Newsletter

Dostávejte to nejzajímavější ze světa veřejné správy i v našich newsletterech.

* Kliknutím na „Odebírat“ souhlasíte s našimi zásadami o Ochraně osobních údajů a zasíláním pravidelných newsletterů. Odhlásit se můžete kdykoliv.

Doprava a InfrastrukturaMístní rozvoj

Nové dálnice na jihu: Výzvy a příležitosti

Jak dostavba dálnic D4 a D3 ovlivní život obyvatel a rozvoj blízkých sídel?

Města a obce jižních Čech se do konce roku 2024 konečně dočkají nových dálničních úseků. Dokončí se dálnice D4 v úseku od Příbrami (Háje) až k městu Mirotice v délce téměř 32 km. Do provozu se uvedou rovněž nové části dálnice D3, včetně velmi potřebného obchvatu Českých Budějovic, směřující od krajské metropole k rakouským hranicím v délce 28,4 km. Jihočeská sídla si od nových dálnic slibují rychlejší a bezpečnější dopravní propojení, a rozvoj obcí v řadě oblastí: od příležitostí pro firmy a podnikání počínaje přes možnosti bytové výstavby až po růst cestovního ruchu.

Oslovili jsme zástupce samospráv, kteří jsou v bezprostředním napojení na nové dálniční úseky, s otázkou, jak nové výzvy s tím spojené vnímají a co pro jejich města bude nové dopravní napojení znamenat.

Doprava, která v rámci evropského prostoru tranzituje přes Jihočeský kraj v severojižním směru, neúnosně zahušťuje svým průjezdem přes město České Budějovice vnitřní a vnější městský okruh. Významně tak přispívá ke každodenním dopravním problémům v krajské metropoli. „Vysoká hustota provozu je dále na zbytku silnice I/3 příčinou vážných dopravních nehod a obyvatele obcí na jejím tahu kromě nepřetržitého provozu zasahuje také hlukem a prachem. Přínosy, které očekáváme u letos dostavěných úseků dálnice D3 jsou zřejmé a spočívají v eliminaci uvedených jevů,“ říká Andrea Tetourová, vedoucí krajského odboru dopravy.

Aktuální intenzita provozu v Českých Budějovicích dosahuje až 33 tisíc vozidel během 24 hodin. Na různých úsecích města je po otevření dálničního obchvatu Budějovic její snížení predikováno od 10 do 75 %. „Velmi důležitým aspektem bude odlišná skladba dopravního proudu, kdy lze očekávat významný úbytek tranzitující nákladní dopravy, která snižuje kapacitu křižovatek a zpomaluje dopravní proud a současně významně zaplňuje dopravní prostor,“ dodává Andrea Tetourová. Jen vozidel nad 3,5 t přijíždí nyní denně od Tábora zhruba 5 tisíc, ve směru od Písku stejný počet. „Ještě větší využití dálničního obchvatu očekáváme po zprovoznění Severní spojky na silnici I/20 (která by měla odvést veškerý tranzit i ve směru od Písku). Její stavba by měla být zahájena letos a dokončena by měla být v roce 2027. Odlehčí mimo jiné také přetížené Strakonické a Nádražní ulici,“ uvádí Adam Koloušek z Ředitelství silnic a dálnic.

Na rozpracovaných úsecích D3 podle jeho slov intenzivně pracují aktuálně vyšší stovky pracovníků. Na obchvatu Budějovic v úseku Úsilné – Hodějovice jsou na většině trasy již provedeny podkladní asfaltové vrstvy, budou probíhat dokončovací práce na mostních objektech, protihlukových stěnách a realizovat se bude finální obrusová asfaltová vrstva.

V tunelu Pohůrka se pracuje na technologické části. V navazujícím úseku do Třebonína se bude dělat finální asfaltová vrstva a dokončovací práce. V posledním úseku z Třebonína do Kaplice-nádraží se pracuje na stavebních pracích a mostech. Do konce června by mělo také dojít k zahájení prací na posledním z jihočeských úseků Kaplice nádraží – Nažidla.

V současné chvíli zabere cesta z Českých Budějovic na hraniční přechod přibližně 45 minut. „Po zprovoznění dálnice až na hranice v roce 2026, kdy by mělo být v provozu všech 44 km dálnice, by se čas strávený na cestě měl výrazně snížit. Pokud bychom předpokládali, že řidiči pojedou maximální povolenou rychlostí 130 km/h, měli by od hraničního přechodu do Českých Budějovic dorazit zhruba za 20 minut,“ dodává Koloušek.

Cesta z Českých Budějovic do Tábora pak příliš změn nedozná, protože zde už je dálnice D3 v provozu. Úseky D3 ve Středočeském kraji jsou v současné chvíli ve fázi příprav. Zatím se tedy převážně jedná o časovou úsporu na trase mezi hraničním přechodem s Rakouskem a Českými Budějovicemi.

Úleva pro České Budějovice

Otevření obchvatu Českých Budějovic pro běžný provoz je v plánu v prosinci letošního roku, nicméně by si obyvatelé mohli vyzkoušet tento úsek kolem Budějovic včetně tunelu Pohůrka v rámci otevření pro pěší a cyklisty. „Stane se to na chvíli velkou pěší zónou, nikdy se tam už takto nikdy nedostanou. Předpokládáme, že by to šlo zařídit už někdy v říjnu. Nejsložitější částí byl právě zmiňovaný tunel, co se týče technologií a organizace stavby. Jsme rádi, je konec stavby ž na dohled,“ těší se na dokončení obchvatu krajské metropole primátorka Českých Budějovic Dagmar Škodová Parmová.

„Aktuálně řešíme finanční záležitosti, protože žádáme na Ministerstvu dopravy, aby byl dálniční obchvat bez poplatku. V Budějovicích jsme na to čekali desítky let a městu se velmi uleví, neboť průjezdnost města je velmi tristní, i kvůli tomu, že se míchal tranzit a vnitrozemská doprava. Bohužel nás to v tomto ohledu umisťovalo hned po Praze na druhé místo měst s největším dopravním zatížením,“ povzdechne si primátorka nad současným stavem přetíženého provozu ve městě.

Z druhé strany hranic už zbývající část dálnice z Lince mezi Freistadtem a Dolním Dvořištěm budují Rakušané. „Pro nás to znamená propojení Budějovic s Lincem za hodinu cesty. Budeme moci lépe sdílet řadu aktivit v oblasti kultury, ale bude to přínosem i pro podnikatelské aktivity,“ slibuje si od nového propojení primátorka.

„Současně žádáme také o zrychlení železničního koridoru do Plzně a dál do Německa. Tyto naše snahy vnímají i investoři a vidíme zvýšený zájem o rozvojové plochy nejen v Českých Budějovicích, třeba v Boršově je už industriální zóna plná. Tím, že se dopravní propojení vylepšuje, stává se krajské město atraktivnější i pro větší hráče z nadnárodních firem a nemusí se tolik potýkat s problémy, jak zvládnout logistiku. Svou roli bude hrát i loni otevřené letiště v Plané. Zájem mají především německé koncerny, ale zaznamenáváme výstavbu čínských investorů nebo ze Spojených států,“ líčí zájem investorů Dagmar Škodová Parmová.

Bytová výstavba

Město České Budějovice má stále platný územní plán z roku 2000, ale nyní začal dialog o novém, který bude vycházet z aktuálních potřeb města a jeho obyvatel. „Už v rámci původního územního plánu se už některá developerská výstavba bytových domů odehrává. Počítáme s tím, že z 96 tisíc stávajících obyvatel Českých Budějovic bude v krajském městě za 10 až 20 let až 130 tisíc obyvatel v rámci stávajícího katastru města,“ predikuje vývoj Českých Budějovic primátorka. Hovořilo se také o možnosti připojení cca 18 menších obcí v prstenci kolem jihočeské metropole, což by počet obyvatel navýšil o dalších cca 20 tisíc lidí. V rámci nového zákona o regionálním rozvoji mohou podle primátorky vznikat dobrovolná sdružení obcí, která by mohla čerpat dotační zdroje Evropské unie.

Magistrát počítá i s výstavbou cca 320 městských bytů v lokalitě Čtyři Dvory u hokejové haly, kde budeme čerpat dotace z pilotního projektu Ministerstva financí. Tyto byty město využilo nejen pro potřeby dostupného bydlení, ale hlavně pro exponovaná zaměstnání, které krajské město potřebuje – například pro učitele, lékaře, policisty. S tím budou spojeny vyšší nároky na kapacity školek a škol. Město už s při rozšiřování stávajících školských zařízení, ale v developerských projektech s novými zařízeními počítá. Ve hře je i otevření základní školy, kde bude umožněna čistě výuka v angličtině.

České Budějovice se mimo jiné připravují i na rok 2028, kdy se stanou Evropským hlavním městem kultury, kdy ve finále porazily Broumov. Nicméně obě města, respektive Budějovice s celou oblastí Broumovska úzce spolupracují a navzájem se inspirují i po soutěži. „Tento titul nám umožní více svítit, více vyniknout našemu městu i v mezinárodním kontextu, což znamená i navýšení ubytovacích, gastronomických i eventových kapacit. Nyní mají Budějovice 3,5 tisíce lůžek a potřebovali bychom tyto kapacity zdvojnásobit. Máme před sebou čtyři roky, ale musíme s touto výstavbou počítat. Už teď se bavíme o výstavbě aquaparku s hotelem a kongresovým centrem na levém břehu Vltavy, kde nám končí horkovod z Temelína mezi velkými sídlišti Vltavou a Pražským sídlištěm. Otevře se více i výstaviště s novou národní halou pro míčové sporty, která vznikne před hlavním vstupem,“ vypočítává plány města primátorka s tím, že vše by Budějovičtí chtěli stihnout do roku 2028.

Stavba obchvatu Českých Budějovic
Velký otazník pro Kaplici

Pro město Kaplice vzdálené 30 kilometrů od krajského města je dostavba dálnice D3 podle starosty zatím velký otazník. Jaký bude mít vliv na město? „Z hlediska dopravy to bude určitě obrovská úleva. Stav, který je momentálně na stávající E55, je opravdu problematický. Už jen cesta do Budějovic je pro lidi z Kaplice loterií, zda pojedou půl hodiny nebo hodinu a podle toho, jaká bude zácpa. Od dostavby si slibujeme určitě lepší dostupnost, rychlost a bezpečnost. Je ale otázka, zda dojde odlivu lidí, nebo naopak, že ti, kdo budou chtít být blíž k přírodě, si řeknou, že za čtvrt hodiny mohou být v Budějovicích a raději budou bydlet v klidu v Kaplici,“ uvažuje starosta Kaplice Radek Ježek.

Rozvoj města a blízkost jihočeské metropoli se promítly i do cen nemovitostí. „S těmi za Budějovicemi až tak ‚nezaostáváme‘ vzhledem k velkému rozmachu továren v krajském městě,“ konstatuje starosta. Ve městě chtějí obnovit i bytové družstvo Kaplice. „Ten směr se otočil a říká se, že města by měla vlastnit byty. Pozornost k městu upínají ale i developerské firmy, které tu uvažují o bytové výstavbě. Budeme rádi, když ve městě budou bydlet i celé nové rodiny.“

Od nové dálnice ve Velešíně příliš nečekají

„Pro nás se po pravdě nic moc nezmění, protože máme od Velešína daleko sjezdy na dálnici,“ říká místostarosta Velešína Jiří Růžička. „My budeme muset najíždět až na kaplické nádraží, což je zhruba 4 km nebo k Třebonínu, kam to máme 3 km. Určitě bude dobré, že po stávající E55 nebudou jezdit kamiony. Pro obyvatele to bude znamenat velké zklidnění dopravy. Naši obyvatelé budou ale při cestě do Budějovic využívat spíš stávající hlavní silnici E55. Do Rakouska se dálnice bude patrně využívat víc, ale z pohledu řidiče, který pojede do Budějovic, nevidím moc důvodu najíždět na dálnici,“ zamýšlí se místostarosta.

Větší zájem firem či investorů ve městě Velešín se zatím také nekoná. Podle místostarosty se uvažovalo o překladišti zkapalněného plynu, ale nebylo to realizováno. V územním plánu na jihovýchod od Velešína má město rozvojové plochy pro výstavbu k bydlení. „Zájem o výstavbu máme, přece jen jsme na půl cesty do Budějovic a do Rakouska, tedy je tato lokalita pro lidi zajímavá,“ domnívá se místostarosta.
Ve Velešíně funguje spíše individuální turistika, kterou město podporuje značenými cyklostezkami a dalšími aktivitami v okolí Římovské přehrady. Lákadlem pro tuto oblast se stávají hrady, které zvelebuje spolek Hrady na Malši (od severu to jsou hrady Velešín, Pořešín, Sokolčí, Louzek a tvrz Tichá) a město je této neziskové organizaci významným partnerem. Bývají to spíš jednodenní návštěvy. V regionu Velešíně se místní často v minulosti živili formanstvím. „Pak se postavila koněspřežka a bylo zle, postavila se železniční trať a bylo ještě hůř. Teď se dostaví dálnice a lidé kolem nás, obávám se, spíš prosviští. My jsme v místě, kde už lidé dojedou do Budějovic nebo už dojedou do Rakouska, což je pro město spíš nevýhoda,“ domnívá se Jiří Růžička a zároveň dodává, že klid na Velešínsku má pro jeho obyvatele také něco pro sebe.

Dálnice D4 z Příbrami do Písku

Čtyři nové rodící se úseky dálnice D4 od Příbrami do Mirotic směrem k Písku, souhrnně označené jako projekt Via Salis (Solná stezka) je v Česku prvním tzv.  PPP projektem (Public Privat Partnership), v němž spojilo síly několik firem. Svým názvem připomíná, že dálnice kopíruje část důležité obchodní cesty, která zde byla již ve středověku. Vznikne 32 km nové dálnice a stávající úsek v délce 16 km se rozšíří na dva pruhy v každém směru. Podle ministra dopravy Martina Kupky by všechny nové úseky měly být otevřeny najednou kolem 20. prosince tohoto roku.

Křižovatka u Mirotic pod dálnicí D4

Mezi hlavní přínosy nové dálnice D4 zmiňuje investor důraz na ohledy k životnímu prostředí: v rámci projektuje recyklováno a opětovně využito 1,9 milionu m3 vytěženého materiálu. Realizátor stavby se zavázal také recyklovat až 60 % celkového objemu asfaltové směsi. K ochraně biologické rozmanitosti mají přispět i nové zadržovací nádrže na dešťovou vodu, přechody pro divokou zvěř a také závazek nulového množství použití pesticidů. Nová komunikace by měla přispět k větší bezpečnosti provozu – realizátor chce poskytovat řidičům všechny služby, které potřebují, od řízení provozu přes pohotovostní služby a sledování provozu na dálnici. Spolupracuje přitom rovněž s veřejnými orgány na osvětových kampaních. Využívá také nejnovější technologie, aby udržel při samotném provozu dálnice plynulost dopravy. Monitoruje podmínky na silnici, aby se daly předvídat potřeby údržby, a mohlo se rychle reagovat na případné události.

Celkem se u dálnice D4 – Via Salis jedná o 47,1 kilometrů nových a upravených úseků komunikace, 40 nových stavebních konstrukcí a 20 stavebních konstrukcí umožňujících migraci zvěře. Nové úseky budou také 100% pokryty kamerovým systémem a vzniknou i dvě nová odpočívadla.

Pro rozvoj Písku je důležitá udržitelnost města

Město Písek si pro rozvoj sídla uvědomuje důležitost dokončení dálničního úseku D4, které umožní přímé napojení do Prahy po celé trasy čtyřproudou komunikací. Písečtí jsou rádi, že nová dálnice přinese městu kvalitnější, rychlejší a bezpečnější dopravní spojení do hlavního města, na druhé straně očekává nárůst intenzity dopravy. „Z pohledu rozvoje je důležitá udržitelnost. Město Písek intenzivně pracuje na rozvoji lokality bývalých Žižkových kasáren, kde by měly vzniknout stovky nových bytů a související zázemí pro nové občany města. Zároveň je téměř vyčerpána plocha rozvoje území průmyslové zóny, která městu přináší vysokou zaměstnanost a pracovní příležitosti, ale i související počty lidí na ubytovnách a dopravní zátěž,“ říká místostarosta města Josef Soumar, v jehož gesci je také doprava. Dostavbu D4 podle něj vnímají Písečtí jako příležitost i zátěž zároveň. Pro budoucí růst města je také zásadní hledat v nejbližší době i jiné dopravní tepny. „Budeme se snažit o plánované vybudování severního okruhu města i stanovení vize budoucího dopravního okruhu tak, aby se Písek nestal na desítky let Prostějovem, kterým de facto dopravní tepna Brno – Olomouc dodnes prochází a do určité míry štěpí město na dvě části,“ uvažuje místostarosta.

Výše zmíněná možnost rozvoje průmyslové zóny sever právě u čtyřproudé komunikace směrem do Prahy se blíží svému limitu a v nejbližších měsících bude město rozhodovat o prodeji posledního velkého pozemku. Podle jeho slov mohou firmy využít pro svůj růst některé brownfieldy a stávající plochy ve městě dle územního plánu.

Zvýšený zájem o bydlení v Písku

Vysoký růst cen nemovitostí byl i ve městě Písku na několik měsíců přerušen hospodářskou situací. „V uplynulých týdnech zaznamenáváme opět zvýšení zájem o byty, rodinné domy i pozemky v Písku a růst cenové hladiny dále pokračuje. Písek proto připravuje zmíněnou bytovou výstavbu v areálu bývalých Žižkových kasáren, prostřednictvím místostarostky Petry Trambové pracuje také na několika lokalitách s výstavbou základní technické infrastruktury a budoucího prodeje parcel pro výstavbu rodinných domů,“ upřesňuje místostarosta další plány města v rozvoji bydlení.

Na přímé napojení s hlavním městem se intenzivně připravují také městské kulturní organizace. Například vlajková loď turistického ruchu Sladovna, která je největší interaktivní dětskou galerií v zemi, ale také Centrum kultury města Písek a destinační kancelář Píseckem. „Věříme, že město Písek bude cílem turistů, ideálním místem pro dovolenou rodin s dětmi, kteří zde budou chtít strávit čas, navštívit památky, zažít kulturní program i vyrazit do Píseckých hor s rozlohou přes 60 kilometrů čtverečních s širokou nabídkou pro všechny skupiny turistů,“ dodává.

D3-0310-I-Usilne-Hodejovice-full-page.cdr
Rozvoj podnikání i bydlení vnímají i Strakonice

„S většími možnostmi rozvoje našeho města počítáme v mnoha ohledech. Bezesporu ucelená dálniční síť přispívá k rozvoji i vzdálenějších oblastí a regionů. Je to jistě příležitost, kterou je dobré využít. Ve Strakonicích máme proto připravené plochy pro podnikání a věříme, že po dálničním napojení zájem o jejich využití stoupne,“ říká strakonický místostarosta Rudolf Oberfalcer.

Zvýšený zájem o bydlení ve městě dudáků pozorují ve Strakonicích už dnes. „Mnoho lidí dnes pracuje z domova, přítomnost na pracovišti již v mnoha profesích není potřeba, i to může být jeden z faktorů, který může zbrzdit stěhování se za prací do velkých aglomerací, jako je Praha. A naopak lákat lidi do klidnějších obcí a měst,“ domnívá se místostarosta Oberfalcer.

Příležitosti vidí podobně jako Písečtí i pro nové ubytovací kapacity či gastroprůmysl. „Strakonice sice nejsou Krumlov, ale i zde je co navštěvovat a objevovat. V turistické oblasti poměrně dobře spolupracujeme s blízkými městy Pískem, Blatnou a Vodňany na přilákání turistů do regionu a sdílíme si vzájemně kulturní akce i propagaci zajímavých pamětihodností. Věříme, že dokončené napojení na Prahu přivede i do našeho Prácheňského regionu nové návštěvníky,“ uzavírá místostarosta.

Zbyněk Konvička


D4 – nové úseky s dokončením v roce 2024

Háje – Milín: 5,5 km

Milín – Lety: 11,6 km

Lety – Čimelice: 2,6 km

Čimelice – Mirotice: 8,5 km

Mirotice – rozšíření: 3,7

Celkem: 31,9 km

 

D3 – nové úseky s dokončením v roce 2024

Úsilné – Hodějovice: 7,2 km
(obchvat Č. Budějovic)

Hodějovice – Třebonín: 12,6 km

Třebonín – Kaplice nádraží: 8,6 km

Celkem: 28, 4 km

v přípravě:

Kaplice nádraží – Nažidla: 12 km
(zahájení 2024 – dokončení 2027)

Nažidla – Dolní Dvořiště (státní hranice): 3,5 km
(zahájení 2024 – dokončení 2026)

 

 

 

Nejčtenější kategorie
Chytré město
455
Energetika
530
IT
397
Dotace a Finance
1403
Odpady
257

Nezmeškejte žádné informace!

Přihlaste se k odběru newsletteru a buďte stále v obraze

Další článek
Rozebrat a znovu
Image