V únoru a březnu 2024 realizovalo Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty za podpory Mezinárodní organizace pro migraci dotazníkové šetření mezi českými obcemi o tom, jak v roce 2023 zvládaly soužití s ukrajinskými uprchlíky. Z 1 575 oslovených obcí a městských částí, které splňovaly kritéria pro výzkum (tj. na konci roku 2023 v nich bylo registrováno 20 nebo více osob s dočasnou ochranou či se v nich nachází ubytovna HUMPO) odpovědělo 645, což představuje zhruba 41 % návratnost. Odpovědi pak pokrývají obce, ve kterých v roce 2023 žilo 65 % všech uprchlíků (244 186 osob). Níže přinášíme shrnutí odpovědí na poslední otevřenou otázku, ve které obce odpovídaly na to, co se jim v soužití s ukrajinskými uprchlíky v roce 2023 osvědčilo. Výpovědi obcí v sobě zahrnují i reflexi roku 2022, který byl pro obce výrazně náročnější a jeho zvládnutí ovlivnilo jejich přístup v roce 2023.

Stejné výzvy, rozdílné přístupy

Z výpovědí je patrné, že přístup obcí k uprchlíkům byl v roce 2023 velmi pestrý, od přetrvávajícího aktivního přístupu, přes občasné řešení individuálních problémů, až po značný nezájem. Narůstající počet obcí také agendu ukrajinských uprchlíků „outsourcoval“ na další aktéry, jako jsou nevládní organizace, jindy se tématu věnovala tzv. ukrajinská koordinátorka. Přestože se téma stalo pro obce méně intenzivní než v roce 2022, vnímají ho jako důležité a zejména při vyšších počtech ukrajinských uprchlíků i jako stále zátěžové.

Výsledky výzkumu dále ukazují zvětšující se rozdíly mezi většinou menších a větších obcí. V roce 2023 nebylo zejména v menších obcích soužití s ukrajinskými uprchlíky příliš významným tématem, protože se řada z nich odstěhovala, či se přirozeně začlenila do života v obci. Uprchlíci se v roce 2023 koncentrovali do větších obcí (viz obrázek 1), které tak i nadále řešily témata typu ubytování, dostupnost školní a předškolní péče i dostupnost neakutní zdravotní péče.

Jako zásadní pro přijetí a soužití s ukrajinskými uprchlíky byla zmiňována podpora místních občanů i celkové vstřícné nastavení ze strany státu, to však bylo spojováno především s počátečním obdobím roku 2022. V reflexi za roky 2022 i 2023 obce zdůrazňovaly četné legislativní změny, které opakovaně považovaly za nesrozumitelně a pozdě komunikované, řada obcí pak zdůrazňovala negativní dopad legislativních změn na nejvíce zranitelné uprchlíky.

47 % obcí nemělo o ubytovnách v HUMPO na svém území přehled, což reflektuje I často deklarovaný problém malého vhledu do situaci ukrajinských uprchlíků na území obcí. Obce opakovaně uváděly, že neznaly počty ukrajinských uprchlíků a některé z nich téma ukrajinských uprchlíků nevnímaly jako svou agendu, a to i v případech vyšších počtů ukrajinských uprchlíků na svých územích.

Důležitost koordinace a komunikace

Ihned po příchodu ukrajinských uprchlíků se vzedmula velká vlna občanské solidarity. Pro úspěšné zvládnutí situace byla klíčová reakce ze strany obce (nebo například místního spolku, který již dlouhodobě s obcí spolupracoval). Jako zásadní dobrá praxe se ukázalo ustanovení „obecního koordinátora“, u kterého se scházely nabídky a poptávky pomoci. Funkčním modelem pak bylo, když tento koordinátor komunikoval s městem, v jehož organizační struktuře byl ukotvený, s ostatními pomáhajícími i s ukrajinskou komunitou. Z řad dříve usazených Ukrajinek, které pomáhaly jako dobrovolnice, se potom v mnoha případech staly placené „ukrajinské koordinátorky“ (většinou se jednalo o ženy), které pracovaly s potřebami ukrajinské komunity a komunikovaly je směrem k v obcím. Právě existence těchto dvou koordinačních osob (na straně obce a na straně uprchlíků) se ukázala být velmi efektivní. Klíčové tak bylo napojení těchto osob na obec (např. prostřednictvím účasti na pravidelných setkáních, personálním propojení obecního koordinátora se členy zastupitelstva atp.) i ukrajinskou komunitu.

V roce 2022 bylo dalším významným faktorem působení krizových štábů, které měly za sebou většinou nedávnou spolupráci z doby pandemie a měly tak dobře nastavené parametry fungování. Se zklidněním situace však řada obcí krizový štáb rozpustila. V obcích, které se i nadále situací (většinou většího počtu) Ukrajinců zabývají, se ukázalo jako klíčové vytvořit či zachovat mechanismus, který stále vnáší téma ukrajinských uprchlíků (když je třeba) do agendy obce. Někdy tuto funkci zastávají aktivní zastupitelé, jindy si obce občasně zvou „ukrajinské koordinátorky“ na setkání zastupitelstva, sociální komise či při jiných příležitostech.

Velmi pozitivní roli také sehrála zvládnutá komunikace. Některé obce již měly vlastní informační systém (např. e-mailovou skupinu), kterým s občany komunikovaly a který využily i v případě příchodu ukrajinských uprchlíků. Většinou však společně s ukrajinskými uprchlíky vytvořily novou komunikační platformu (například Whatsapp skupinu, Viber kanál, Facebookové, popř. Telegramové skupiny/kanály), kterou používali zprvu pro zjištění a zajištění základních potřeb a později jako způsob informování o dění v obci a legislativních změnách, či k občasnému svolávání. Do těchto skupin byli většinou zahrnuti jak ukrajinští uprchlíci, tak místní zapojení obyvatelé. Tyto skupiny fungovaly většinou i v roce 2023 a sloužily jako nenahraditelný komunikační prostředek mezi obcí a uprchlíky. Zároveň byly často využívány k zapojení Ukrajinců do života v obci i jako způsob rychlého reagování na občasné problémy. Mezi dobré praxe pak patří nejen informování Ukrajinců, ale rovněž informování ostatních obyvatel v obci, kteří často nevědí, jak s novými sousedy komunikovat a zapojit je do obecního života.

Transformace podpůrných aktivit

Z dotazníkového šetření vyplynulo, že původní aktivity směřující k zajištění základních potřeb a následné asistenci při jednání s institucemi v roce 2023 většinou vystřídalo zejména řešení individuálních situací ukrajinských uprchlíků. Aktivní obce v roce 2022 připravovaly ubytovací kapacity, organizovaly veřejné sbírky, koordinovaly své aktivity s místními spolky, oslovovaly dobrovolníky a informovaly na svých webových či facebookových stránkách v češtině i ukrajinštině. Většina těchto aktivit postupem času odezněla, často proto, že již nebyla třeba. Mezi aktivity, které přetrvávaly i v roce 2023, patřila zejména potravinová pomoc skrze potravinové banky, doprovázení na úřady, zapojování ukrajinských uprchlíků do života v obci a asistence s řešením individuálních životních situací (od pomoci s vyhledáním zdravotního specialisty po zařízení pohřbu či podání daňového přiznání). Individuální asistence se často u řady aktérů značně přelévaly z pracovní do soukromé sféry.

Obce se také opakovaně shodly na tom, že klíčové bylo umožnit uprchlíkům slušný start (například zajištění základních potřeb, asistence se zápisem do škol, pomoc s dopravou atp.) a postupně podpůrné aktivity omezovat a ponechat jen některé (např. zaměřené na děti či skupiny Ukrajinců se specifickými potřebami). Podmínkou hladkého začlenění však vždy bylo zajištění ubytování, práce a školní a předškolní péče o děti. Pokud se v obci vyskytli uprchlíci, kteří měli specifické potřeby (vážná nemoc, postižené dítě…), potřebovaly obce většinou spolupráci nevládních organizací nebo velké nasazení angažovaných dobrovolníků. Obce také upozorňovaly na problematickou situaci žen s malými dětmi, které jsou těžko uplatnitelné na trhu práce (nebo si na něm nevydělají dostatek prostředků), a často trpí bídou.

Zásadní význam lokálních sítí

Podrobnější vhled do přístupu obcí k ukrajinským uprchlíkům odhaluje zásadní význam různých místních komunit a spolků. Ty svou často dobrovolnou a nyní mnohaletou aktivitou klíčově přispěly k pomoci ukrajinským uprchlíkům a jejich zapojení do české společnosti. Velké množství obcí vyzdvihovalo:

• aktivity dříve usazených Ukrajinců, a to jak na dobrovolné bázi (i v roce 2023), tak ze strany nově či dříve vzniklých spolků, které již čerpaly granty či jinak dostupné finanční prostředky,
• aktivity místních farností a dalších uskupení katolické i evangelické církve, popřípadě jimi zřizovaných nevládních organizací jako jsou Diakonie ČCE či Charita ČR,
• angažovanost samotných ukrajinských uprchlíků a jejich snahu se do života v obci zapojit,
• přetrvávající pomoc řady dobrovolníků,
• aktivity velké řady neziskových organizací a příspěvkových organizací obcí,
• práci nevládních organizací věnujících se migraci. Ty pak sehrály klíčovou roli nejen v zajištění konkrétní pomoci, ale i v organizaci velkého množství seminářů, informačních kurzů, školení pro ukrajinské dobrovolníky a koordinátory pomoci a stejně tak ve vzdělávání osob, které dosud neměly zkušenosti s prací s migranty. Nevládní organizace pracující s migranty a CPIC tak byly zásadní pro sdílení potřebného know-how a informací.

Opakovaně bylo také zdůrazňováno klíčové zapojení místních podnikatelů, sociálních služeb, KACPU i krajů.

Závěr

Dotazníkové šetření Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty poukázalo na široké spektrum aktivit, kterými české obce napomohly k začlenění ukrajinských uprchlíků. Mezi příklady dobré praxe z roku 2023 bylo často uváděno zapojování ukrajinských dětí do místních volnočasových aktivit a podpora jejich účasti, organizace speciálních kroužků pro udržení ukrajinského jazyka a podpora příměstských táborů. Dále byla zdůrazněna důležitost nastavení komunikace mezi zástupci obce a ukrajinskou komunitou a informování ostatních obyvatel o situaci uprchlíků. Zahrnováno bylo také zapojování Ukrajinců do života obce, spolupráce s místními firmami, provozování potravinové banky a komunitního šatníku. V praxi se osvědčilo pořádání tematických seminářů, mapování potřeb uprchlíků a využívání interkulturních pracovníků. Důležitou roli sehrávala online terénní práce a snaha o osobní komunikaci. Zlepšení komunikace s vlastníky ubytoven, využívání nástrojů komunitního plánování a spolupráce s organizacemi jako KACPU, CPIC a krajem byly také klíčovými prvky úspěšné praxe.

V otevřené otázce se však obce nezaměřily pouze na dobré praxe. Kromě velkých témat, jako je přístup k bydlení, práci, vzdělání a ke zdravotní péči, je trápí nedostatek dat (či možná chybějící informace o tom, kde a zda tato data existují) ohledně počtu ukrajinských uprchlíků na jejich území a spolehlivost těchto informací. Dále obce řeší odpadové hospodářství, zejména pak třídění odpadů a informace v ukrajinštině o něm; situaci mladistvých uprchlíků (14+); nepromyšlené dopady legislativních změn a absenci osob, na které by se obce mohly v krajích obracet s žádostí o radu či informaci.

Závěrem můžeme shrnout, že rok 2023 přinesl do situace obcí a jejich přístupu k uprchlíkům částečně přirozený útlum a významnou změnu charakteru podpůrných aktivit. Zejména ve větších obcích nicméně potřeba podpory aktivit směrem k ukrajinským uprchlíkům přetrvává. Reflexe obcí ohledně soužití s uprchlíky tak nabízí nejen pestrý obraz toho, jak soužití s nově příchozími na lokální úrovni vypadá, ale především informace o tom, jaké aktivity by bylo vhodné v obcích podpořit, co obce trápí a na jaké přetrvávající či nové výzvy hledají řešení.

Marie Jelínková, Blanka Tollarová, Ondřej Valenta

Celá výzkumná zpráva je ke stažení zde.

Tento článek byl vypracován s podporou Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v rámci projektu financovaného vládou Spojených států amerických.