Krajinu adaptujme. Rychle!

Spolek Živá voda vytvořil ucelené know-how nápravy krajiny

Co s klimatickou změnou mohou města a obce dělat, je klíčová a aktuální otázka. Zdálo by se, že řešení může ležet uvnitř měst – zlepšit jejich chlazení zelenomodrou infrastrukturou, jako jsou zelené střechy, vertikální zahrady, zasakování vod apod. Bohužel rozměr, rychlost vysychání i oteplování a především predikce dalšího zhoršování těchto jevů pro ČR je bezprecedentní, již nyní dvojnásobná než ve světě, a tak bodová či plošná opatření pouze v zastavěných částech obcí a měst nebudou stačit.

Je zřejmé, že i pro obce a města je stěžejní, aby podpořily celoplošné změny krajiny nejen v zastavěných, ale i nezastavěných územích svých katastrů, tedy ve  výsledku v celé volné krajině. I kdyby se ale zastupitelstva rozhodla jít tímto směrem, je to spojeno s řadou potíží.

Problémy adaptace

Prvním problémem je, že se územní plánování dosud volné krajině de facto macešsky vyhýbá, a tak se starosta nemá na koho obrátit, nemluvě o tom, že proces územního plánování dosud komplexně krajinu řešit neumí.

Druhým problémem je, že si zastupitelé často myslí, že s řešením zemědělské krajiny jim pomohou pozemkové úpravy. Ty bohužel od počátku naráží chybným legislativním nastavením na řadu vnějších i vnitřních potíží – od nutnosti najít k povolení úprav nadpoloviční většinu vlastníků, přes pomalý postup přípravy, nedostatečně komplexní řešení, které by chladilo krajinu a zároveň omezovalo sucho, vodní erozi, povodně či zvyšovalo dostatečně větrolamnost krajiny až po naprosto zásadní blok postupu pozemkových úprav – častý nedostatek obecních pozemků k navržení a realizaci tzv. společných zařízení, tedy právě těch opatření, která by mohla řešit adaptaci na klima.

Tento článek mohou číst jen předplatitelé. Pokud máte zájem o přístup k Premium obsahu, objednejte si předplatné.