Podle Kocůrka se začne potenciál solárních elektráren zvyšovat až po roce 2030. Zatímco nyní jsou v ČR asi dva gigawatty solárních elektráren, v roce 2030 by to mohly být zhruba čtyři gigawatty, v nejlepším případě možná až sedm GW, pokud bude dostatečná podpora a připraví se distribuční soustava, uvedl expert.

S růstem významu fotovoltaiky klesá důležitosti například uhlí, současná vláda v programovém prohlášení uvedla, že chce dokončit odklon od uhlí do roku 2033. Oproti současnému stavu vzroste do roku 2050 podle Kocůrka spotřeba elektrické energie o 25 terawatthodin (TWh) na celkem 85 TWh.

Do roku 2050 podle Kocůrka vzroste instalovaný výkon fotovoltaik o 15 GW, větrných elektráren přibude čtyři GW, o půl gigawattu vzroste instalovaný výkon jaderných elektráren. Plyn by měl do soustavy dodat o sedm GW více než nyní.

V roce 2020 se podle Kocůrka v ČR spotřebovalo 92 TWh plynu, z toho domácnosti spotřebovaly 23 TWh, průmysl 26 TWh. Pokud by se v průmyslu nahrazoval plyn vodíkem, bylo by tak podle něj potřeba vyrobit 790.000 tun vodíku, na což by byl potřeba výkon 56 GW solárních elektráren, tedy více, než s kolika Kocůrkův odhad počítá v roce 2050.

Při takzvaném solárním boomu se instalovaný objem solárních elektráren v ČR zvýšil za rok víc než čtyřnásobně, a to z 465 MW ke konci roku 2009 na 1959 MW v roce 2010.

Největším producentem elektřiny v ČR byly loni jaderné elektrárny, vyrobily asi třetinu české elektřiny. Na druhém místě byly hnědouhelné elektrárny, které vyrobily 35,1 procenta elektřiny. Vyplývá to z informací interaktivního modulu oborového webu oEnergetice.cz. Solární elektrárny vyrobily necelá tři procenta elektřiny. Temelínská i dukovanská jaderná elektrárna má každá instalovaný výkon zhruba dva gigawatty.