MF vydalo rozpočtovou strategii veřejných institucí na roky 2023 až 2025

Publikováno: 13. 5. 2022Cca 5.3 min četbyKategorie: Finance, Obory
SDÍLET

Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí České republiky byla zpracována na základě zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Strategie vychází z makroekonomické a fiskální predikce, přičemž pravděpodobnost jejich naplnění hodnotí Výbor pro rozpočtové prognózy. Klíčovým výstupem strategie jsou pak závazné výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů, jejichž soulad se zákonem a prováděcí metodikou posuzuje Národní rozpočtová rada.

Výdajové rámce pro státní rozpočet a státní fondy v České republice vycházejí ze zákonem stanoveného strukturálního schodku. Jeho výši zákon ve svém původním znění stanovil na maximálně 1 % hrubého domácího produktu. Fakticky se však výdajové rámce odvozovaly od takzvaného střednědobého rozpočtového cíle, ukotveného novelizovaným zněním nařízení Rady (ES) č. 1466/97, o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik. S příchodem epidemie a nutnosti pružné reakce hospodářské politiky byl zákonem č. 207/2020 Sb. navýšen prostor pro fiskální expanzi. Zákon umožnil odvodit výdajové rámce pro rok 2021 ve výši odpovídající strukturálnímu deficitu 4 % hrubého domácího produktu. Další vývoj epidemické situace a přijetí stimulačních opatření v rámci zákona č. 609/2020 Sb. si vyžádaly navýšení povoleného strukturálního deficitu, který pro rok 2023 může činit nejvýše 5,1 % hrubého domácího produktu. Pro další roky musí být maximální strukturální deficity sníženy vždy o 0,5 procentního bodu. To zajistí postupný, v čase rovnoměrně rozložený návrat k plnému fungování standardních výdajových rámců na úrovni střednědobého rozpočtového cíle.

Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí České republiky odvozuje závazné střednědobé výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů pro léta 2023 až 2025. Strategie byla schválena vládou České republiky  dne 11. května 2022 jako výchozí dokument pro přípravu návrhu státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a jejich střednědobých výhledů. Výdajové rámce lze v průběhu přípravy státního rozpočtu aktualizovat pouze o novou makroekonomickou prognózu a na ni navazující prognózu příjmů státního rozpočtu a státních fondů, příjmy z rozpočtu Evropské unie a z finančních mechanismů či o opatření nezbytné k pokrytí výjimečných událostí, jako je stav nouze, stav ohrožení státu nebo rozsáhlá živelní pohroma.

Při vypracování Strategie se Ministerstvo financí řídilo metodickými postupy, které byly diskutovány a odsouhlaseny Národní rozpočtovou radou. Pro výdajový rámec na následující tři roky je klíčová prognóza makroekonomického vývoje, stejně jako příjmů veřejných institucí. Ty byly dne 14. dubna 2022 posouzeny Výborem pro rozpočtové prognózy, který je vyhodnotil jako realistické.

Ačkoliv rizika a nejistoty ohledně budoucího vývoje jsou značná, je velmi pravděpodobné, že se česká ekonomika bude v následujících letech nacházet pod úrovní svého rovnovážného výstupu, potenciálního produktu. Scénář budoucího vývoje stojí na předpokladu, že k uzavření produkční mezery by mělo dojít během roku 2023. Hodnocení pozice ekonomiky umožňuje vyčíslit vliv hospodářského cyklu na příjmy veřejných financí, konkrétně na příjmy daňové včetně příspěvků na sociální zabezpečení.

Výše výdajových rámců je také ovlivněna hospodařením ostatních složek veřejných financí, jelikož střednědobý rozpočtový cíl se stanovuje a hodnotí nikoliv pouze pro státní rozpočet a státní fondy, ale pro celé veřejné finance vymezené pojmem sektor vládních institucí. U ostatních částí veřejných financí předpokládáme, že budou v letech výhledu hospodařit spíše s přebytky, byť s klesající tendencí danou jak cyklickými, tak i strukturálními faktory.

Na výdajovém rámci pro státní rozpočet a státní fondy, očekávaném hospodaření ostatních jednotek sektoru vládních institucí a na platných i plánovaných opatřeních ve fiskální politice je postaven Konvergenční program České republiky. Ten popisuje makroekonomický kontext a predikci hospodaření sektoru vládních institucí. Ačkoliv tvoří nedílnou součást celé Strategie, je dle článku 121 Smlouvy o fungování Evropské unie a nařízení Rady (ES) č. 1466/97 předkládán zvlášť Radě Evropské unie a Evropské komisi k posouzení a doporučení a jelikož se také řídí specifickými ustanoveními ohledně struktury a formátu údajů, je předkládán se Strategií jako samostatný sešit.

Foto: SpireTech
Zdroj: MFČR
Web odkaz: www.mfcr.cz

PRO MĚSTA A OBCE

A získejte každý měsíc přehled praktických a inspirativních informací ze světa veřejné správy.

Související příspěvky
Related Posts
Nejčtenější