Obnova a protipovodňové projekty obcí

Obnova vodních toků na severu Moravy může trvat déle, než si místní představovali

Byrokratické komplikace, problémy se stavebním zákonem nebo zájmy obcí narážející na přírodě blízká protipovodňová opatření jsou překážkou rychlé obnovy regionu. Odborníci už totiž nechtějí řeky zbytečně regulovat, což může kvůli vypracování potřebných studií prodloužit úpravu území nebo například stavby mostů.

Experti z Ministerstva zemědělství a životního prostředí po loňských zničujících povodních na Jesenicku a Krnovsku prozkoumali řeky Bělá, Vidnávka, Opava a Opavice a vodní toky rozdělili do tří kategorií. Červené úseky o délce 34 kilometrů jsou v zastavěných územích a koryta zůstanou v původním stavu. Oranžové úseky o délce 63 kilometrů se rovněž týkají zastavěného území, ale je zde prostor k přírodě blízkým opatřením. Zbytek o délce 62 kilometrů jsou zelené úseky, kde řeky mají přednost a nebudou regulovány.

Ministerstva nyní připravují čtyři studie jako vodítko, jak dál postupovat. Měly by být hotové koncem letošního července. A to může pro postižené obce znamenat velký problém.

Loňské zářijové povodně zdevastovaly například Kobylou nad Vidnávkou na Jesenicku, která rychle potřebuje postavit jeden z mostů. „Naši projektanti mohou mít do května hotový projekt, abychom mohli začít most stavět a dávat obec dohromady. Neznáme však délku mostu, nevíme, jak bude řeka široká, jestli koryto zůstane, nebo se bude rozšiřovat. Jsme v oranžové zóně a první studie budou hotové až v polovině léta. To ovšem nekoresponduje s tím, že i kvůli dotacím s obnovou území spěcháme. Je to teď pro nás celkem oříšek, peníze jsou, kapacity také, ale může nastat zpoždění,“ krčí rameny starostka Kobylé nad Vidnávkou Miroslava Rybáriková.

Na povodňovou pomoc od státu, kraje a dobrovolníků, její rychlost a operativnost si jinak starostka absolutně nemůže stěžovat.

Dejme řekám větší prostor tam, kde je to možné

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která čtyři studie obnovy vodních toků na severu Moravy zadávala, ubezpečuje, že udělá vše pro to, aby práce proběhly co nejrychleji.

„Jakmile budou známy základní parametry, tak se obdobné případy budou řešit přednostně, aby pro lidi v místě znamenaly co nejmenší komplikace. Vzhledem k tomu, že povodně se v oblasti opakují, je lepším řešením počkat na výsledky studií a následné kroky jim přizpůsobit. Především by se měl dát řekám větší prostor tam, kde je to možné. V napřímených a opevněných korytech voda z krajiny rychle odtéká a v místech, kde již nejsou koryta schopna větší množství srážek pojmout, pak může voda způsobit rozsáhlé škody,“ vysvětluje mluvčí agentury Karolína Šůlová.

Nehledě na to, že v přirozených tocích se lépe daří rostlinám a živočichům. Představitelé obcí spolu se zástupci agentury, ministerstev a správců vodních toků proto budou podle Šůlové v řídícím výboru pro zpracování studií, kde budou moci říkat svoje připomínky a náměty.

Možné zdržení při obnově vodních toků na Jesenicku a Krnovsku připustilo také Povodí Odry. „Jako správce vodních toků spolu s Lesy ČR zodpovídáme za odstraňování povodňových škod. Náměty, jak povodňové škody odstranit přírodě blízkým způsobem, posoudíme z hlediska jejich funkčnosti, možné údržby nebo majetkoprávního vypořádání a buď je zapracuje, nebo je jako neúčelné nevyužije. Samozřejmě, že tento postup bude v některých lokalitách znamenat prodloužení procesu odstranění povodňových škod,“ připustila mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková.

K odstranění regulací řek a potoků po loňských povodních a přírodě blízkým opatřením opakovaně vyzývají experti. V Hanušovicích na Šumpersku dokonce kvůli upravenému toku Moravy voda zatopila část města. Odborníci jsou přesvědčení, že přírodě blízká opatření sice mohou prodloužit obnovu území, ale do budoucna obyvatele před povodněmi ochrání daleko lépe.

Krnovu úřady slibují, že stavby půjdou rychleji

Na několik miliard korun přijdou protipovodňová opatření v Krnově na Bruntálsku, kde úřady naopak slibují, že se stavby urychlí. Memorandum v tomto duchu podepsali před časem starosta Krnova Tomáš Hradil, Ministerstvo zemědělství a rovněž Povodí Odry.

„Dohodli jsme se na tom, že přípravu protipovodňových opatření v Krnově zrychlíme, což bereme jednoznačně jako pozitivní krok. Ušetříme zhruba čtyři roky oproti původnímu harmonogramu a protipovodňová opatření také rozšíříme,“ sdělil starosta Hradil. Součástí memoranda je i část, jež se věnuje řece Opavici, která se podle něho dosud neřešila.

Povodí Odry slíbilo, že při přípravě protipovodňových vodohospodářských staveb v Krnově bude klást důraz nejen na jejich praktičnost, ale i funkčnost. „Povodí Odry se s vedením Krnova v rámci memoranda shodlo na tom, že je potřeba protipovodňová opatření realizovat tak, aby byla multifunkčně propojena s urbanistickými prvky, díky kterým obyvatelům města řeku přiblížíme a umožníme jim využívat ji hlavně k relaxaci. Důležitý je pro nás i respekt k přírodním a krajinným hodnotám. Taky jsme řešili řeku Opavici, kde město Krnov připraví studii opatření proti velké vodě. Jako správce toku budeme samozřejmě spolupracovat,“ přislíbil ředitel Povodí Odry Petr Birklen.

Jde o projekt Řeka ve městě, který spojuje moderní multifunkční řešení prostoru řeky Opavy a protipovodňovou ochranu města. „Panu řediteli jsme ukázali nejvýznamnější místa projektu, včetně náplavky u knihovny, kterou bychom si přáli realizovat jako první. Domluvili jsme se na konkrétních krocích. Nečekejte však od nás, že po podpisu memoranda budeme skákat do stropu. Důvod je ten, že naše město bylo během 27 let dvakrát velmi poškozeno povodní. A my budeme skákat do stropu, až ta protipovodňová opatření tady skutečně budou,“ dodal starosta Krnova Hradil.

Protipovodňové projekty na řece Opavici by měly být financovány Ministerstvem zemědělství v rámci dotačního programu Podpora prevence před povodněmi. Mikroregion Krnovsko by měl zajistit potřebná povolení včetně majetkoprávního vypořádání pro řeku Opavici.

Rovněž Ivo Dokoupil z Hnutí Duha Jeseníky je přesvědčen, že memorandum přichází pozdě asi s desetiletým zpožděním. „Bylo by mnohem efektivnější, kdyby alespoň část kompetencí při budování protipovodňových opatření přešla z Povodí Odry a státu na obce. Obce mají větší motivaci situaci řešit, lépe znají detaily svého území a jeho obyvatele a mohou zadávat protipovodňové studie přímo odborným firmám. Takový přístup by umožnil rychlejší a efektivnější ochranu před menšími povodněmi,“ je přesvědčen Dokoupil.

Dvaadvacetitisícový Krnov patřil mezi místa, která zářijová povodeň zasáhla v Moravskoslezském kraji nejvíce. Voda tehdy zaplavila zhruba 80 procent města.

Vápenná připravuje projekty za půl miliardy

Povodně řádily také ve Vápenné na Jesenicku, kde napáchaly škody za půl miliardy korun. I tady mělo vedení obce obavy z protahování termínů a odkladů. „Měl jsem jednání s generálním ředitelem Povodí Odry a bylo nám přislíbeno, že dílčí věci, jako jsou třeba souběh komunikace s povodím nebo mosty budeme řešit individuálně. To znamená, že pokud budeme potřebovat třeba opěrnou zeď nebo závoz ke komunikaci, tak Povodí Odry by to s námi mělo společně nějakým způsobem vyřešit,“ doufá starosta Leoš Hannig.

V případě Vápenné měly být podle původního návrhu projekty protipovodňové ochrany hotové až v průběhu několika let. „Okamžitě jsem se dohodl s Povodím Odry, že to by nebylo možné. Byl to možná jenom nějaký překlep v termínech a byl jsem ujištěn, že už byl vybraný projektant. Domluvili jsme se, že se práce posunou na co nejrychlejší termín,“ dodal starosta Vápenné.

Postižené území obce je podle něho v současné době už stabilizované po zimě, nyní Vápenná připravuje například vyhlášení výběrového řízení na opravu hlavního vodovodního řádu, který byl hodně zničený. Investice je kolem 82 milionů korun, peníze již jsou zajištěné z dotací. Objevují se však různé byrokratické komplikace a vše zpomalují také zmatky okolo nepřipraveného stavebního zákona. Ačkoliv Vápenná už dokončuje projekty také na další opravy, tak rychle, jak by si obec představovala, se zřejmě nezačne.

„Projekty putují na ministerstvo, ale tam vzniká trošičku problém, protože ministerstvo bude podepisovat smlouvy, až budou hotové smlouvy s dodavateli. Tím pádem se všechno trochu oddaluje, protože musíte mít stavební povolení, výběrová řízení. S některými akcemi se bohužel letos asi ani nezačne,“ obává se starosta. Velkým problémem je navíc podle něho stavební zákon. „Projektanti smí dělat pouze v novém systému, digitálním a elektronickém, a stavební úřady v obou systémech, což může být další zádrhel. Projektanti navíc mají omezenou kapacitu,“ popisuje těžkosti Hannig.

Vápenná měla poškozených 18 mostů, některé úplně zmizely. Dnes už má 15 mostů stavební povolení. Mezitím obec připravuje projekty na zaplavené a zdevastované komunikace nebo komunikace, které poškodila těžká technika nasazená na odstraňování prvních následků povodní. Kromě toho je potřeba revitalizovat také veřejná prostranství, která se ocitla pod vodou. Drtivá většina peněz na obnovu je podle starosty zajištěná ze státních dotačních programů Živel. „Není to vůbec jednoduché během několika měsíců připravit investice za půl miliardy korun, což jsou odhadnuté škody v naší obce. Všichni už jsme z toho trochu unavení,“ přiznává starosta Vápenné Leoš Hannig.

Vláda upravila podmínky dotací, obce ušetří miliony

Jenom na Jesenicku a Šumpersku v Olomouckém kraji způsobily loňské záplavy škody na majetku státu, kraje a obcí za 18 miliard korun. Povodně zde zasáhly rozsáhlý pás kolem řeky Bělé od Bělé pod Pradědem přes Jeseník, Českou Ves, Mikulovice a Písečnou a řadu obcí kolem toků Vidnavka a Staříč. Nejvíce zdevastované je území města Jeseník. Obnova bude trvat roky.

Do konce loňského roku se podle krajského zmocněnce pro obnovu zaplavených oblastí a starosty Šumperka Miroslava Adámka podařilo na obnovu záplavami postižených území v kraji poslat více než miliardu korun. Z této částky připadlo 560 milionů korun na státní rozpočet a více než 400 milionů korun uvolnil krajský úřad z rozpočtové rezervy.

Původní podmínky dotací na odstraňování následků povodní ovšem znamenaly pro obce velkou finanční spoluúčast. Vláda nakonec tlaku samospráv ustoupila a po jednání se starosty zaplavených měst a obcí v polovině letošního března schválila zvýšení podpory pro menší a střední obce, u kterých vlastní podíl na financování projektů obnovy přesáhne čtvrtinu jejich ročního rozpočtu.

„Pokud teď město Jeseník dosáhne na 90 procent, tak to pro něj bude znamenat plus přes 100 milionů korun, což je velice dobrá zpráva i pro menší obce. Například u obce Vápenná činí celková škoda 2,7 miliardy korun, z toho na obecní majetek připadá 500 milionů korun,“ vysvětluje Adámek.

Pro město Jeseník, které nemá na účtech volné stovky milionů, by podle starostky Zdeňky Blišťanové původní nastavení dotace znamenalo fatální zásah do dalšího rozvoje. Podle původních pravidel měl Jeseník získat podporu ve výši 70 procent, což by znamenalo, že zbývajících 30 procent by muselo město financovat z vlastních prostředků. V případě Jeseníku by to činilo bezmála 200 milionům korun.

„Pokud bychom museli tyto prostředky uvolnit na spoluúčast, znamenalo by to zastavení rozvoje města na dlouhých šest let. Veškeré investice by směřovaly pouze do obnovy, na další projekty zlepšující život v Jeseníku by nezbyly žádné peníze,“ uvedla Blišťanová, která o celém problému opakovaně jednala s ministry. Díky schválené úpravě tak bude dotace pro Jeseník zvýšena na 90 procent, přičemž město dofinancuje pouze desetinu potřebné částky.

„Jsem velmi ráda, že vláda pochopila vážnost naší situace a rozhodla se podpořit Jeseník a další obce, které se s následky povodní vyrovnávají. Pro menší obce je navíc skvělou zprávou, že v jejich případě může dotace pokrýt veškeré škody, které utrpěly,“ dodala starosta Jeseníku.

Jeseník a celý sever Olomouckého kraje patří mezi hospodářsky a sociálně znevýhodněná území, která se dlouhodobě potýkají s odlivem obyvatel. Aby se negativní trend podařilo zvrátit, města a obce musí podle Blišťanové investovat také do rozvoje, nikoli pouze do obnovy po povodni.

Ministerstvo životního prostředí počítá v letech 2026 až 2028 na protipovodňové projekty celkem se třemi miliardami korun. Vláda také chystá novelu vodního zákona, která umožní budovat protipovodňová opatření ve veřejném zájmu. Připravena je rovněž aktualizace vyhlášky o záplavových územích. „Povodně ukázaly, že aktivní záplavové zóny možná hlavně v horních tocích nejsou dobře nastaveny,“ vysvětlil ministr životního prostředí Petr Hladík. Úpravu vyhlášky navrhuje Výzkumný ústav vodohospodářský a schválena by měla být v první polovině letošního roku.

Michal Šverdík