Generální ředitel ČEZ ESCO o dekarbonizaci, obnovitelných zdrojích i digitalizaci
Tvář Kamila Čermáka, který už téměř deset let řídí společnost ČEZ ESCO, si můžete pamatovat z televize. Zastával manažerské pozice například v telekomunikacích, na energetice jej zajímá rychlý vývoj oboru a to, že se řídí přírodními zákony. Hovořili jsme o energetické strategii Česka, ale i projektech pro obce.
Jak by měl vypadat ideální energetický mix pro Českou republiku?
V podmínkách České republiky je ideální kombinace jaderné energetiky jako základního zdroje, která je doplněná obnovitelnými zdroji – fotovoltaickými a větrnými elektrárnami. V rozvoji bezemisních zdrojů energie má naše země velký deficit z posledních let, který sice doháníme, ale stále jsme v objemu výroby z OZE nejen za západní Evropou, ale také za dalšími postkomunistickými zeměmi.
V tomto ohledu je ale nutné zpružnit legislativu, aby zejména povolování větrných elektráren netrvalo roky, ale spíše měsíce. Větrné turbíny jsou totiž ideálním zdrojem zejména v dobách, kdy není dostatek slunečního svitu a produkce fotovoltaik klesá.
Plus je potřeba postavit plynové zdroje, které jsou schopny rychle najet a poskytnout dostatek kapacity, pokud obnovitelné zdroje právě nevyrábí.
Za jak dlouho je reálné zbavit se fosilních zdrojů energie a co je k tomu ještě třeba vyřešit (po stránce legislativní, technologické apod.)?
Kromě Česka a Polska není uhlí v evropské energetice v podstatě téma. Výroba z něho bude stále méně rentabilní, zejména kvůli emisní povolence, a tak výrobci přecházejí na bezemisní nebo méně emisní zdroje. To se týká také teplárenství, které v současnosti hlavně v severních Čechách a na severní Moravě výrazně modernizujeme a uhelné zdroje nahrazujeme spalováním zemního plynu a biomasy, případně odpadu. Právě zemní plyn je v současnosti naprosto klíčové přechodové médium a je dobře, že má Česko zajištěné zdroje této suroviny mimo Ruskou federaci a není tím de facto strategicky závislá na Putinově režimu.
V teplárenství je pro nás zásadní zachovat centrální zásobování, které u nás využívá 40 % domácností. Systém CZT je u nás dobře zaveden a efektivní a musí být zachován. Ve výrobě elektřiny je potřeba budovat obnovitelné zdroje, jádro a již zmíněné plynové elektrárny.
Už jste zmínil jádro jako jeden z klíčových elementů…
Jádro je bezemisní a nesmírně výkonný zdroj elektřiny. V poslední době se hodně mluví i o modulárních reaktorech, ve kterým i my v ČEZ vidíme budoucnost. Moduláry si umíme představit třeba u velkých průmyslových areálů nebo u měst, kterým mohou zajistit energetickou soběstačnost na dlouhé roky.
Z energie a energetiky se stala politická záležitost – anebo jí do jisté míry vždy byla. Kdyby mohli o budoucnosti rozhodovat jen ideologiemi neovlivnění odborníci, jak by podle vás vypadala strategie dalšího vývoje?
Ani odborníci se mezi sebou často neshodnou. Diskuse je běžná a potřebná. My víme, že řada firem prosazuje dekarbonizaci založenou na pragmatismu, nikoliv na ideologii. S touto hlavní myšlenkou jsme koneckonců také spolu s dalšími lídry byznysu zakládali Alianci pro bezemisní budoucnost (rozhovor s vedoucí této organizace Janou Morávkovou čtěte na s. 65, pozn. aut.). Tam společně s předními hráči finančního sektoru, stavebnictví, energetiky a řady dalších oborů diskutujeme skutečně efektivní dekarbonizaci.
Ideologie nepřispívá v žádném směru. O to méně v energetice, kde fungují fyzikální zákony a je třeba používat také zdravý rozum a být maximálně pragmatický. Ideologický přístup navíc podkopává veřejné mínění o dekarbonizaci a vnáší to této diskuze zbytečné dezinformace a zavádějící fakta. Cestou není ani slepé odmítání jakýchkoliv klimatických opatření, ani se slepě někam hnát a poškozovat naši konkurenceschopnost.
Představte prosím ČEZ ESCO. O jaké vaše služby je největší zájem ze strany obcí?
ČEZ ESCO je současný lídr v oboru moderní energetiky, který letos slaví 10. výročí svého založení. Co se týká měst a obcí, velký zájem evidujeme v posledních letech například při výměně osvětlení, kdy díky novým led svítidlům městské a obecní rozpočty šetří ročně miliony korun. Podobné projekty jsme uskutečnili třeba v Chrudimi nebo v Červeném Kostelci. Celkem jsme světla vyměnili za úspornější ve více než 150 obcích.
Pro řadu měst jsme také realizovali rozsáhlé EPC projekty. A to jak v projektech vypsaných přímo městy, tak kraji. K obcím, které EPC projekty od ČEZ ESCO využily, patří Mnichovo Hradiště, Vrchlabí, Jablonec nad Nisou, nebo řada městských částí v Praze.
Jaké ještě obcím a městům můžete nabídnout?
Obcím umíme pomoci i v oblasti teplárenství. Zejména v lokalitách severních Čech a severní Moravy aktuálně výrazně investujeme do dekarbonizace teplárenství při zachování centrálního zásobování teplem. V desítkách obcí jsme také v minulosti nainstalovali kogenerační jednotky, které kombinují výrobu elektřiny a tepla a nahradily dosluhující uhelné nebo jiné vysokoemisní zdroje. V současnosti provozujeme v celém Česku 170 kogenerací.
Hodně se teď hovoří o kybernetické bezpečnosti fotovoltaik. Jak ji máte ošetřenou?
Obecně platí, že klíčová je prevence, a to zejména použitím technologie od renomovaných výrobců, například od Izraelského výrobce střídačů, který používá moderní zabezpečení včetně odpovídající certifikace. Ale nepodceňujeme ani způsob zabezpečení přenosu dat z FVE, kde se využívá odpovídající šifrování dle aktuálně nejvyšších standardů. Tuto problematiku bereme jako klíčovou a stále procesy a standarty inovujeme a přizpůsobujeme vývoji.
Setkali jste se někdy s kyberútokem na některé vámi instalované zařízení?
Zatím naštěstí nikoliv a doufám, že to dlouho vydrží. Každopádně snažíme se být na tyto situace připraveni.
Nejen obce bude zajímat, kam budou směřovat ceny elektřiny a plynu. Je reálné, aby někdy v budoucnu klesly? na čem to nejvíce závisí? Anebo bude nutné hledat zásadní úspory?
Obecně platí, že nejlevnější elektřina je ta, která se vůbec nespotřebuje. Naši zákazníci to dobře vědí, a proto jim nabízíme komplexní řešení EPC, díky kterým už ušetřili zhruba 2,5 miliardy korun. S cenami elektřiny výrazně zahýbala energetická krize v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Ceny ale rychle klesly a už by se na vysoké úrovně roku 2022 dostat neměly. Za klíčové považuji i zajištění dodávek surovin ze zemí, které nenapadají své sousedy. A například v případě plynu jako klíčové suroviny, se nám to daří i díky novým LNG terminálům v Německu a Nizozemsku. Důležité bude také budovat nové zdroje levné elektřiny, což aktuálně představují hlavně obnovitelné zdroje energie. Ty by měly mít vedle rozvoje jádra zásadní prioritu v energetickém mixu České republiky.
Mohl byste prosím uvést nějaký případ EPC řešení pro municipalitu, nemocnici apod.?
Z municipalit jsou to už zmiňovaná města jako Havířov, Mnichovo Hradiště nebo Vrchlabí. Řada měst se dočká moderních úsporných řešeních i pod hlavičkou velkých krajských projektů. To je případ Pardubického, Středočeského nebo Moravskoslezského kraje. V případě nemocnic jsou to velká pražská zařízení – Thomayerova nemocnice nebo Nemocnice Na Homolce. V regionech jsme EPC realizovali také v nemocnicích v Karlových Varech nebo Mladé Boleslavi.
V našem časopise se věnujeme nejen energetice, ale také digitalizaci. Jaké jsou v energetice trendy v oblasti digitalizace či zavádění AI?
Pracujeme s tím, celá oblast digitalizace je fenomén, který před deseti lety nebyl zdaleka tak silný. Umělá inteligence nám umožňuje spoustu věcí agregovat a dělat rychleji a kvalitněji. Uvědomujeme si, že energetika jde technologicky velmi rychle kupředu. Stále větší roli hrají digitalizační řešení v souvislosti s rozvojem obnovitelných zdrojů, kdy bude nutné zajišťovat flexibilitu, služby výkonové rovnováhy. O tom jsou také projekty EPC. Málokdo si uvědomí, že třeba Národní divadlo dnes funguje jako energeticky chytrý dům, kdy například využíváme k chlazení vodu z Vltavy a jedna strana budovy ohřívá nebo chladí tu druhou.
Na závěr dovolte osobní otázku. Prošel jste několika obory činnosti, znáte práci novináře, tiskového mluvčího, působil jste na ministerstvu či v telekomunikacích. Co vás na současné pozici nejvíce naplňuje?
To, jak je energetika dynamická a jde strašně rychle kupředu. Termíny AI zněly ještě před pár lety jako sci-fi. Dnes jsou běžnou realitou moderní energetiky, kterou naši zákazníci požadují a využívají. Na energetice mě baví i to, že tu fungují fyzikální zákony, které zkrátka neobejdete.
Dita Hradecká
Kamil Čermák
Předseda představenstva a generální ředitel ČEZ ESCO. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a Erasmus University Rotterdam. Působil jako reportér a moderátor v České televizi a následně jako mluvčí a poradce ministra průmyslu a obchodu. Vedoucí manažerské pozice zastával ve společnostech Czech Telecom, České Aerolinie, BM Management (private equity), ČEZ Polska a řídil mediální dům Economia. Od roku 2016 je generálním ředitelem ČEZ ESCO, které sdružuje firmy ČEZ z moderní energetiky a má téměř 2000 zaměstnanců. Je předseda správní rady Národního centra energetických úspor a také Osobností Smart City roku 2018.
