Úspory díky investici

Bezvýkopová metoda a kvalitní rozvody pitné vody

Zásoby vody na naší planetě se tenčí a voda je a bude stále vzácnější. I když Češi patří mezi šetrnější národy, spotřeba vody každoročně stoupá a nyní činí v průměru 89 litrů na osobu denně. Šetrné zacházení s vodou je stále větším tématem i proto, že v posledních 5 letech trápí ČR největší sucha za posledních mnoho desítek let. Jak mohou k ochraně vody přispět města a obce?

V prvé řadě mohou obce přispět tím, že se zaměří na obnovu zastaralé vodovodní infrastruktury. Až 30 % vody na celém světě je totiž ztraceno díky únikům z netěsných trubek. V České republice se sice za posledních 25 let podařilo snížit ztráty vody na polovinu, stále však činí 15,8 %, tedy jeden a půl litru z deseti. Příkladem dobrého přístupu v oblasti sanace vodovodní sítě může být město Ostrava, kde se ještě v roce 1995 kvůli netěsným spojům či prasklinám na potrubí ztratilo po cestě z vodárny do domácností plných 36,79 % vody. Dnes je to díky investicím do obnovy potrubí již jen 10,2 %. Dopady na krajinu a společnost jsou přitom obrovské. Oproti roku 1995 činí úspora vody 15,04 milionů m³ ročně. Pro představu, toto množství ušetřené vody představuje zhruba 6000 olympijských bazénů, nebo devítinásobek roční spotřeby piva v Česku.

Při sanaci se přitom není potřeba obávat rozkopaných ulic či krajiny. Stačí, když se tradiční výkopová metoda nahradí metodou bezvýkopovou. Variant je přitom na výběr hned několik. Například při nedávné opravě vodovodního přivaděče mezi Hlukem a Uherským Brodem použila společnost Wavin Czechia moderní technologii řízeného pluhování, v rámci níž tahač s navijákem a pluhový pokladač zatahují potrubí přes pokládací šachtu do předepsané polohy a s předepsaným spádem. Přesnost pokládky umožňují čidla umístěná na pluhu a speciální software v centrálním počítači pluhu, do něhož se zadají souřadnice určené projektantem. Populární je také metoda Compact Pipe, jejímž principem je zatažení nového, předtvarovaného potrubí do stávajícího, sanovaného potrubí.  Tato metoda má jednu výraznou ekologickou výhodu – neponechává v zemi původní potrubí bez jeho dalšího využití a nevytváří tak žádný odpad a zátěž pro budoucí generace.

Alfou a omegou je však při sanaci výběr správného odolného a bezpečného materiálu. Tím je například polyethylen PE 100-RC, u něhož se dá spolehnout na vysokou kvalitu a velmi dlouhou životnost.

Zachycení a akumulace dešťové vody

Vedle ochrany pitné vody je potřeba dobře hospodařit i s vodou dešťovou. Ta byla v minulosti zpravidla odváděna do stokové sítě a tím de facto znehodnocena. Díky novým předpisům tohle již naštěstí není prakticky možné. Pokud to podmínky dovolí, je nutné srážkovou vodu buď zadržet v retenční nádrži a postupně nechat zasakovat do okolní půdy, anebo akumulovat v akumulační nádrži a následně využít, třeba na zalévání městské zeleně. S vybudováním těchto nádrží pomohou například akumulační boxy AquaCell NG nebo Q-bic Plus, které jsou díky své univerzálnosti a modularitě ideální pro všechny typy realizací bez ohledu na typ půdy, dostupnou plochu nebo zatížení.

Pro velké realizace i v místech se silnou dopravní zátěží jsou určeny akumulační boxy AquaCell. Jsou vyrobené ze 100% recyklovaného a 100% recyklovatelného polypropylenu (PP) a díky jednoduchému stavebnicovému systému z nich lze rychle a snadno vytvořit nádrž potřebného tvaru i velikosti. Díky stohovatelné konstrukci nejsou náročné na skladovací prostor, zábor místa na staveništi je minimální, nižší jsou i náklady za dopravu. Akumulační sestavy boxů pak mohou být vybaveny prediktivní technologií, která na základě předpovědi počasí a avizovaných srážek dokáže optimalizovat jejich míru naplnění tak, aby v nich pro případ silných srážek byla dostatečná kapacita na novou dešťovou vodu a nevznikaly místní záplavy či povodně.

Příkladem takové technologie je StormHarvester, který k detekci pravděpodobnosti bouřek využívá atmosférický tlak a vyhodnocuje různé předpovědi počasí. Podle toho je pak hladina vody v nádržích regulována. Přínosy celého systému mohou být ohromné – nejen, že sníží tlak na kanalizační systém a eliminuje rizika místních záplav a povodní, ale přispívá i k udržitelnému hospodaření s vodou a uživatelům snižuje poplatky za vodu. Například v jedné anglické střední škole s tisícovkou žáků díky možnosti využívat akumulovanou dešťovou vodu ušetřili až polovinu spotřeby pitné vody, která ročně činí až 10 milionů litrů.

Propustné plochy a zelené střechy

Při plánování nové zástavby v městských aglomeracích by měly municipality uvažovat o záměně asfaltových a betonových ploch za plochy propustné, které dokáží v dostatečné míře dešťovou vodu absorbovat. Stejně tak by měly tam, kde je to možné, podporovat vznik zelených střech. Ty totiž dokáží absorbovat 40 až 99 % srážkové vody, čímž umožní její odpaření zpět do ovzduší. Vedlejším efektem je pak odlehčení kanalizačního systému, který bývá zejména v dobách přívalových dešťů často přetížený. Do kanalizace se odvede jen zbytek neodpařené dešťové vody, a to s pomocí odvodňovacího gravitačního nebo podtlakového systému. Kromě ekologických a estetických výhod dokáže zelená střecha v letních měsících působit jako tepelná izolace. Navíc funguje i jako regulátor teploty. Pokud nastane horké a dusné léto, jako bylo v posledních letech, rostliny prokazatelně dokáží tepelnou energii zadržovat a vyrovnávat tak rozdíly extrémních teplot.

Propagace možnosti dotací z Programu Dešťovka

V neposlední řadě by obce mohly pomoci s osvětou a mohly by motivovat vlastníky a stavebníky rodinných a bytových domů k hospodárnému nakládání se srážkovými vodami. Od října 2021 mohou využít dotační program Státního fondu pro životní prostředí Nová zelená úsporám financovaný z Národního plánu obnovy. Zájemci v rámci jedné žádosti mohou dostat příspěvek na nádrže pro sběr dešťové vody, výměnu kotle, zateplení či instalaci fotovoltaiky. Díky sloučení programů Dešťovka, začlenění kotlíkových dotací a vysokým bonusům za kombinaci úsporného bydlení tak mohou majitelé rodinných domů získat až 90 tisíc korun, vlastníci bytových domů si přilepší až o 200 000 korun. V nové etapě programu bude rozděleno minimálně 39 miliard korun z evropských i národních zdrojů. Žádosti lze podávat až do 30. 6. 2025.

Barbara Kotulánová, Wavin Czechia