Inovacím v České republice brání byrokracie a neefektivní nakládání s financemi

Publikováno: 24. 5. 2022Cca 6.7 min četbyKategorie: Finance, Obory
SDÍLET

Ačkoliv jsou věda, výzkum a inovace zásadní pro dobrou ekonomiku země, stát prostředí pro jejich podporu a rozvoj neformuje vždy úspěšně. Zrcadlo by však podle Vladimíra Velebného, šéfa české mezinárodně úspěšné biotechnologické firmy Contipro, měly nastavit také komerční subjekty a akademická sféra, které s prostředky čerpanými od státu mnohdy nenakládají efektivně.

Na talentované mladé lidi není Česko o nic chudší než západní země. Pokud však porovnáme ekonomickou a životní úroveň společnosti, je výsledný přínos těchto talentů nedostatečný. Na celkovou úroveň ekonomiky a blahobytu má totiž vliv přidaná hodnota vyráběných produktů, která zůstává v zemi a zvyšuje příjmy jednotlivců i státu. Klíčem k ní jsou inovace.

Inovátoři jsou vítězi trhu

Inovativní výrobky přinášející lepší nebo nové vlastnosti na trhu vítězí a s nimi také ti, kteří je nabídli mezi prvními. Mohou nasadit vyšší marže, využít nenasycený trh a mít vyšší zisky. Ty potom „rozlejí“ do zakázek svým dodavatelům, do mezd pro větší počet zaměstnanců a jejich prostřednictvím dále do vyšší spotřeby. Získávají a bohatnou tak všichni.

Všichni, kdo se pohybují na trhu, zkoumají potřeby zákazníků a snaží se na ně nasměrovat svoje výrobky. A protože to dělá každý, svádí se o objevenou potřebu konkurenční boj. Pokud přijdete na trh i s budoucí potřebou zákazníka, kterou konkurence do té chvíle neobjevila, získáte konkurenční výhodu,“ vysvětluje Vladimír Velebný, majitel inovativní české biotechnologické společnosti Contipro.

Prostředí pro inovace má co dohánět

Jedna věc jsou nápady a inovativní myšlení, druhá prostředí, v němž se mohou uplatnit. Spoluvytváří jej i stát a zdá se, že ne vždy úspěšně. „Přestože je v Česku poměrně velký inovační potenciál, při hodnocení naší ekonomiky je inovativnost zrovna tím parametrem, který nás táhne dolů. Bavíme se teď o nutnosti druhé transformace české ekonomiky, která je v naší průmyslové zemi hodně navázána na transformaci z montoven na výrobu s přidanou hodnotou,“ konstatuje Alena Nováková, zástupkyně ředitele Národního centra Průmyslu 4.0 a manažerka komunikace Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT.

Česká věda podle ní disponuje kvalitními lidmi, ne vždy jim ale umí vytvořit správné podmínky. Talentovaní lidé tak odcházejí natrvalo do zahraničí. „Setrvání talentů ve vědě také často brání finančně nekonkurovatelné nabídky z korporací, což je výsledkem nedostatku lidí na českém trhu. Je třeba nejen vytvářet zajímavé výzkumné příležitosti, ale též nabídnout stabilní zázemí, mobilitu, kariérní růst a profesionální management,“ upozorňuje Nováková.

Jsou problémem finance, nebo byrokracie?

Je tedy klíčem ke zvýšení inovativnosti v české ekonomice financování, nebo je to otázka nastavení systému a byrokracie? „Finanční kapitál je kvůli specifičnosti požadovaných vstupů výzkumu a vývoje dominantním katalyzátorem mnohých vědeckých projektů,“ připouští Velebný.

V Česku existuje poměrně široká škála finančních nástrojů a inovační infrastruktury, jako jsou inkubátory, huby a podobně, systém sám o sobě však příliš efektivní není. Je zde malé propojení s venture capitalem. Největší problémy poté nastávají hned na začátku – patent versus užitný vzor versus nic,“ doplňuje Alena Nováková.

Stát by pak dle ní měl maximálně zjednodušit administrativní proces žádostí, které jsou pro začínající firmy často nezvládnutelné. A také se zaměřit na kvalifikaci konzultantů a vnímat je jako strategickou prioritu z hlediska nasměrování firem k podnikatelskému úspěchu.

Velebný: I firmy by si měly zamést před vlastním prahem

Šéf Contipra Velebný, jehož nyní mezinárodně úspěšná společnost s hledáním zdrojů v minulosti také zažila těžkosti, však vnímá kriticky i ty, kdo podporu na výzkum čerpají. „Na rozdíl od většiny si nemyslím, že hlavní problém českého výzkumu je objem financí získaných od státu. Spíše se domnívám, že je jím neefektivní hospodaření s nimi,“ tvrdí s tím, že si dle jeho názoru obzvláště akademická sféra navykla natahovat ruku a již se moc nestará, čím čerpané peníze státu vrátí.

Určitě existuje celá řada firem, které velmi úspěšně provozují či podporují výzkum a vývoj. Prakticky v každé firmě nějaké laboratoře či vývojové dílny jsou. Otázkou je, jací lidé v nich pracují, kdo je vede, co dělají a jak efektivně. Myslím si, že stát výzkum a vývoj ve firmách podporuje přiměřeně, ovšem vždy se najdou nespokojenci. Každý z nich by si však měl nejdříve zamést před vlastním prahem, provést analýzu efektivity vynaložených prostředků a až poté dělat závěry,“ dodává Velebný.

Vládní prohlášení o VVI: Na papíře zatím hezké

Význam vědy, výzkumu a inovací (VVI) pro rozvoj společnosti tradičně podporuje také programové prohlášení vlády ČR, naposledy tedy i to z ledna 2022. Tato oblast je podle dokumentu „jednou ze zásadních investic do budoucnosti naší země, její prosperity a konkurenceschopnosti, kvality života všech jejích obyvatel i soudržné a zároveň odolné společnosti“. Hlavní záměry vlády pro VVI shrnuje programové prohlášení v pěti okruzích a 19 bodech.

Alena Nováková hodnotí záměry vlády Petra Fialy opatrně. „Podpora transferu znalostí, popularizace vědy, lidských zdrojů nebo zvýšení výdajů na výzkum a vývoj a přiřazení vysoké priority oblasti VVI, to vše nelze než hodnotit pozitivně. V aktuální situaci, kdy jsou vypsání strategických projektů odkládána a hledají se maximální úspory, je však otázkou, jak budou tyto cíle ve skutečnosti naplňovány,“ domnívá se.

Foto: Public Domain Archive
Zdroj: Lesensky

PRO MĚSTA A OBCE

A získejte každý měsíc přehled praktických a inspirativních informací ze světa veřejné správy.

Související příspěvky
Related Posts
Nejčtenější