Newsletter

Dostávejte to nejzajímavější ze světa veřejné správy i v našich newsletterech.

* Kliknutím na „Odebírat“ souhlasíte s našimi zásadami o Ochraně osobních údajů a zasíláním pravidelných newsletterů. Odhlásit se můžete kdykoliv.

EnergetikaŽivotní prostředí

Obnovitelné zdroje energie v památkově chráněných zónách

Image

Téma, které trápí nejedno město České republiky. Jak se orientovat v této problematice radila Veronika Hájková z oboru památkové péče hlavního města Prahy na konferenci Komunitní energetika 21. století.

Míra přípustnosti FV systémů podléhá vždy individuálnímu posouzení, je však odstupňována dle druhu památkové ochrany daného území a konkrétního objektu. V ochranném pásmu lze FVS obecně akceptovat. Konfliktní realizace mohou nastat pouze v případech, kdy by FVS ohrožovaly hodnoty předmětu ochrany, pro jehož ochranu bylo OP vymezeno.

Jednoznačně jsou preferovány FVS pohledově skryté (plošně skládané, za atikou) a integrované, dle rozsahu intervence do hmotné podstaty objektu.

Rozhodovací praxe při posuzování instalací FVS bude reagovat na vývoj technologií aplikovatelných v historických prostředích (např. sestavy ateliérových oken s výplněmi transparentními a fotovoltaickými, transparentní moduly nahrazující zasklení, skládané krytiny, falcovaný plech, apod.).

U staveb historických (tvořících hodnotu prostředí památkové zóny) je, při současném stupni poznání, umisťování fotovoltaických systémů nežádoucí v uličních částech střech a fasád. Na dvorních částech střech (např. na novotvarech střešních rovin), na novodobých dvorních přístavbách, a na objektech ve vnitroblocích lze naprosto výjimečně, a to po individuálním posouzení, osazení fotovoltaických systémů připustit.

U novostaveb se klade důraz na komplexnost řešení, integraci FVS a architektonické ztvárnění objektu jako celku.

Pražská památková rezervace je zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. Jednou z hodnot, která přispěla k zápisu je jedinečná podoba střešní krajiny.

U staveb historických (tvořících hodnotu prostředí památkové rezervace) je, při současném stupni poznání, umísťování fotovoltaických modulů nežádoucí.

U novostaveb se klade důraz na komplexnost řešení, integraci FVS a architektonické ztvárnění objektu jako celku.

Fotovoltaické systémy v kontextu kulturních památek představují ahistorický a cizorodý prvek. Jako takový je v daném případě přípustný naprosto výjimečně.

V mimořádných případech, při citlivém řešení, lze u novostaveb v rámci areálu kulturní památky, prostředí kulturní památky, či na pozemku, který je kulturní památkou, instalaci fotovoltaických systémů zvážit s ohledem na konkrétní návrh a specifické hodnoty kulturní památky.

Konference Komunitní energetika 21. století řešila úlohu měst a obcí v energetických společenstvích. Uskutečnila se 29. 11. 2022 v prostorách CAMPU (Centrum architektury a městského plánování) v režii příspěvkové organizace Pražské společenství obnovitelné energie ve spolupráci s hlavním městem Praha.

Foto a zdroj: Komunální ekologie

Nejčtenější kategorie
Chytré město
635
Energetika
661
IT
592
Dotace a Finance
1844
Zdravé město
227

Nezmeškejte žádné informace!

Přihlaste se k odběru newsletteru a buďte stále v obraze