České vodárenství čeká zásadní proměna. Nová evropská směrnice o čištění městských odpadních vod výrazně rozšiřuje požadavky na technologie, monitoring i odpovědnost znečišťovatelů. Během několika měsíců musí vzniknout Národní implementační plán, který nastaví pravidla fungování oboru na další desetiletí a dotkne se také obcí.
Na přípravě plánu spolupracují Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, České vysoké učení technické v Praze, Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR a společnost Unicorn. Cílem je převést nové evropské požadavky do české legislativy i praxe. „Na přípravu komplexního plánu máme v podstatě rok a půl, což je velmi hraniční čas. Opravdu to není jednoduché,“ říká Michaela Vojtěchovská Šrámková ze SOVAK ČR.
Největší evropská legislativní výzva
Nová směrnice představuje jeden z největších legislativních zásahů do českého vodohospodářství. Rozšiřuje povinnosti nově například v oblasti mikropolutantů, energetické soběstačnosti čistíren či principu rozšířené odpovědnosti znečišťovatele (EPR). Nejde jen o formální převzetí pravidel, ale o jejich nastavení tak, aby byla proveditelná pro velké provozovatele i malé obce. Současná rozhodnutí přitom ovlivní investice i odpovědnost vlastníků na desítky let. Zásadní část práce tvoří analýza a ověřování dat. Byly vymezeny aglomerace, vytvořeny karty čistíren odpadních vod a určeny citlivé oblasti. „Nyní probíhá kontrola údajů týkající se samotných čistíren odpadních vod i vymezení aglomerací. Ukazuje se, že ne všechna data ve vodoprávní evidenci odpovídají skutečnosti. Přitom právě z těchto údajů se budou odvozovat ekonomické dopady a nastavovat konkrétní opatření. Jakékoli nepřesnosti tak mohou vést ke zkresleným odhadům investičních nákladů pro obce i provozovatele,“ popisuje Michaela Vojtěchovská Šrámková okolnosti. Současně vzniká návrh legislativních změn a připravuje se systém EPR. Implementace tak probíhá paralelně na technické i právní úrovni.
Digitální mapa jako klíčový nástroj
Jedním z hlavních výstupů bude nová GIS aplikace. Interaktivní mapa umožní porovnat původní vymezení aglomerací z roku 2007 s aktuálně navrhovaným stavem podle nových dat a hustoty obyvatelstva. Bude obsahovat také informace o odběrech surové vody, monitorovacích profilech, výskytu mikropolutantů či citlivých oblastech. Po kliknutí na konkrétní lokalitu se zobrazí detailní údaje o čistírně či aglomeraci. Do budoucna má jít o důležitý rozhodovací nástroj pro státní správu i samosprávy.
Obr. názorná ukázka aplikace

Dopad na malé vlastníky a obce
V České republice existují tisíce vlastníků vodohospodářské infrastruktury a tisíce provozovatelů. Dotčení novou směrnicí budou jak největší provozovatelé a vlastníci, tak i ti nejmenší, tedy obce. Pro malé obce může být složité se v nových povinnostech zorientovat, ať už půjde o přísnější limity čištění, rozšířený monitoring nebo nové administrativní nároky. O to důležitější je včasná příprava, kontrola správnosti evidovaných dat a plánování budoucích investic. Implementace vyžaduje koordinaci mezi několika ministerstvy, regulátory i samosprávami. Vodní hospodářství se skládá ze správy surových vod a zajištění služeb pro obyvatelstvo ČR. O to větší důraz je nyní kladen na správné a včasné nastavení pravidel.
Rozhodnutí na desetiletí dopředu
Národní implementační plán nebude jen technickým dokumentem pro odborníky. Určí investiční priority, finanční náklady i odpovědnost obcí a provozovatelů na další dekády. Pro obce je nyní klíčové sledovat vývoj implementace, komunikovat s odbornými institucemi a připravit se na to, že nové požadavky mohou znamenat jak vyšší investice, tak větší administrativní zátěž.
red_GR
Soutěž Soběstačná obec 2100 je v plném proudu