MaS Brdy-Vltava pomáhá nezaměstnaným začlenit se zpět do pracovního procesu
Poměrně vysoká nezaměstnanost oproti ostatním českým regionům a snaha začlenit do pracovního procesu ty, kteří jsou bez práce už několik let. To byly hlavní důvody vzniku projektu Pracovní četa, který funguje pod místní akční skupinou Brdy-Vltava, která spadá pod celorepublikovou Národní síť místních akčních skupin. Pracovní četa pomáhá především dlouhodobě nezaměstnaným lidem s obnovou pracovních návyků. Téměř 70 procent účastníků programu se následně uchytí na trhu práce a získá tak pracovní pozici a spolu s ní i finanční nezávislost. V rámci programu provádí zaměstnanci úklid a údržbu veřejných prostor v místních obcích nebo spolupracují se soukromými subjekty.
„Před pár lety na území MAS Brdy-Vltava mělo celkem 19 obcí nezaměstnanost vyšší než 10 procent. S tím bylo potřeba něco udělat. Proto jsme tuto skutečnost reflektovali v našem projektu Pracovní čety, který problém dlouhodobé nezaměstnanosti v našem regionu začal řešit,“ vysvětluje okolnosti vzniku projektu Markéta Dvořáková, ředitelka místní akční skupiny Brdy-Vltava. Dodává, že v regionu, který se rozkládá na území 31 obcí kolem Dobříše ve Středočeském kraji, je navíc nedostatek pracovních příležitostí, a to i v situaci, kdy je míra nezaměstnanosti v celé České republice na rekordně nízké úrovni. Lidé z tohoto regionu tak musí dojíždět za prací do Prahy nebo Příbrami.
Jak obnovit pracovní návyky
Účastníci projektu jsou většinou lidé, kteří novou práci hledají i několik let, a navíc se potýkají s doprovodnými problémy, jako jsou dluhy nebo nejisté bydlení, a proto je důležité je provést procesem od úplného počátku. „Často je potřeba obnovit pracovní návyky účastníků a postupně zvyšovat počet pracovních úkolů, které musí zvládnout. Součástí projektu jsou například motivační aktivity, jimiž se účastníci připravují na pracovní pohovory, či jim je poskytováno poradenství. V rámci projektu jim odborníci radí, jak se vypořádat s dluhy nebo jak zvládnout různé typy závislostí,“ popisuje fungování Markéta Dvořáková. Někteří také absolvují rekvalifikační kurzy, aby mohli zadanou práci vykonávat.
Pracovní četa funguje na principu prostupnosti, což znamená, že kdo chce pracovat, má od programu veškerou podporu. Nejdůležitější je ventů projektu je Radek, který se přistěhoval z Tábora do malé obce Skalice za svou přítelkyní. „Práci vnímám jako základ života. Když se ale přistěhujete na tak malou vesnici jako je Skalice, nikoho tady neznáte a máte výuční list kuchaře, najít si práci je hodně obtížné. Proto jsem byl rád, když mi s rozjezdem pomohla MAS Brdy-Vltava, díky které nejsem závislý na podpoře od státu,“ říká. Radkovi program pomohl získat práci popeláře, má tedy pravidelný plat a se svou přítelkyní může plánovat budoucnost.
Spolupráce s obcemi
Aby projekt Pracovní četa fungoval, je téměř nezbytná součinnost obcí, které zadávají jednotlivé práce. Starostové chápou projekt jako příležitost a kvitují, že odvádí skvělou práci na místech, kde sama obec nestačí provádět údržbu. Projekt zároveň spolupracuje i se soukromými subjekty, například se zahradnickými firmami, jimž účastníky doporučuje.
Spolupráce s obcemi a podnikateli je klíčová i z toho důvodu, že dochází k lepšímu vyvážení nabídky trhu práce s potřebami místních zaměstnavatelů a tvoří se tak fungující systém podpory zaměstnání znevýhodněných osob. Do budoucna by se měl projekt rozvíjet ještě více. „Velkou výzvou pro nás je podpora neformální péče a celkově nevyužitý potenciál komunit v péči o své blízké na venkově. Věřím tomu, že je hodně lidí, kteří chtějí pro svoji obec něco udělat, jen to není v tuto chvíli správně uchopeno a koordinováno. Chceme se zaměřit také na rozvoj dobrovolnictví a takzvanou sousedskou výpomoc, aby sociální služby nastupovaly až v momentě, kdy to bude nezbytně nutné,“ popisuje vyhlídky Markéta Dvořáková.
