Ostrava se nebojí architektonických soutěží

Kvalita nemusí znamenat vysokou cenu, vyplývá z rozhovoru s náměstkyní pro strategický rozvoj

Město Ostrava už několik let úspěšně pořádá architektonické a urbanistické soutěže při přípravě velkých projektů. „Naším cílem je mít možnost současně vybírat z více návrhů a přístupů k věci, protože někdy architektonická soutěž pomůže sejmout z očí pomyslné provozní klapky,“ říká náměstkyně primátora Ostravy pro strategický rozvoj Lucie Baránková Vilamová.

Odborná veřejnost oceňuje směr, jakým se Ostrava při přípravě velkých projektů vydala. Pořádá soutěže, do kterých se hlásí renomovaní architekti. Kdy jste se rozhodli, že půjdete touto cestou?
Úvodem je zapotřebí předeslat, že výběr nejvhodnějšího návrhu pomocí architektonické soutěže už má v Ostravě svou historii a ze soutěží vznikly významné a ikonické ostravské stavby, jako jsou například Nová radnice, Dům umění nebo Divadlo loutek. Současná éra soutěží organizovaných městem začala v roce 2016. Z již realizovaných záměrů se dnes můžeme těšit například z budovy městské galerie Plato, soutěž na ni proběhla v roce 2017. Galerie se dostala do nejužšího výběru pomyslného evropského architektonického Oskara, Miese van der Rohe Award.

Vyskytly se v minulosti při prosazování tohoto trendu nějaké těžkosti?

Architektonické soutěže dlouhodobě prosazovala odborná a kulturní veřejnost. Nedůvěra v soutěže byla dána jednak vyššími náklady na přípravu soutěží a také náročností a délkou celého procesu. Na uspořádání soutěže pro velký projekt je totiž potřeba počítat zhruba celý jeden rok.

Co je tedy vaším hlavním cílem, čeho chce město tímto postupem dosáhnout?

Soutěže mají tradici počítající se na staletí, jdeme tedy cestou dobré a osvědčené praxe. Cílem je mít možnost současně vybírat z více návrhů a přístupů k věci, protože někdy soutěž pomůže sejmout z očí pomyslné provozní klapky. Současně lze soutěží legitimně vybrat i nejvhodnějšího projekčního partnera, protože navazující projektová dokumentace a spolupráce při stavbě trvá většinou několik let. Z předložených návrhů lze rovněž poznat míru zkušeností a profesionality jednotlivých soutěžících. Soutěže nám umožňují uzavřít s autorem vítězného návrhu smlouvu na všechny projekční stupně.

Neznamená ovšem důraz na kvalitní architekturu a pořádání soutěží větší investice, větší starosti a více práce?

Obvykle soutěžíme stavby, které jsou buď již samy o sobě svou funkcí významné nebo jsou určeny pro významné místo ve městě, a jsou tedy velmi exponované. Přirozeně tedy nemohou být úplně laciné. Kvalita by však neměla znamenat nepřiměřenou cenu. Od toho je v soutěži důležitá role zadavatele a investora, který má v soutěžní porotě své zástupce a dbá na přiměřenost investičních nákladů. To je vždy jedno z hlavních kritérií. Nelze samozřejmě vybrat, případně následně realizovat návrh, který výrazně překračuje naše finanční možnosti. Zvolené řešení pak musí architektonicky i provozně obstát v čase.

S jakými hlavními problémy se v této souvislosti setkáváte a jak je řešíte?

Možná je vhodné zmínit, že problémy někdy vyvstávají z nejobvyklejšího typu soutěže, kdy jsou předložené návrhy anonymní a vznikají pouze na podkladě dodaného zadání bez možnosti přímého dialogu se zadavatelem. Následně pak musí zadavatel s vítězem soutěže takzvaně nalézt společnou řeč. A to i třeba v otázce ceny projekčních prací. Tomu lze ovšem částečně předejít například vícefázovou soutěží nebo soutěžním dialogem, kdy může zadavatel soutěžní návrhy připomínkovat. Aktuálně v Ostravě probíhá soutěžní dialog na lokalitu Pod Žofinkou, organizovaný soukromým investorem.

Můžete, prosím, popsat i další velké architektonické projekty, které jsou nyní v Ostravě v běhu nebo je připravujete?

Jde o projekt Nových Bazalů. V tomto případě byl vzhledem k výjimečnosti a náročnosti stavby kladen velký důraz na výběr týmů, které budou moci odevzdat soutěžní návrhy. Zde jsme evidovali obrovský zájem a ve výběru je opravdu elita. V případě Žofinky tomu bylo podobně, ale s ohledem na zkušenosti v oblasti urbanismu, což představuje navrhování souborů staveb nebo i celých čtvrtí podle nejnovějších trendů. Je to ale, jak již bylo řečeno, soutěž soukromá. Soutěž na Dům městských služeb byla naopak koncipována jako soutěž otevřená všem kvalifikovaným zájemcům, kterých byly nakonec dvě desítky, a sedm z nich na základě připomínek poroty a přizvaných odborníků dopracovává svůj návrh ve druhé fázi soutěže. Cílem je budova dostatečně nadčasová a flexibilní, ve které bude i v budoucnu možno dobře poskytovat služby klientům, občanům města. Připravujeme soutěž na lokalitu u haly Tatran, takzvaný Cingrův sad, u Místecké ulice a bývalého hobbymarketu Bauhaus. Zde má urbanistická soutěž pomoci nalézt nejlepší způsob řešení území, které je velmi komplikované s mnoha omezeními a odděluje od sebe dvě významné části městského centra.

Zmínila jste také galerii Plato…

Přestavba někdejších ostravských městských jatek z 19. století do podoby dnešního sídla galerie současného umění Plato se v loňském umístila v první pětici finalistů prestižní soutěže Cena Evropské unie za současnou architekturu, Miese van der Rohe Award. Je to takový evropský architektonický Oskar. Projekt uspěl v konkurenci 362 staveb napříč starým kontinentem a stal se prozatím jediným českým účastníkem, který vůbec postoupil do užšího soutěžního výběru. Porotci jednou za dva roky hodnotí stavby na území celé Evropy od architektů z různých evropských zemí. Rekonstrukce historických jatek probíhala mezi roky 2020 a 2022, autorem je studio polského architekta Roberta Konieczneho KWK Promes. Konieczny bývá označován za průkopníka architektonického stylu moving architecture, jehož prvky výrazně promítl také do svého návrhu pro Ostravu. Nejviditelnějším z nich jsou unikátní otočné stěny, díky kterým dochází ke změně prostorového vnímání galerijních interiérů. Návštěvník se pak cítí v bližším kontaktu s vystavovanými expozicemi, jakož i stavbou jako takovou. Dnes památkově chráněný areál jatek vznikl roku 1881, svému účelu neslouží od roku 1965, kdy začal chátrat. Přestavba sklízela úspěchy už v minulosti a získala také dvě ocenění za památkovou péči v rámci Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro stejně jako cenu Grand Prix architektů 2023 v soutěžní kategorii rekonstrukce.

Jak probíhá příprava takových projektů, co velké architektonické projekty vyžadují?
Dobrý výsledek soutěže je podmíněný pečlivě a komplexně zpracovaným zadáním. Máme zkušenosti, že proces přípravy soutěže zcela přirozeně tlačí na kvalitu zadání. Jednak je to dáno omezenou možností komunikace se zpracovateli návrhu, ale pak také porotou, která obvykle funguje jako určitá platforma špičkových odborníků, kteří se v úvodu soutěže nad zadáním spolu se zadavatelem pečlivě zamýšlejí a mají možnost ho korigovat. Výběr poroty a sestavení skupiny přizvaných odborníků jsou tedy klíčové.

Do zadání dáváte konkrétní požadavky například na vzhled, barvu, přístupy do objektů a podobně nebo necháváte architektům víceméně volnou ruku?

V zadání se může objevit vše, co zadavatel považuje za vhodné zohlednit. Může to tedy v některých případech být i barva, i když většinou se jedná o stavební program a popis specifik provozu konkrétního zařízení, které má být v rámci záměru instalováno. Volnou ruku mají architekti jen tam, kde mají pomoci nalézt a prověřit to nejvhodnější řešení. Může být mnohdy nečekané, na které zadavatel při přípravě ani nepomyslel.

Narazili jste někdy na situaci, že jste z nejrůznějších důvodů potřebovali v návrhu architektů něco změnit, upravit nebo doplnit? Domluvili jste se?

Lze říci, že každý návrh po soutěži prochází dopracováním. Návrh často představuje koncept řešení, určitý přístup k danému zadání, a ačkoliv jsou soutěžní návrhy vždy poměrně propracované, tak nevznikají při úzké spolupráci s investorem nebo třeba dotčenými orgány státní správy nebo správci sítí. To vše je nutné v navazujících krocích po soutěži vyjasnit a zpřesnit nebo i změnit. Důležité však je, že již rozvíjíte konkrétní návrh a ze soutěže víte, že to šlo třeba i jinak, ale nebylo to tak dobré. Netápete, ale již spolupracujete s architektem, který na zadání odpověděl svým návrhem, který byl nejvíce podle vašich představ.

Jsou známy případy velkých projektů, kdy se něco nepovedlo. Například veřejné osvětlení na náměstí v Olomouci, kdy se architekti dokonce s městem soudí. (Článek najdete v minulém čísle a na webu, pozn. red.) Jste na takové situace připraveni?
Problémy mohou nastat i v případě, kdy nejdete cestou architektonické soutěže. Předejít tomu lze nejlépe hned na počátku úzkou spoluprací s projekčním týmem a důkladnou diskusí nad každým méně standardním prvkem nebo řešením. Každý návrh je autorským dílem, s touto skutečností jsme zvyklí pracovat, ale je i naší povinností hlídat, aby bylo autorské dílo jako celek dostatečně funkční a do budoucna udržitelné.

O architektonické a urbanistické soutěže, které jste vypsali, je velký zájem. Kdo se o projekty uchází?

Až na výjimky evidujeme opravdu velký zájem o soutěže v Ostravě a máme co do počtu organizovaných soutěží pozitivní zpětnou vazbu od řady odborníků z Česka. Hlásí se české, ale i zahraniční týmy. Soutěž na Nové Bazaly nebo Žofinku a koncertní sál nebo galerie Plato jsou toho důkazem.

Máte zpětnou vazbu od obyvatel?

Architektonické či urbanistické soutěže, jejich přínos i veškerá úskalí jsou poměrně složitý proces, který může být laickou veřejností ne vždy přijímán a ne vždy pochopen. Je důležité, aby směrem k veřejnosti, zejména laické, byly soutěže dobře vysvětlovány a komunikovány, byť se často jedná o dosti odbornou záležitost. Laická veřejnost často posuzuje výsledek soutěže jednoduchých pohledem ve smyslu líbí, nebo nelíbí, což nemusí být pokaždé ve shodě s pohledem odborným.

Ano, všiml jsem si v této souvislosti například, že k architektonické soutěži na Bazaly existuje i speciální webová stránka. Kam na takové vychytávky chodíte?

Soutěžícím je potřeba předat velké množství informací a taktéž je nezbytné zaujmout co nejvíce kvalitních týmů, takže tato forma komunikace navenek není až tak výjimečná. Za zmínku také stojí něco jako hlavní stránka k soutěžím v Česku, kde si lze prohlédnout výsledky soutěží nebo získat informace o probíhajících a připravovaných soutěžích. Je v sekci Soutěže na webu České komory architektů.

Co byste doporučili ostatním městům, která by se chtěla do podobných velkých projektů pustit? Nebudou litovat vynaloženého úsilí?

Města by měla pečlivě posuzovat, u kterých staveb či veřejných prostranství volit architektonické soutěže. Někde je to přínosné a smysluplné více, jinde méně. A tam, kde je tato cesta vyhodnocena jako přínosná, by pak města měla být odvážná a nebát se. A hlavní je celou věc dobře komunikovat.

Michal Šverdík