Zájem o solární panely roste, jsou odolnější a účinnější, cena klesá

Města a obce se pustily do fotovoltaických elektráren. Projektů přibývá, šetří peníze a vznikají zajímavé projekty i pro menší sídla.

Například hlavní město Praha nyní schválila pilotní projekt solárních panelů na střechách, Přerov plánuje umístit fotovoltaiku na několik škol a obec Nemile na Šumpersku bude sluneční energii využívat k napájení čističky odpadních vod.

Soláry na pražských střechách

Využití fotovolatiky na pražských střechách nedávno podpořili zdejší radní. Jde o pilotní projekt instalace fotovoltaických systémů na bytové domy, jehož cílem je otestovat koncept společné výroby elektřiny, takzvané komunitní energetiky. V první fázi solární panely dostanou dva bytové domy v Praze 14 na Černém Mostě. Investice bude kolem 8 milionů korun.

„Jde o pilotní projekt pražské sluneční elektrárny. Vyrobená elektřina bude rovnou poskytnuta obyvatelům obou domů, to znamená, že koncoví spotřebitelé ušetří na distribučních poplatcích, které se normálně platí energetickým společnostem,“ vysvětlil náměstek primátora Prahy a radní pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček.

Praha kvůli tomu dokonce zřizuje novou příspěvkovou organizaci Pražské společenství obnovitelné energie, která bude kromě odborného dozoru při řešení celého projektu zodpovědná za provoz fotovoltaických systémů. Organizace bude mít k dispozici licenci na výrobu a prodej elektrické energie a stane se tak vlastně pro obyvatele obou domů dodavatelem.

„Projekt na Černém Mostě je první vlaštovkou. V tomto případě jde o specifikum, protože se nejedná o samostatnou budovu s jedním provozovatelem, který využívá vyrobený proud, jako jsou například školy. Půjde o bytový dům, kde budoucími odběrateli jsou přímo jednotliví nájemníci. Vyrobená energie bude mít přímo lokálního odběratele, dojde tak k úsporám. Tímto směrem bychom chtěli jít i na velké části dalších městských objektů. Pražanům dodáme čistou elektrickou energii s velmi zajímavou provozní cenou,“ podotkl pražský radní pro oblast nakládání s majetkem Jan Chabr.

Pět zelených škol

Na fotovoltaické panely na pěti základních škol sází i Přerov. Na projekt za 5 milionů korun se město bude snažit získat dotace. V malé fotovoltaické elektrárny se 41 až 55 panely se tak promění střechy škol Za Mlýnem, Trávník, J. A. Komenského, Svisle a U Tenisu. Poslední dvě jmenované školy dostanou i novou rekuperaci. „Fotovoltaické panely budou umístěny na plochých střechách škol kromě Trávníku a Svisle, kde mají být instalovány na sedlové střechy. Díky panelům dojde ke snížení roční spotřeby energie o 40 GJ, což činí více než 22 procent úspory celkových nákladů na provoz škol,“ sdělil náměstek primátora Přerova pro školství Petr Kouba.

Město v současné době připravuje výběrové řízení a počítá s tím, že montáž panelů začne příští rok na jaře. Všechny práce by měly být hotové nejpozději v závěru roku 2023.  „Předpokládáme, že do fotovoltaiky budeme investovat asi 5 milionů korun a na rekuperaci je vyčleněno 31 milionů. Část nákladů by měla pokrýt dotace z Operačního programu životního prostředí, který podporuje energetické úspory veřejných budov,“ řekla náměstkyně primátora Přerova Hana Mazochová.

Čistá energie a levné stočné

Čistou sluneční elektřinu bude využívat pro svou čistírnu odpadních vod malá obec Nemile u Zábřeha na Šumpersku. V tomto případě obec nemusela investovat ani korunu, respektive investovala právě jednu korunu. Fotovoltaiku totiž postavila a bude ji provozovat společnost ČEZ ESCO a investice se bude splácet v cenách elektřiny.

Fotovoltaická elektrárna je umístěna na střeše zdejší čistírny odpadních vod, každoročně vyrobí kolem 19 MWh elektrické energie, téměř třetinu celoroční spotřeby čistírny. Podle předpokladů za dobu své životnosti uspoří přes 2 miliony korun a přírodě ušetří 310 tun emisí oxidu uhličitého. Obec za elektrárnu zaplatila jednu korunu, fotovoltaika se splatí během 15 let provozu. Na čistírnu odpadních vod je rovněž napojena sousední obec Jestřebí.

Fotovoltaické panely jsou na střeše elektrárny v 5 řadách po 10 kusech a zabírají 110 čtverečních metrů, téměř celou část střechy obrácenou na jih. Instalovaný výkon elektrárny je 19,25 kWp.

„Samozřejmě nás těší všechny finanční úspory, ale v dnešní době se díváme stále více i na ekologickou stránku. Jsme rádi, že můžeme pomoci alespoň malým dílem,“ řekl starosta Nemile Petr Šimek. Elektrárny na střechách obecních budov podle něho v posledních měsících zažívají nebývalý boom.

„Obecní zastupitelé si začínají uvědomovat ekonomické i ekologické přínosy fotovoltaiky. Právě mnohé obecní objekty, jako například čistírny odpadních vod nebo domovy pro seniory, jsou ideálním místem pro solární elektrárny, protože mají celoroční a konstantní spotřebu,“ vysvětlil ředitel společnosti ČEZ ESCO pro komoditní služby Martin Ludvík.

Úspory ze solárních panelů rostou

Desítky tisíc korun ročně ušetří solární elektrárna také gymnáziu v Bílovci nedaleko Ostravy v Moravskoslezském kraji. Fotovoltaika vznikne z peněz z jednoho z největších projektů energetických úspor v Česku, který v kraji běží od roku 2013. Jde o metodu energetických úspor se zárukou, kdy dodavatel přímo ve smlouvě ručí za úspory. Kraj má díky projektu, který funguje ve 13 krajských objektech, zaručenou každoroční úsporu ve výši 19,5 milionu korun po dobu 10 let.

Dodavatel, společnost ENESA, většinou výši úspor ještě překročí, v loňském roce to bylo o téměř 1,7 milionu korun, a přebytek investuje. Fotovoltaická elektrárna na střeše Gymnázia Mikuláše Koperníka v Bílovci ji tak přijde na 650 tisíc korun.

„Náš projekt energetických úspor funguje v deseti školách, v nemocnicích v Havířově, Třinci a v karvinském Novém domově. Výsledky jsou výborné, a tak šetříme ještě více, než máme garantováno ve smlouvě. Rozhodli jsme se tedy projekt rozšířit o novou fotovoltaickou elektrárnu, která nám přinese další provozní úspory, navíc pomůže životnímu prostředí, což je pro nás prioritou,“ pochvaluje si spolupráci hejtman Ivo Vondrák.

Bílovecká elektrárna bude mít výkon téměř 19 kWp, přičemž veškerá vyrobená elektrická energie půjde na spotřebu školy. Náklady na provoz gymnázia se tak sníží o 65 tisíc korun ročně, navíc to představuje snížení emisí o 15,68 tun.

Energeticky úsporný projekt běží v kraji již od roku 2013. Za tu dobu ušetřil energii v hodnotě 168 milionů korun, což je o 5 procent více než garantuje smlouva. Původní krajská investice byla 130 milionů korun.