Nehledě na situaci museli zastupitelé pokračovat v chystaných projektech
Obec Zákolany leží třináct kilometrů severovýchodně od Kladna. Na jejím území se nacházelo významné přemyslovské hradiště a dnes památné místo Budeč. Po něm se Zákolany a přilehlé vsi někdy nazývaly Podbudečskem. Žije zde 571 obyvatel. Starostka Lucie Wittlichová úspěšně kandidovala do obecního zastupitelstva poprvé v roce 2010. Za tu dobu posbírala řadu zkušeností, o které se podělila i v tomto rozhovoru.
Jak probíhá váš běžný pracovní den, pokud se dá v této době hovořit o něčem běžném?
Pracovní den starostů je obvykle velmi různorodý a rozhodně se nevztahuje pouze na všední dny. A v poslední době už vůbec ne. V prvních týdnech po vyhlášení nouzového stavu jsme se snažili především získávat informace o tom, co se děje a jak se k tomu postavit. S kolegy zastupiteli jsme komunikovali přes skype a opravdu jsme se báli, co všechno nastane. Nikdo jsme se s podobnou situací nesetkali a zprávy nebyly optimistické. Lidé dodržovali vládní nařízení, obec byla liduprázdná… Řešila jsem krizové scénáře, mobilizovala všechny, kdo by mohli v případě katastrofy pomáhat, sháněla jsem ochranné pomůcky a dezinfekci, volala seniorům… Zrušení všech schůzek mi ale umožnilo trávit více času povinnostmi, které jsem dříve odsouvala. Například jsem si udělala pořádek v archivech, na což během roku nemám čas. Postupně jsme pak začali řešit běžné provozní i koncepční věci a nyní nás vlastně více než koronavirus trápí problém sucha.
Vedle problému ochrany zdraví a sucha, jaká jsou pro vás hlavní témata, která řešíte?
Přes veškerá opatření jsme pokračovali v projektech, které byly rozpracované a měli jsme již nastavený harmonogram. S drobnými obtížemi probíhala po celou dobu nouzového stavu rekonstrukce hasičské zbrojnice, opravili jsme dvě místní komunikace a pracovali na architektonické studii úpravy veřejného prostranství a chodníků v centru Zákolan. Uzavření školy jsme využili k rekonstrukci mateřské školky, k úpravám klubovny apod. Díky tomu, že řada sousedů nemohla chodit do práce, věnovali jsme se údržbě zeleně, obecních pozemků, hřišť a zahrad. Co se týká vzhledu obce, nouzového stavu využila řada obyvatel k údržbě svých nemovitostí. V obci tak máme několik nových fasád, opravených střech – a vůbec mám dojem, že lidé tento čas strávili smysluplně.
Pochopitelně řešíme vše, co je spojené s dotacemi. Naše obec má mnoho průběžných i dílčích projektů z několika operačních programů a jejich administrace není odvislá od fyzické přítomnosti pracovníků na pracovištích.
Řešíte podporu živnostníkům a podnikatelům, například odpuštěním nájmů?
Obec Zákolany nemá kromě pošty žádné komerční prostory. Provozovatelce pošty Partner jsme nájemné samozřejmě odpustili, ale měsíční nájemné je i tak symbolické, protože vnímáme tuto službu jako nesmírně důležitou pro obyvatele obce.
Kdo jsou vaši pomocníci v těchto časech?
Zákolany jsou v jistém smyslu výjimečná obec, protože se nám v průběhu let podařilo vytvořit funkční a přátelskou komunitu.
Díky tomu mám jako starostka obrovskou výhodu, neboť stačí poslat mail nebo zavolat a mám k dispozici celou řadu dobrovolníků. A mnohokrát to nejsem ani já, kdo přichází s náměty. Sousedé okamžitě začali šít roušky, vyrábět dezinfekci, pomáhat seniorům s nákupy. Skvělí byli hasiči, učitelé a vychovatelé, ale i pracovnice prodejny Coop. Fungovala i výpomoc s učením dětí, zvláště tam, kde chyběly rodičům technické dovednosti s informačními technologiemi. Velkou oporou jsou mi kolegyně na úřadě a technické služby. Vlastně mám dojem, že jsme jedna veliká rodina.
Jak komunikujete s občany?
Pochopitelně máme obecní webové stránky a nástěnky, ale nejvíce se nám osvědčil – a to již v minulosti – systém SMS. Dnes má mobilní telefon každá babička a systém funguje i na pevné linky. Tak se k lidem dostane informace okamžitě. Naopak nejsem příznivcem Facebooku, i když chápu, že má svoje výhody tam, kde se s ním nakládá rozumně. S ohledem na věkové složení obyvatel obce se ale stále držíme spíše konzervativních nástrojů – například informujeme i prostřednictvím prodejny Coop, kde nakupují místní senioři. Speciálně seniorům jsme cíleně telefonovali, abychom se ujistili, že jsou v péči příbuzných, a pokud ne, nabídli jsme pomoc. Jejich izolaci jsem pokládala za největší problém a kolikrát stačí jen pocit, že o ně máte zájem. Výhodou malé vesnice je, že se téměř všichni známe.
Jak jednáte s krizovým štábem? Již jste zmínila spolupráci s kolegy zastupiteli.
Z kladenského krizového štábu, stejně jako ze Středočeského kraje pravidelně dostáváme maily se základními pokyny. Opravdu si nemohu stěžovat, že bychom byli odkázáni na vlastní zdroje. Nicméně většinu informací získávám z médií, protože sleduji veškerá zpravodajství a jednání vlády a parlamentu.
S okolními obcemi jsme v pravidelném kontaktu a máme dobré vztahy. Vždy si vypomáháme a vyměňujeme si zkušenosti. Zvláště starostové, kteří jsou v prvním volebním období, spolupráci a pomoc velice vítají. Agendy jsou velmi různorodé a není možné, aby byl každý na vše odborníkem. A stejně tak tomu bylo i nyní, kdy hlavním tématem byly možné případy nákazy, péče o seniory, provoz škol a školek apod.
Chystáte se na konec karantény a na turistické a kulturní akce? Proslavené jsou vaše slavnosti na Budči…
Na konec omezení se už všichni opravdu velmi těšíme! Seznam zrušených akcí, sportovních událostí, oslav, divadel nebo koncertů je skutečně dlouhý. Některé akce přesunujeme na podzim a plánujeme více aktivit o prázdninách, které byly v minulých letech spíše odpočinkovým časem.
Na Budči, která je jakýmsi středobodem našeho života, nebude Noc kostelů a zatím se zde neotevřelo občerstvení v nově opraveném hrobnickém domku. Doufám, že si to vynahradíme v létě a že nám virus nepokazí svatováclavské slavnosti 28. září.
Aktuálně nás čeká odhalení pomníku obětem vlakového neštěstí, první z koncertů Zákolanského koncertního léta a v restauraci U Libuše, kterou nově provozují dvě „Libušky“, plánujeme zahájit promítání dokumentárních filmů a sérii koncertů.
A pochopitelně nás čeká slavnostní zakončení tohoto zvláštního školního roku. Na to se těší především děti, které si doufám odnesou ponaučení, že nám život může uchystat všelijaká překvapení a je dobré být na ně připraven!
Na závěr, co se vám podařilo a na co jste pyšná?
Abych pravdu řekla, jsem pyšná především na obyvatele Zákolan. Hodně se mluví o soudržnosti a já mohu jen potvrdit, že lidé jsou veskrze dobří!
Místní občané se letos naposledy sešli o masopustu
Opravený hrobnický domek na Budči vyhlíží turistickou sezonu
Autor: Milan Mostýn
