Newsletter

Dostávejte to nejzajímavější ze světa veřejné správy i v našich newsletterech.

* Kliknutím na „Odebírat“ souhlasíte s našimi zásadami o Ochraně osobních údajů a zasíláním pravidelných newsletterů. Odhlásit se můžete kdykoliv.

Místní rozvoj

Rozpůlené Hořesedly

Reportáž z obce, kde lidi rozděluje stavba dálnice

Je slunečno, modré nebe, cesta autem bezvadně ubíhá a do obce Hořesedly na trase Praha – Karlovy Vary zbývají podle navigace dva kilometry. Náhle zastavuji v koloně, před námi řídí dopravu semafor. Na vedlejším poli, kde se staví dálnice, jezdí náklaďáky, na prach od nich musím použít ostřikovač i stěrače. Konečně se kolona rozjíždí, později v obci zastavuji na malém parkovišti před krámkem u pošty a oslovuji chodce.

„Žilo by se nám tady dobře, jen ta hrozná doprava,“ mává rukou směrem k obousměrně trvalým kolonám osobních i nákladních aut mladá žena. „Jo, je dobře, že tady obec postavila aspoň chodníky,“ doplňuje její kolegyně. „Nic tady není, žádný život, vedení obce se nestará, je tu jen hluk a kamiony,“ pokyvuje hlavou starší muž a další se připojuje: „Špína a prach“.

„Silnice je rozbitá, kolem ní praskají domy kvůli otřesům. Lidé si stěžují. Rozbitá je i kanalizace pod silnicí. Kamiony jezdí přetížené, jejich řidiči nedodržují rychlost. Bláto a prach sice stavaři dálnice odklízejí, ale nahrnou to jen na okraj vozovky. Náklaďáky se tady nemohou ani pořádně vyhnout,“ popisuje situaci jeden z bývalých starostů Hořesedel Miloslav Sochor, který podal stížnosti a požadoval další místní úpravu dopravního značení a retardér. Příslušný Odbor dopravy MÚ Rakovník se stížnostmi opakovaně zabýval. Všechny dotčené orgány, KSÚS a Policie ČR, včetně vedení obce se shodly, že nesouhlasí s umístěním požadovaného dopravního značení, a to z důvodu nadbytečnosti. „S tím se odbor dopravy ztotožnil,“ uvádí Michaela Prchalová za odbor dopravy.

„Problémy vznikají vinou velkého provozu na silnici, která prochází přímo středem obce, a kvůli staveništi dálnice. Zhotovitel stavby silnici od blátíčka uklízí. Ovšem není v silách obce denně uklízet před každým domem. Že by si každý mohl před svou brankou či vraty prach zamést, to lidi nenapadne, ať to udělá obec. A vznikají pomluvy,“ reaguje starostka Jiřina Milerová, která obci se 420 obyvateli „šéfuje“ již čtvrté volební období. Její odpověď koresponduje s hlasem místní občanky Jany Čechové, která mi při procházce obcí řekla: „Obec je názorově rozdělená, nevím, jestli je to dobou, ale lidé jsou ze staveniště dálnice už nervózní a nikdo nechce moc pro obec dělat…“

Hospodu v obci nemají. Dlouho zde podnikal v tomto oboru jeden soukromník, který po odstěhování nemovitost prodal. A i když nový majitel ze začátku zkoušel hospodu provozovat, neuspěl. Potraviny najdete v obci na dvou místech. Jednu prodejnu provozuje Vietnamec a druhá, kterou vede místní podnikatel, je u parkoviště u pošty. Pro denní nákupy tyto prodejny postačují, větší nákupy stejně občané pořizují ve městech ve větších marketech,“ říká starostka.

Je to velký úbytek vzhledem ke stavu, který panoval mezi válkami. Jak jsem se dočetl, v roce 1932 působili v obci 3 řezníci, 4 rolníci, 3 truhláři, kolář, sedlář, zámečník, 2 kováři, 2 krejčí, 3 obuvníci, měla 4 hostince, 3 obchody se smíšeným zbožím, 4 velkostatky, 2 mlýny, trafiku… „Tak je hodně dávná historie. V současné době jsou v obci tři větší podniky – Chmelex, TOP HOP a Lepič, jinak tady máme několik OSVČ, které podnikají v oborech opravy automobilů, zedník, pokrývač, klempíř, pár soukromých zemědělců a jatka,“ vypočítává starostka Milerová. „U větších podniků se občas dohodneme na nějaké službě, kterou obci pomohou. Všichni pak při oslovení přispívají i finanční částkou na konání dětského dne.“

A jak obec komunikuje s občany? „Máme sice v obci rozhlas, ale nevyužíváme ho, protože je na několika místech vedení přetržené. Ale hlavní důvod byl v tom, že občané hlášení neslyšeli, neboť doprava dělá velký hluk.“ Asi před šesti lety tedy zavedli informování občanů formou SMS, dále využívají Facebook a pořídili elektronickou úřední desku, která je přístupná všem i na mobilních sítích. Obec vydává jednou za dva měsíce zpravodaj a pracuje na aktualizaci webových stránek.

Co se komunitního života týče, nenašel jsem v obci žádné fungující spolky. „Nerada to říkám, ale lidé absolutně nechtějí spolupracovat. Každý hledí jenom na sebe a okolí ho nezajímá. I když se jako obec snažíme pořádat různé akce, jak pro děti, tak pro dospělé, víc lidí se dostaví z  okolních obcí, a ti lidé nám ještě poděkují a řeknou, že to bylo pěkné,“ mrzí starostku. „Fotbalisté skončili, i když jsme jim za půl milionu pořídili obytné buňky jako kabiny. Používali se snad jen dvě sezony.“ V zasedací místnosti obecního úřadu se co 14 dní scházejí senioři, jiná zájmová skupina se v obci neangažuje. „Ani rybáři už tady nejsou, rybník sice dříve pronajatý měli, párkrát na něm udělali při oslavách dětského dne rybářské závody.“

Proč, vysvětluje později Josef Musel za Spolek rybářů Hořesedly: „Proběhla revitalizace rybníku, takže už ho nemáme. Ryby máme v hasičské nádrži, ale jako spolek nefungujeme, spíš se scházíme jen na pokec nebo na rybách soukromě. Na nic tady není nálada a čas,“ vysvětluje.

O budoucnost je postaráno?

Období desetiletého Rozvojového a strategického plánu Hořesedel skončilo koncem roku 2023.  Mezi nejvýznamnější a nejdražší akce v obci patřila výstavba ČOV a splaškové kanalizace. „Ale ani to se některým občanům nelíbí, neboť dříve vypouštěli odpadní vody do potoka a nyní musí platit za stočné,“ reaguje starostka Jiřina Milerová. „Nové chodníky kolem silnice I/6, vodovod, oprava potoka, nové dětské hřiště, kompostéry pro lidi,“ vyjmenovává další dílčí praktická zlepšení starostka. „V loňském roce se nám také povedlo za dobrých podmínek provést demolici dvou rozlehlých statků, které byly v majetku obce, a na tomto uvolněném prostranství bychom chtěli vybudovat novostavbu komunitního domu pro seniory.“ Ten by spolu s dalšími seniory přivítala Marie Ferštlová, která se navíc stará o 102letou tchýni. „Na rozdíl od některých dalších rodin si před baráčkem chodník zameteme, trávu posekáme,“ loučí se se mnou aktivní důchodkyně.

V budově obecního úřadu mne zaujal dětský zpěv. V prvním poschodí objevuji prostory moderní mateřské školy. „Máme kapacitu pětadvacet dětí a školka je využívána nejen dětmi z obce, ale i z okolních menších obcí. Je stále plně obsazená. Máme tady i vlastní kuchyni,“ popisuje učitelka Michaela Nováková. Chvilku si s dětmi povídám. „Je to tady dobrý. Paní učitelka je hodná. Až budu velký, chci tady bydlet…“ slyším odpovědi a vidím upřímné dětské oči. O budoucnost Hořesedel by tedy mohlo být postaráno. V přízemí, v kanceláři starostky, to dosvědčují i dva mladí lidé. „Jdeme si pro žluté lístky na přihlášení pobytu v obci,“ říká Kristýna Petříková a její partner Martin Dlouhý se usmívá: „Čekáme třetí dítě, tak se sem stěhujeme…“ Kuchař původem z Prahy dnes šéfuje kuchyni v nedaleké restauraci Na Šustně na trase Praha – Karlovy Vary.

Zdá se, že největší problémy v obci vznikají s výstavbou dálničního obchvatu Hořesedel, se kterým se začalo vloni v únoru. „Místní jistě přivítají zejména fakt, že tento úsek nové dálnice vyřeší stávající průtah silnice první třídy přes obec a zásadně zredukuje zejména kamionovou dopravu. Pro kvalitu života to bude nepochybně velký přínos. Hotovo bude v roce 2025,“ ujišťuje Iveta Štočková, mluvčí Skupiny VINCI Construction CS.

„Už aby to bylo. Bude zase fajn. Jestli se toho dožiju, opiju se a nebudu sama!“ směje se důchodkyně a místní rodačka Irena Kozlová a dodává: „Víte, naši paní starostku nedostatky a ty kritické názory některých lidí moc mrzí. Je ale dobrá, jen moc neumí prodat svou práci. Není ten typ, který se chlubí…“

Petr Pavel Šimáček

 

Štítky
Nejčtenější kategorie
Chytré město
445
Energetika
509
IT
374
Dotace a Finance
1374
Odpady
250

Nezmeškejte žádné informace!

Přihlaste se k odběru newsletteru a buďte stále v obraze