Analýza 4. pilíře Indexu prosperity Česka z května tohoto roku odhalila, že stav životního prostředí v České republice ve srovnání s dalšími unijními zeměmi není dobrý. Na základě hodnocení pomocí 14 indikátorů se Česká republika umístila na 23. místě z 27 zemí EU. Velmi dobře si však ČR vede ve spotřebě vody či v produkci emisí z dopravy, které jsou dokonce třetí nejnižší z hodnocených zemí.

K největším problémům, kterým ČR čelí, patří sucho a emise skleníkových plynů. Česká republika zpracuje jen 33,8 % komunálního odpadu, což odpovídá 19. umístění. S 507 kg odpadu na obyvatele byla ČR ohodnocena 15. příčkou.

Celkově na tom jsou nejlépe severské země v čele se Švédskem, nejhůře se umístil Kypr. Výsledky Německa trochu překvapily, protože hodnocení v rámci 14 indikátorů ho odsunulo na 16. místo. Hodnocení nebylo příznivé zejména pro země střední Evropy, z nichž výjimku tvoří Rakousko, dále pro Benelux a Balkánský poloostrov.

Produkce odpadů

V České republice se ročně vyprodukuje 507 kg odpadu na obyvatele, což znamenalo v hodnocení 15. příčku.

Míra recyklace

Česká republika zpracuje jen 33,8 % komunálního odpadu, za což si vysloužila 19. místo. Eurounijní průměr zde činí 40 %.

Emise z vytápění domácností

Z vytápění či ochlazování domácností vzniká v České republice 813,53 kg skleníkových plynů na člověka. Tento výsledek odpovídá 20. pozici v hodnocení.

Emise z dopravy

Z dopravy a skladování vzniká v České republice 1133,87 kg skleníkových plynů na člověka, což vyneslo ČR na 3 příčku za Rumunsko a Polsko.

Emise z průmyslu

Česká republika zaujala 17. pozici v hodnocení.

Emise z využívání půdy a lesnictví

Zdravé lesy mají schopnost odčerpávat CO2 a další skleníkové plyny z atmosféry. Ve Švédsku takto lesy a půda absorbují 35 milionů tun ekvivalentu CO2. V Česku ale naopak jejich obhospodařováním dochází k vypouštění 14 milionů tun skleníkových plynů do atmosféry, a to zejména kvůli kůrovcovitým kalamitám a vlnám extrémního sucha jako třeba roku 2015. Česko je v poměru absorbovaných/vyprodukovaných emisí z využívání půdy a lesnictví poslední z celé EU.

Lesy v EU jsou schopny ročně pohltit v průměru 9 % skleníkových plynů. Emise skleníkových plynů z využívání půdy a lesnictví, označované zkratkou LULUCF, byly České lesy dlouhodobě schopny absorbovat. Od roku 2018 však vlivem rozsáhlé těžby dřeva při kůrovcové kalamitě tyto emise vzrostly a lesy a půda si s nimi již neporadí. Dle projekcí Evropské agentury pro životní prostředí navíc podobná situace v Česku zůstane minimálně až do roku 2030.

Emise skleníkových plynů na obyvatele

Ročně se v ČR emituje 11,7 tun ekvivalentu CO2 na obyvatele, což posunulo ČR až na 25. příčku. Horších výsledků dosáhly jen Irsko a Lucembursko. Naopak třeba ve Švédsku se v přepočtu na obyvatele ročně vypustí do atmosféry více než o polovinu méně emisí než u nás, a to 5,4 tun ekvivalentu CO2.

Znečištěné ovzduší ve městech

Česká republika dosáhla na 20. místo.

Úmrtí způsobená znečištěným ovzduším

Indikátory zhodnotily kvalitu ovzduší v České republice jako nepříliš dobrou a posunuly ČR na 21. místo z 27 zemí EU. Ročně v Česku na 100 000 obyvatel připadne 31 úmrtí kvůli špatné kvalitě vzduchu, například ve Finsku jsou to 3 úmrtí na 100 000 obyvatel.

Sucho

Česká republika skončila dokonce poslední, a to při hodnocení sucha, které postihlo v letech 2000–2019 celkem 0,1625 % veškeré půdy, přičemž evropský průměr je 0,1 %.

Spotřeba vody

Spotřeba 149,08 m3 vody na člověka znamenala pro Českou republiku krásné 6. místo.

Obnovitelné zdroje v energetice

OZE se podílejí na produkci energie ČR 17,303 %, v rámci zemí je to umístění na 19. příčce.

Plocha země pokrytá lesy

Lesy pokrývají 36,2 % půdy země, což znamená 11. místo.

Investice do ochrany životního prostředí

Podle Eurostatu investuje ČR do ochrany životního prostředí třetí nejvyšší podíl HDP v EU, konkrétně 2,7 % HDP. Větší část HDP na ni vynakládají jen Belgie a Rakousko, a to shodně 3,2 %.

Více informací najdete zde.