Nový dům s nájemním bydlením v Korytné vznikne díky programu Dostupné bydlení
Malebná obec Korytná leží v Bílých Karpatech, ve svébytném mikroregionu Východní Slovácko. V celé její kráse ji můžete spatřit z dřevěné rozhledny na vrchu Obecnice. Jako celá republika se i zde potýkají se stárnutím obyvatel. Projekt domu s byty pro seniory si starosta Josef Klon vysnil už před lety, kdy pracoval jako záchranář a setkával se s příběhy nemohoucích starých lidí. Teď je projekt hotov a když vše půjde hladce, moderní budova respektující krajinný ráz místa, otevře dveře už v roce 2027. Na výstavbu hodlají v Korytné využít připravovaného programu Státního fondu podpory investic Dostupné bydlení.
Kdy jste se rozhodl projekt realizovat?
Nosím ho v hlavě zhruba pět let, možná ještě déle. Uvažoval jsem o něm už v době, kdy jsem byl místostarostou. Šestnáct let jsem totiž pracoval jako záchranář a často jsem se mimo jiné dostával do styku se starými lidmi, o které se jejich potomci buď nestarali, nebo se o ně z různých důvodů starat nemohli. Chtěl jsem proto v Korytné zařídit nějaké další možnosti bydlení pro seniory. Nápad jsem ale mohl začít připravovat až po svém zvolení do funkce starosty. Protože jsem však do této pozice nastupoval v době, kdy obec musela splácet úvěr ve výši šestnáct a půl milionu na úpravu školy, musel jsem počkat pět let, než se nám ho podařilo splatit. No, a právě v momentě, kdy byl úvěr konečně splacen, jsem začal opět více přemýšlet nad svým letitým snem. Ale i za tu dobu se nám přesto podařilo uskutečnit spoustu užitečných projektů nejrůznějšího charakteru.
Můžete uvést příklady?
V té době jsme třeba provedli rekonstrukci chodníku, na jehož stav občané marně upozorňovali po několik volebních období. Vznikla celá nová ulice s chodníkem a osvětlením. Osvětlení v obci jsme vyměnili za LED svítidla. Proběhlo odvodnění a úprava hřbitova, který je teď bezbariérový. Vznikla vodní nádrž a ukázalo se, že to bylo dobře vymyšlené, protože vody máme hodně. Letos jsme také na jednom z rybníků vybudovali dřevostavbu, zázemí pro rybáře. Vše funguje, jak má…
Dařilo se vám na projekty získat dotace?
Pokud je ta možnost, využíváme dotace evropské nebo z MMR. Hodně zvažujeme, kolik procent je možné dostat, a někdy raději zažádáme o dotaci z kraje. Administrativně je to mnohem jednodušší a zatím nám všechno vyšlo.
Co tedy následovalo, když jste se konečně mohl pustit do projektu domu pro seniory?
Nechal jsem udělat vizualizaci od jednoho šikovného projektanta. Usmálo se na nás štěstí a nemuseli jsme čekat rok či dva, jak to v těchto případech bývá, protože profese projektanta patří mezi „nedostatkové služby“. Oslovil jsem také ze zlínského Regionálního centra pana Tomáše Jurčeka a ten nám pomohl projekt, který začne SFPI nabízet v září, rozjet směrem k programu Dostupné bydlení. Z něj bychom financovali část určenou právě pro nájemní bydlení. Uvidíme, zda se nám podaří vše realizovat, jak bychom si přáli. Jsme malá obec s 930 obyvateli a malým rozpočtem, proto by se nám podobný program s kombinací dotace a výhodného úvěru hodil.
Hledal jste dlouho vhodnou budovu pro tyto účely?
Ještě když jsem byl místostarostou, sestěhovali jsme dohromady školu se školkou. Škola totiž sídlila ve velmi staré a již nevyhovující budově, jejíž základy pocházejí zhruba z roku 1870, naopak školka byla postavena v roce 1975. Z důvodů nejen ekonomických zastupitelstvo rozhodlo školu přesunout do novější budovy mateřské školy. Tehdy obec na úpravu budovy nezískala dotace, a z toho vznikl ten velký úvěr, o němž jsem hovořil na začátku. Zůstala nám tedy budova bývalé základní školy přímo v centru obce prázdná a přemýšleli jsme, co s ní.
Plán byl tedy ihned jasný?
Ne zcela. Ve hře byla také možnost výstavby hospicu, což ale nevyšlo, a tak jsem se vrátil ke svému původnímu nápadu bydlení pro seniory. Během příprav ovšem statik zjistil, že je budova v opravdu velmi špatném stavu. Základy byly podmočené, plus se k tomu přidaly další problémy, takže jsme se rozhodli pro demolici. Projektant nám zhotovil již zmiňovanou vizualizaci, z níž bylo zřejmé, že nová stavba do lokality krásně zapadne. V budově by mělo vzniknout i krásné atrium, možná menší kavárna, ale také ordinace, aby měli senioři blízko praktického lékaře, či místo pro zázemí zaměstnanců sociálních služeb. Rádi bychom se takto dohodli s některou organizací poskytující sociální služby. V domě totiž budou moci bydlet jak senioři plně soběstační, tak se sníženou soběstační, kteří budou sociální služby potřebovat.
Jakým způsobem budete shánět lékaře? Nebo v obci praktika máte?
O lékaře se nyní dělíme s obcí Slavkov. Ordinaci má v budově, která patří Jednotě a my tam platíme nájem. I kdyby nebyl přímo v novém domě, stávající ordinace je pár kroků daleko.
Kolik by v domě mohlo vzniknout bytů?
V projektu máme naplánováno celkem dvaadvacet bytů. kapacita je podle mě dostatečná, a i kdybychom nenaplnili byty občany Korytné, zájem bude i z okolních obcí. Deset jednotek je jednolůžkových, osm menších dvoulůžkových a čtyři větší dvoulůžkové, které by mohli obývat starší manželé, kteří mají třeba domeček, na jehož údržbu už buď fyzicky nebo finančně nestačí. Dům by mohli prodat nebo předat dětem. Všichni by tak měli možnost zůstat u nás v Korytné ve vzájemné blízkosti.
Dnes už v naší obci žije převážná část občanů řekněme starších ročníků, mladí se stěhují do větších měst. Navíc obec kvůli územnímu plánu nemůžeme rozšiřovat a popravdě bych to ani nechtěl. Jsme totiž krásná dědinka v chráněné oblasti Bílých Karpat, ve které by bylo toto rozšíření velmi složité. Máme totiž svoji vodu, čističku odpadních vod a všechna tato i další zařízení jsou postavená a fungují do tisíce obyvatel.
Tento demografický trend, který zmiňujete, je asi neodvratný a závažný. Čím motivovat mladé, aby zůstali?
Jsme dědina, ve které zůstávají ti, co jim přirostla k srdci. V územním plánu sice máme možnost výstavby, ale na pozemcích soukromých. Lidé je nechtějí prodat a my to nemůžeme ovlivnit. Ke generační obměně může ale dojít tak, že senioři, kteří opustí své domovy a půjdou bydlet k nám do obecního, poskytnou své domy dětem či vnukům, nebo je prodají. I jako obec chystáme připravit bydlení pro mladé rodiny poté, co klienti uvolní byty v našem charitním domě.
Jak máte projekt rozvržený finančně?
Uvidíme, jak bude ve finále dotační program vypadat. Měl by být ze 35 % pokryt dotací a na zbylou část bychom využili zvýhodněného úvěru. Ten bychom chtěli splácet z větší části vybraným nájmem. Otázkou je, na kolik let by tento úvěr byl rozprostřen. Ve hře je více variant.
Jak vysoký bude rozpočet stavby?
Na stavbu je tam počítáno s částkou zhruba 80 milionů podle prvního návrhu. Je to velkorysé řešení, architekt navrhl krásné dřevěné, mramorové a kamenné prvky, aby stavba zapadla do charakteru krajiny. Teď jsme podali žádost na projektovou dokumentaci a hned, jak nám přiklepnou dotaci, rozjedeme výběrové řízení a budeme řešit projektanta, architekta a tak dále.
Taková částka je na obec velikosti Korytné velká. S jakým rozpočtem vlastně v obci hospodaříte?
Ročně je to zhruba 28 milionů, většinu spolkne administrativa a na investice nám zbydou dva tři miliony. Ale hospodaříme tak, že nám na účtu pořád zbývá kolem deseti milionů.
Jsou podle vás úvěry užitečným nástrojem pro obce?
Co si budeme povídat, dotace jsou samozřejmě příjemné a pro malé obce s většími plány přímo nutné. Jsem si ale vědom toho, že se blíží období, kdy skončí. Je potřeba, abychom se my starostové, učili řešit investice bez nich. Z tohoto důvodu jsme se vloni vydali spolu s několika zástupci dalších obcí v rámci mikroregionu Východní Slovácko na návštěvu do Rakouska, kde jsme se seznamovali s realizací projektů z pohledu našich sousedů. Tam už totiž dotace delší dobu neexistují. Situaci řeší zejména úvěry, nebo za pomoci soukromých firem.
Nejsem v tom směru úplně bez starostí, přece jen, třicet milionů je hodně peněz, ale na vládě slibují, že úrok bude mezi jedním až jedním a půl procenty.
Museli jste se vyrovnávat s nějakým nečekaným problémem?
Víte, co bylo zřejmě nejtěžší? Vysvětlit lidem, proč se musí budova s číslem popisným 1 z roku 1870, kde byla odnepaměti škola, nechat zbourat. Tato skutečnost rozvířila velkou diskusi. V obci jsem požádal občany o písemné vyjádření názoru (řekněme takové menší referendum) a zjišťoval, co bychom s budovou měli udělat. Nakonec obyvatelé souhlasili s tím, že je bydlení pro seniory tím nejlepším řešením. Jinak s ničím nebyl žádný velký problém. Jen holt stále sháníte zhotovitele vizualizací, projektanty a vyřizujete různá povolení. Všechno má zřejmě svůj čas, aspoň se tak člověk může věnovat i jiným věcem, a že jich není málo. O tom by vám mohl jistě každý starosta sáhodlouze vyprávět…
Návrh stavby je ale podle mého velmi zdařilý, třeba přesvědčí i ty, kterým se bude po domě č. 1 stýskat.
Autorem je architekt Fornousek, moc šikovný, už s námi spolupracoval na úpravě hřbitova a na krajinářských projektech. Na zeleň totiž u nás také klademe velký důraz.
Kdy budou moci do nového domu přijít první nájemníci?
Demolice stávající budovy bude hotová do konce roku, na podzim by se mělo uskutečnit výběrové řízení na projektanta. Projektová dokumentace by měla být hotová na jaře 2025 a na podzim by se mohlo začít stavět. Nejpozději do konce roku 2027 by dům měl stát. Už za mnou chodí lidé připravení zapsat se do pořadníku.
Vidím, že příprava tohoto projektu polyká většinu vaší kapacity. A podle toho, co říkáte, to u vás v obci funguje. Co byste případně ještě chtěl vybudovat, dotáhnout…?
A to jsem ani nezmínil, že původně žádné obecní budovy nebyly zkolaudované a zapsané v katastru. Teď už to všechno máme, jen ještě u dvou tří opravíme střechu. Mám naplánované založení ovocného sadu, jaký sem do Bílých Karpat patří. Chtěl bych vybudovat sušárnu ovoce a pálenici. Budou se tu vařit trnky a podobně. Starší ročníky pamatují, že sušáren v okolí bylo hodně, postupně však zmizely.
Koketuji s nápadem vybudovat bazén, saunu a malé wellness. K dispozici je sportovní hala, tenisové kurty, amfiteátr, umím si krásně představit možnost pořádat tu sportovní nebo rekreační soustředění.
Jste spíš pro to lákat do Korytné turisty, nebo spíše zachovat klidný charakter místa?
Tyhle dvě věci se ve mně bijí. Jako „zelený“ Korytňan jsem opatrný s otvíráním náruče turistům – přináší to odpadky, hluk a podobné problémy. Na druhou stranu, proč neukázat, jak je tu krásně?
Redakce
