie proveditelnosti, přihlásit se do výzvy a projít hodnotícím procesem. Konečné slovo o podpoře projektu tedy bude mít řídící orgán Operačního programu spravedlivá transformace, kterým je Ministerstvo životního prostředí,“ sdělila redakci Jitka Čmoková z Oddělení vnějších vztahů krajského úřadu. 

Výtky má i Evropská komise

Na to, že je česká transformace problematická upozorňuje také nová analýza platformy Re-set. Podle analýzy tuzemsko nesnižuje emise dostatečně rychle a cíl skončit s těžbou a spalováním uhlí do roku 2033 není v dosavadních plánech transformace rozvedený v konkrétní plán. „Že tím český stát porušuje práva svých občanů i své mezinárodní závazky nedávno stvrdil v reakci na takzvanou Klimatickou žalobu skupiny českých občanek a občanů Městský soud v Praze,“ dodala platforma v zaslané tiskové zprávě. 

Podle nedávných zjištění Deníku Referendum má s českým plánem a chystaným OP ST ale problém i samotná unijní exekutiva, která ho má schvalovat. Ta český plán a operační program opřipomínkovala v dopise zaslaném v červnu, který má Deník Referendum k dispozici. 

V dopise podle Deníku Referendum Evropská komise (EK) Česku vytýká, že nemá „konkrétní plán“ k ukončení těžby uhlí, Komise také v českém případě postrádá „ucelená transformační opatření“. Kromě toho se kritika Komise snáší právě na zmiňované strategické projekty a malé zapojení veřejnosti. 

Podle Deníku Referendum Komise u některých projektů ze „strategické kategorie“ upozornila na to, že na peníze nedosáhnou, protože nesplňují kritéria Fondu spravedlivé transformace, a to například proto, že se mají mimo jiné věnovat zpracování odpadu. Financování takových aktivit ovšem fond nepodporuje. 

Záříjový reparát?

Podle informací webu Dotace EU ministerstva pro místní rozvoj (MMR) k 29. červnu by mělo ke schválení plánu ze strany Komise dojít v červenci. Vzhledem k tomu, že se Česko musí vypořádat s připomínkami, to ale není pravděpodobné.

Připomínky se podle Moravskoslezského kraje týkají zejména odchodu od uhlí. „V této fázi je podle našeho názoru reakce EK obvyklá a probíhá standardní vypořádání podnětů na národní úrovni, která s EK v tomto směru komunikuje. Většina připomínek se týká nastavení konkrétních implementačních kroků k odchodu od uhlí, které do přípravy vneslo DG Clima (Generální ředitelství Evropské komise pro klima – pozn. red.) a musí je řešit národní úroveň – MŽP a vláda ČR,“ sdělila redakci mluvčí kraje Nikola Birklenová. 

Podle ministerstva pro životní prostředí se ale Evropská komise nezabývá hodnocením doporučených strategických projektů. V současné době tak Česko v reakci na komentáře Evropské komise upřesňuje plán českého odchodu od uhlí. 

„Do Plánu spravedlivé územní transformace aktuálně Ministerstvo pro místní rozvoj zapracovává scénář odchodu od uhlí v roce 2033 (…) Nově bude explicitně uvedený v Plánu spravedlivé územní transformace. S Evropskou komisí jsme v posledních dnech vedli intenzivní komunikaci a nad tímto postupem se shodujeme,“ uvedlo ministerstvo životního prostředí. 

Česko se tak bude muset bez potřebných peněz obejít ještě několik měsíců. Podle informací serveru EURACTIV.cz by mohlo být reálným termínem schválení plánu až září. 

Foto: WIkimedia Commons
Zdroj: Euractiv