Anketa za Moravskoslezský kraj nabízí kontrast požadavků Bruntálska jako okrajového regionu s požadavky hornictvím zasaženými oblastmi Karvinska a Frýdecko-Místecka. Podpora obou je nutná, ale všude co se týče finančních kapacit vítězí aktivní města a obce. Pak se společným úsilím podaří například zajistit zubařku pro malé město nebo dát zelenou perspektivním projektům pro revitalizaci a zlepšení životních podmínek v „černých“ regionech. A spokojenost se spolupracujícím krajským úřadem stoupá…
1. Která témata řešená na úrovni kraje se nejvíce dotýkají vaší obce/města?
2. Jak jste s řešením těchto témat spokojeni?
3. Co by se podle vás mohlo či mělo na úrovni kraje zlepšit a proč?
Pavel König, starosta obce Horní Benešov (cca 2200 obyvatel, okres Bruntál)
1. Je velmi málo témat na krajské úrovni, které se nás nedotýkají. Společně řešíme například odpadové hospodářství a likvidaci odpadů v regionu, podporu zaměstnanosti v území, životní prostředí a zelenou energetiku, dopravní infrastrukturu, turismus nebo dostupnost základní lékařské péče.
2. Celkově hodnotím spolupráci jako velice dobrou. Horní Benešov leží v okrajové oblasti kraje a třeba za zubním lékařem dojížděli naši občané desítky kilometrů daleko a mnozí zubaře neměli vůbec. Město postavilo nové zdravotní středisko, kraj nám za několik milionů vybavil zubní ordinaci a krajská nemocnice zajistila a zaměstnala zubařku, která u nás ordinuje. Osobně mám pocit, že se kraj snaží podporovat aktivní města prosinec 2021 37 Moravskoslezský kraj a obce. Podporuje projektové přípravy pro investiční akce, jednotky dobrovolných hasičů, sdružení obcí, opravy památek aj.
3. I přes výše uvedené bych chtěl od kraje ještě větší podporu naší znevýhodněné, méně osídlené západní okrajové části kraje, dané zejména geografickou polohou a historickým vývojem oblasti. Podporu, která povede ke zvýšení životní úrovně obyvatelstva, ale bude respektovat jedinečné přírodní bohatství regionu. Aktuálně Ostrava a východ kraje řeší obrovské strategické projekty z Fondu spravedlivé transformace. A co Bruntálsko?
Michaela Šebelová, starostka obce Kunčice pod Ondřejníkem a poslankyně (cca 2400 obyvatel, okres Frýdek-Místek)
1. Naší obce se velmi silně dotýká využití likvidovaného Dolu Frenštát. Jako obce jsme se na Frenštátsku spojili a vedení kraje představili své vize rozvoje dotčeného území poté, co bude zrušen rozsáhlý dobývací prostor. Za obec Kunčice pod Ondřejníkem máme zájem zachovat pozemky, které byly rezervovány pro tzv. odval Kunčice pro zemědělství a lesnictví. Z prostředků Fondu spravedlivé transformace bychom rádi ve spolupráci s obcí Tichá a městem Frenštát pod Radhoštěm zachránili významný krajinný prvek Křenkova zahrada. Toto území má velký krajinářský, ekologický, dendrologický a botanický význam. Došlo by k propojení těchto tří obcí a území by sloužilo široké veřejnosti. Máme v plánu realizovat cestní síť, instalovat smart mobiliář, drobnou zahradní architekturu a naučnou stezku.
2. Vnímám, že jsme na samém počátku řešení tohoto problému. Chtěla bych vyjádřit naději, že se nám společně s Evropskou unií, státem, krajem, podnikateli a obcemi podaří zachovat přírodní krásy našeho regionu a zároveň vytvoříme podmínky pro rozvoj podnikání, inovace a zachování podhorského a vesnického rázu území po likvidovaném Dolu Frenštát.
3. Myslím si, že by bylo dobré, kdyby vedení kraje častěji tzv. vyrazilo mezi nás starosty do regionů. Toto setkávání tváří v tvář a síťování je z mého pohledu velice důležité a může napomoci řešení problémů našeho krásného regionu. Dále bych ocenila, kdyby kraj koordinoval problematiku cestovního ruchu.
Ondřej Feber, starosta obce Stonava a senátor (cca 1800 obyvatel, okres Karviná)
1. Nosným tématem dnešní a budoucí doby je restrukturalizace a stabilizace prostředí ve finální etapě dobývání uhlí a následné sanace území. To platí nejen pro Stonavu, nýbrž pro celé Karvinsko. Zde hraje významnou roli spolupráce kraje se samosprávami. Krajský úřad je logicky postaven do role koordinátora a nositele potenciálu po organizační a finanční stránce. Je to zřejmě jeden z důvodů, proč aktivoval společnost Moravskoslezské Investice a Development (MSID). Ta se mimo jiné věnuje také regeneraci těžbou zničeného území Karvinska v rámci projektu POHO2030 (Koncepce rozvoje pohornické krajiny Karvinska do roku 2030). Projekt si klade za cíl proměnit tuto oblast na území s pestrým a udržitelným životem.
2. Tento přístup ze strany MSK považuji za velmi užitečný a zdařilý. Díky tomu je již zpracován koncept revitalizace a následného vzhledu krajiny, včetně jejího využití pro potřeby zaměstnání, bydlení a relaxace. Konkrétně pro Stonavu se jeví jako zajímavá a reálná myšlenka zpracování a realizace projektu tzv. energeticky soběstačného sídelního celku s využitím obnovitelných zdrojů energie. Před podpisem je smlouva s MSID na provedení této akce. V uvedené záležitosti jsme s „kuratelou“ kraje tedy spokojení.
3. Určité rezervy vidím v oblasti dopravy. Krajský úřad jako správce komunikací 2. a 3. třídy nepřiměřeně dlouho toleruje jejich neutěšený stav, pokud jde o znečištění uhelnými substráty. Výsledkem je vrstva bláta z flotačních hlušin na vozovkách, v létě pak prašná mlha – zejména v úseku mezi doly ČSM a křižovatkou na Český Těšín – ale i v dalších lokalitách. Za poslední rok se situace v oblasti údržby a obnovy komunikací zlepšila, ale problematiku špíny a prašnosti nesmíme bagatelizovat.
Radomír Starý