V redakci se jich sešlo přes tři tisíce, a právě odklon nákladní dopravy z měst je jedním z nejčastěji zmiňovaných přání či nedostatků.

Ukázkovým příkladem čekání na obchvat je město Rakovník nacházející se v západní periferii Středočeského kraje. Debaty o potřebě silničního obchvatu se tu rozběhly po vstupu Česka do Evropské unie. Za tu dobu se podařilo ovšem vybudovat pouze kratší část obchvatu v jižní části města. Ta ale dopravní situaci v centru ulevila minimálně. Naopak zbývající stěžejní „severní“ úsek, který pojme nával kamionů směřující z dálnice D6, stále chybí.

Stejně tak úsek kolem západní části města s průmyslovou zónou. Dostavba obchvatu se tu tak opět před volbami dostává do popředí. Politické strany na dluh z minulosti nezapomněly a opět jím obsadily jedno místo ve volebních programech.

Pravda. Zatímco dříve padala hesla typu „Postavíme obchvat“ a další podobné, dnes slibují spolupráci či součinnost města s krajským úřadem. Mají k tomu důvod. Dostavba obchvatu by měla vyjít na zhruba 750 milionů korun. Navíc obchvat bude zařazen do silnic druhých tříd, o které se starají kraje.

Naopak jsou ale města, kde již obchvaty slouží. V uplynulých čtyřech letech zprovoznilo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) přes třicítku dálničních či silničních obchvatů v celkové délce 63, 5 kilometrů za zhruba 12 miliard korun. V současné době silničáři pracují na dalších 215 nových kilometrech silnic kolem měst a obcí. Některé z nich se již otevřeli motoristům.

Naposledy se tak stalo ve Frýdku-Místku. Otevřeny tu byly celkem dva nové dálniční úseky u Frýdku-Místku a propojka dálnic D48 a D56. Pro místní to znamená velikou úlevu od nákladní dopravy, pro šoféry plynulejší a bezpečnější jízdu.

„Obchvaty, ať již dálniční či silniční, tvoří velkou většinu staveb, které ŘSD realizuje,“ podotýká mluvčí ŘSD Jan Studecký. Do konce roku plánuje státní příspěvková organizace zahájit výstavbu dalších devíti koridorů kolem měst a obcí.

Desítky staveb

V Česku sice v posledních letech přibývá obchvatů přesouvající dopravu z center měst na zelené louky za městem, stále jich ale dost chybí. Podle dokumentu ŘSD na realizaci čeká zhruba dvě stě staveb. Tempo výstavby nebrzdí prioritně nedostatek peněz, ale především přílišná byrokracie. Získat stavební povolení, vypořádat se s případnými námitkami a získat další potřebná razítka trvá v Česku zhruba 13 let. Zatímco v sousedním Německu se doba na přípravu pohybuje kolem sedmi let.

„Nemocí ve výstavbě dálnic a rychlostních silnic je chybějící spojitost. Staví se mnohdy bez dlouhodobé koncepce, bez návaznosti. Další nemocí je složitý schvalovací proces a stále nedokonalý zákon o liniových stavbách,“ myslí si dopravní inženýr a bývalý ministr dopravy Petr Moos.

Pomoci se zrychlením procesních příprav má zákon o urychlení výstavby. Ten přijali zákonodárci v loňském roce a měl by smrštit dobu na „jen“ devět let.