Matrikáři musí čím dál tím častěji řešit nové situace, upozorňuje Jitka Morávková

Před dvěma lety odešla po 19 letech ze státní správy. V oboru však Jitka Morávková částečně zůstala, založila webovou stránku, kde odborníci i veřejnost najdou informace k matričním záležitostem. S matrikou se Jitka Morávková začala seznamovat v roce 2005, tehdy to ale byla jen jedna z řady agend, kterým se na úřadu věnovala. Více se na ni zaměřila o deset let později. Rozhodnutí opustit po tolika letech státní sféru pro ni nebylo lehké, ale nelituje. Na otázku, které období bylo pro ni nejzajímavější, mi bez zaváhání odpoví: „Aktuální. Mohu bez větších překážek dělat to, co považuji pro matrikáře a matriční agendu za užitečné, nezatěžuje mě zbytečná administrativa, spolupracuji se skvělými a zkušenými kolegyněmi, se kterými máme společný cíl – aby matriky fungovaly.“ Jde o zlomek příběhu sympatické právničky a mě zajímalo nejen, co ji vedlo k založení portálu, ale také čím matrikářům pomáhá . Kromě toho jsem s ní probrala novinky i trendy v matriční agendě. A že jich přibylo!

Co vás přivedlo na myšlenku založit web s názvem Matrika portál?

Chtěla jsem, aby všechny důležité informace k matrikám byly na jednom místě, proto vznikl Matrika portál. Řada informací sice už byla zpracovaná, často i velmi kvalitně. Potíž je, že jsou na různých místech a není vždy úplně jednoduché se k nim dostat. Ze své praxe vím, že se k matrikářům některé informace z oblasti matrik dostávají se zpožděním, a tak druhým záměrem portálu je zveřejňovat novinky z oblasti matrik a usnadnit lidem vyhledávání.

Portál je jednoduchým průvodcem předpisů, rad i matričních novinek. Máte na něj reakce od matrikářů?

Mám a velmi mě těší, že jsou kladné. Matrikáři mi portál chválí, říkají mi, že jim v práci pomáhá. Moc si toho s kolegyní Pavlínou Bartákovou, která mi s vedením portálu pomáhá, vážíme. Někteří mi i posílají různé materiály k využití, což je skvělé, protože se tím rozšiřují zdroje, které mohou při své práci používat všichni matrikáři.

Doplnila jste web o informace ze zvláštní matriky, co bylo impulsem?

Podnět přišel od vedoucí Matričního úřadu městské části Brno-střed paní Markéty Tintěrové. Tento matriční úřad plní ze zákona funkci zvláštní matriky, tj. matričního úřadu, který zapisuje matriční události českých občanů, ke kterým došlo v zahraničí. Na jeho webových stránkách jsou veškeré potřebné informace, ale považovaly jsme za vhodné na ně ještě speciálně odkázat na Matrika portálu, který čím dál tím více matrikářů používá jako „první zdroj“ pro svoji činnost a využívá jej i řada občanů.

Člověk by si mohl říci, že se v této oblasti tolik neděje, ale opak je pravdou. Letos matrikářky musely své pracovní zvyklosti po několika letech rozšířit.

Máte pravdu, jde o agendu, která prochází řadou zásadních změn. Od 1. ledna 2024 přinesla novela zákona o matrikách těch změn hned několik desítek.

Záměrně říkám matrikářky. Mám totiž pocit, že profese matrik je spíše ženská parketa. Nebo je to jinak?

Je to opravdu tak. Matrikářů mužů jsou v celé republice sotva nižší desítky, zatímco matrikářek je zhruba 2 500.

Pojďme přiblížit změny v novele, které jsou z pohledu procesu největší?

Velmi zásadní je možnost činit tzv. trojdohody nově i u matričních a zastupitelských úřadů ČR. Jde o případy, kdy se narodí nebo má brzy narodit dítě rozvádějícím se nebo čerstvě rozvedeným manželům, ale dítě má žena s jiným mužem, který se k otcovství hlásí. Už od roku 2014 byly dány lidem, nacházejícím se v této situaci, určité možnosti, jak vyřešit popření otcovství manžela a určit otcovství nového partnera matky snazší cestou než soudním řízením. Tento úkon bylo ovšem možno realizovat výlučně u rozvodového soudu, a navíc jen k dětem již narozeným. Nyní mají tuto kompetenci i matriční úřady a zastupitelské úřady ČR v zahraničí a je možné činit příslušné prohlášení i k dětem teprve jen počatým, ale dosud nenarozeným. Dochází tak k výraznému zjednodušení situace dotčených osob, zároveň ale k významnému nárůstu zatížení matričních úřadů ne zcela jednoduchou agendou.

Partneři či partnerky již nemusí cestovat do krajského města, ale vstoupit do registrovaného partnerství mohou třeba v obci, kde bydlí. O komplikace je tedy méně. Jaké další možnosti novela přinesla?

Do konce roku 2023 přijímalo tato prohlášení jen čtrnáct matričních úřadů – v každém kraji jeden. Dnes už je to všech téměř 1 270 matričních úřadů. Podstatně byl také rozšířen okruh oddávajících, a to nejen o pověřené zastupitele nematričních obcí, ale i o poslance a senátory.

Důležité je i rozšíření možností manželů učinit dodatečná prohlášení o příjmení manželů, kterými lze změnit dohodu o příjmení učiněnou při uzavírání manželství. Samozřejmě je to ale omezeno jistými podmínkami. Řada žen například vítá, že i pokud nesou „vyvdané“ příjmení po manželovi, mohou si od 1. ledna letošního roku se souhlasem manžela požádat o připojení svého příjmení, které nesly před manželstvím. A týká se to i manželství uzavřených třeba před deseti lety.

Zjednodušily se i některé podmínky?

Došlo ke sjednocení a v jistém směru i rozšíření podmínek pro získávání některých dokladů z matrik a rozšíření možnosti získat matriční údaje v souvislosti s právními nároky řešenými v zahraničí.

Zjednodušily se podmínky pro změnu jména a příjmení osob procházejících změnou pohlaví, případně po ukončené změně pohlaví. Stejně tak došlo ke zjednodušení možnosti upouštět od druhého či vícerého jména nebo otčestva u nově naturalizovaných českých občanů.

Ke změnám došlo i v oblasti kontrol činnosti matričních úřadů. V řadě případů došlo k rozvolnění místní příslušnosti matričních úřadů k náběru různých žádostí v oblasti matrik.

Které z nich nejvíc reagují na potřebnou matriční praxi?

Matrikáři asi nejvíce uvítaly změny v systému poskytování matričních údajů, protože dosavadní model vykazoval určité nelogičnosti. Vítané je i zjednodušení zápisů narození dětí mladších jednoho roku do zvláštní matriky, stejně jako snazší možnosti upouštění od vícera jmen nebo otčestva pro nově naturalizované české občany. Matriční praxi usnadňuje i možnost některých prohlášení ve vztahu k rodným příjmením, která pomáhají řešit dosud velmi těžko řešitelné případy.

Velmi oceňované od matričních úřadů je navýšení některých správních poplatků spojených s výkonem matriční agendy, jelikož správní poplatky v této oblasti nebyly zvyšovány už mnoho let a jejich výše naprosto neodpovídala stávajícím cenovým hladinám.

A z pohledu občanů?

Pro občany jsou přínosné prakticky všechny změny.

Kromě správy webu také školíte. Máte tedy o matriční praxi informace z první ruky. Je v současnosti něco nového, co dříve tak časté nebylo a co nyní matrikáři musí řešit?

Nových věcí je spousta. Velmi se rozšířily zahraniční prvky matriční agendy, protože matrikářky musí řešit čím dál tím více případů s cizinci, ať už jde o určování otcovství, manželství, registrované partnerství nebo i úmrtí cizinců na území České republiky. Stejně tak stoupá počet českých občanů, kteří nějakou dobu pobývali či stále pobývají v zahraničí a řeší různé požadavky s českými matričními úřady. Matrikáři tak musí mnohem častěji než dříve pracovat s cizozemskými doklady, a přitom musí řešit aplikaci více než 80 mezinárodních smluv i práva EU. Narůstá i počet případů, kdy jde o doklady v digitální podobě, včetně například dokladů s tzv. eApostillou. Jelikož má každý stát vlastní technické řešení digitálních dokladů, je práce s doklady poměrně obtížná. Míra digitalizace ostatně stoupá i v českém prostředí a dopadá to samozřejmě i na matriky.

Nejvíce svateb je teď v létě, zvládá se to? Jaké jsou vůbec současné trendy?

Pokud jde o svatby, je hodně znát silný trend svateb mimo obřadní místnosti úřadu. Zatímco před 25 lety probíhala většina svateb na radnici, dnes je jich více než 85 % na jiných místech. Jenže provést 20 svateb za sobotu na radnici bylo realizovatelné, ale objet 20 různých míst v jednom dni v celém správním obvodu matričního úřadu není proveditelné ani náhodou. Snoubenci si leckdy stěžují, že si musí na termín svatby někde i celkem dlouho počkat.

Je to způsobeno právě tím, že skoro všechny páry chtějí mít svatbu mimo radnici?

Ano. Jenže matrikáři jsou schopni právě kvůli tomu obřadů zvládnout obsloužit podstatně méně než před několika desítkami let. A to pomíjím větší komplikovanost tzv. předoddavkového řízení, v němž musí matrikáři výrazně častěji než dříve posuzovat cizozemské doklady. Některé matriky hlásí, že počet sňatků, kdy je aspoň jeden ze snoubenců cizinec, dosahuje téměř 50 % celkového počtu svateb, které se u nich uskuteční.

Co dalšího se změnilo?

Čím dál tím více dětí se dnes rodí mimo manželství a narůstá tedy počet případů, kdy je otcovství řešeno souhlasným prohlášením o určení otcovství, které rodiče činí u matričního úřadu. Pro srovnání – v roce 1993 se narodilo v České republice mimo manželství 10,5 % dětí, v roce 2023 to bylo 49,2 %.

Zaznamenávají matrikáři v některých záležitostech větší zájem?

Stoupá zájem o zápis různých neobvyklých jmen do matriky i u českých občanů, což zase klade nároky na posuzování zapsatelnosti takových jmen u nás. V tomto směru ale přišla doslova před pár dny velká pomoc ze strany Ministerstva vnitra, které 30. května letošního roku zveřejnilo oficiální seznamy zapsatelných jmen. Matrikáři i občané tak získali cenný zdroj informací. Množí se i případy žádostí o změny příjmení. Například v roce 2022 bylo v České republice povoleno 45 379 změn příjmení. Matrikáři navíc museli posoudit i žádosti, kterým nakonec nebylo vyhověno a vydat o nich zamítavé rozhodnutí.

Mění se i společenské poměry a jistě matrikáři čím dál tím častěji musí řešit i dříve neexistující situace…

Máte pravdu. Například jak postupovat v případě změny pohlaví jednoho z rodičů, nebo jak se vypořádat s případy tzv. náhradního mateřství. Zvláštní matrika v Brně je pak stavěna před situace, které podle českého práva nemají v podstatě žádné zcela dobré řešení, například jak zapisovat manželství stejnopohlavních párů uzavřená v zahraničí, když český právní řád taková manželství, aspoň zatím, neumožňuje.

Změn, jaké popisujete, je spousta a zájem o školení je asi značný, o které největší?

Největší zájem je o školení k mezinárodním aspektům matriční agendy a k problematice jména a příjmení. Patří to totiž mezi nejproblematičtější okruhy této agendy.

V jaké formě se vaše školení konají?

Častější jsou dnes online školení, i když jak matrikáři, tak lektoři preferují spíš školení prezenční, kvůli osobnímu kontaktu. Je ale jasné, že jet na školení z Ostravy do Prahy nebo Brna, je problém. Z důvodů časových i finančních proto převládají právě webináře.

Kde se matrikáři mohou na školení přihlásit?

Školení na úseku matrik je řada a zabezpečuje je mnoho agentur. Většina těch, která zabezpečujeme s mými kolegyněmi, jsou zveřejněna na Matrika portálu v sekci Služby pro matrikáře.

Chystá se úprava u zkoušky zvláštní způsobilosti, kterou musí absolvovat úředníci pro práci na úseku matrik, aby práci mohli zastávat. V plánu je i úprava uznávání v rovnocennosti ve vzdělávání. Zlepší to atraktivitu pozice matrikářů?

Doufám, že aspoň trochu ano. Osobně velmi vítám hlavně zjednodušení v oblasti obecné části zvláštní odborné způsobilosti. Je ale třeba si uvědomit, že zkoušky zvláštní odborné způsobilosti na úseku státního občanství a matrik povinně skládají pouze matrikáři obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů. Ostatní matrikáři skládají tzv. matriční zkoušku podle § 9 zákona o matrikách. Té se chystané změny zákona o úřednících územních samosprávných celků nedotknou.

Jak vidíte budoucnost matrik?

Určitě na ní budou dopadat aktuální trendy jak v oblasti společenského vývoje, tak digitalizace. Kdysi poklidná evidenční agenda už takovou asi nikdy nebude.

Matrika, ač si to málokdo uvědomuje, je jednou z páteřních agend státu. Bez ní totiž nemůže vzniknout státem garantovaná identita člověka, bez které se v moderním státě nedá obejít. Má-li být páteřní agendou moderního státu, musí sama stát na moderních základech. To znamená být adekvátně digitalizovaná a pružná. Zároveň je ale nutné si uvědomovat její specifikum, a tím je trvalost matričních záznamů. Proto by měly i nadále zůstat jako záloha analogové podklady, které by pomohly při rekonstrukci matričních záznamů v případě výpadků elektronických systémů nebo hackerských útoků. Ani jednomu totiž nelze ani při maximální snaze stoprocentně zabránit.

Budoucnost matrik bude podle mě velmi zajímavá, pestrá a plná složitých výzev. Pro matrikáře to určitě jednoduché nebude. A byla bych moc ráda, aby si komplexnost této agendy lidé uvědomovali a činnosti matrikářů si vážili.

Gabriela Rezková

Jitka Morávková

Právnička zaměřující se na veřejnou správu, zejména na oblast matrik, jména a příjmení, správního řízení, správního trestání, státních symbolů ČR a veřejných sbírek. V letech 2002 až 2021 působila v odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra ČR, naposledy jako vedoucí oddělení matrik a ověřování.

21 let je lektorkou a zkušební komisařkou Institutu pro veřejnou správu Praha. Od podzimu 2021 se věnuje převážně lektorské činnosti, vzdělávacím projektům a poradenství zejména v oblasti veřejné správy. Je spoluautorkou publikace Statusové věci občanů, napsala příručky Základy matričního práva, Praktický průvodce základy matričního práva pro ZOZ a další odborné články z oblasti veřejné správy.