Dlouholetý zastupitel města Pacova na Vysočině o samosprávě, investicích, kultuře i zálohování

Jan Kamír je zastupitelem ve městě Pacově. Jako tradiční zaměstnavatel a pacovský patriot cítí potřebu věnovat čas a síly místní komunitě. Hovoří o tom, proč nemá rád dotace, o realizovaných projektech, o tom, jaký je kulturní život v tomto malebném městě. A protože jeho firma vyrábí mimo jiné pásové dopravníky pro třídicí linky na odpad, řeč se stočila k plánovanému zálohování PET lahví. Jan Kamír se přiklání na stranu těch, kteří tento projekt nepodporují.

Ráda bych nejprve mluvila o vaší práci pro obec, přece jen za tři volební období jste nasbíral řadu poznatků a zkušeností. Proč jste se vlastně rozhodl vstoupit do komunální politiky?

Já jsem patriot, rodák z Pacova. Nabyl jsem v životě určité zkušenosti jak v investování, tak v realizacích staveb a různých druhů technologií jak u nás přímo v továrně na dopravníky, tak po celém světě, kam se naše výrobky dostávají. Město je významný investor, proto mi to přišlo správné se o nabyté zkušenosti podělit.

Jaký byl střet s realitou?

Těžký nebyl. Pacov je malé krásné městečko na Vysočině, původně v Jihočeském kraji, které znám od malička, proto vstup do zastupitelstva pro mě žádný šok nebyl. Navíc, naprostou většinu představitelů města znám dlouhé roky osobně a na mnoho věcí máme společný názor. My v Pacově nemáme problém se dohodnout, protože se dohodnout chceme. K jednání jsou zváni všichni. Když hrozí, že na nějakém bodě není jasná shoda, hledá se řešení, aby shoda byla. Zcela výjimečně se stává, že někdo hlasuje proti návrhu usnesení.

Jaké projekty jste za dobu svého působení realizovali?

Město si žije svým tempem, investic byla za tu dobu spousta. Předělával se například pacovský zámek. Z původních kasáren jsou dnes kanceláře městského úřadu, je zde muzeum, knihovna, výstavní prostory, společenský sál, kde se organizují různé kulturní akce, vítají se noví občánkové města, oddává se…

Sám také oddáváte snoubence?

Mám to moc rád. Už jsem oddal snad stovky párů a moc mě to baví – pozorovat především mladé lidi u vstupu do nového života, vidět, jak se rodiny sbližují. To je velice příjemná část zastupitelského mandátu a také velká čest mít na krku městský znak.

Jak se vám v Pacově daří získávat dotace?

Upřímně, slovo dotace nepatří zrovna k mým oblíbeným. Při podnikání dotace prakticky nevyužíváme. Moje životní krédo je svoboda a dotace jsou až nebezpečně nesvobodné! Mě na tom znervózňuje fakt, že se investuje do toho, na co jsou zrovna dotace, a ne do toho, co obec/organizace aktuálně potřebuje. A ty následné kontroly, opakované kontroly z různých institucí na stejnou dotaci, udržitelnost… Ale respektuji to. Systém je takhle nastaven a nikdo to ze dne na den nezmění. Pokud je mi známo, co se týče získávání prostředků, je Město Pacov relativně úspěšné.

Jste tedy spíše pro financování formou úvěru pro obce?

Dotace je vždy spojená s dotačním programem, ne vždy s potřebou.

Když například potřebujete vybudovat hřiště, ale zrovna ten rok nebo dva se takové věci nepodporují, tak musíte buď čekat, anebo to udělat ze „svého“. Pak se titul objeví a snese se kritika, že kdyby se tím počkalo, mohla se čerpat dotace… Kdyby byla podpora nastavena trochu jiným způsobem, aby více záleželo na tom, co dané město nebo obec opravdu potřebuje, kdyby víc záleželo na lidech, kteří jsou zvolení, aby o té obci rozhodovali než na tom, co úředníci na kraji nebo na celostátní, či evropské úrovni „vypíší“. Takto se hledá, jestli se vejdeme do zadání dotace, nebo nevejdeme, jak projekt nazvat a okrášlit, aby prošel, získal body… Potom jsme svědky toho, že vznikají projekty, které ta obec nutně nepotřebuje, nebo se musí projekt uzpůsobovat textu dotace… Toto mě trochu trápí.

Jaké větší projekty tedy vznikly nebo vznikají?

Jeden z posledních velkých projektů byla rozsáhlá přístavba domovu pro seniory. Určitě už zmíněný zámek, to byla také poměrně velká investiční akce. V současné době se opravuje Sokolovna, samozřejmě s nějakým dotačním titulem. Připravuje se průtah města, což bude znamenat velký zásah do života Pacovských a lidí z nejbližšího okolí, protože jde o páteřní silnici, která vede celým městem, včetně náměstí.

Byla otevřena zcela nová mateřská školka, rozšiřovaly se a modernizovaly učebny ve školách a na gymnáziu, opravila se sportoviště, ulice… je toho docela hodně. Zastupitelé, mimo jiné, projekty schvalují, přináší návrhy, leč hlavní zásluha zdárného rozvoje města je především na vedení města, městských a podpůrných organizací, všech kolegyň a kolegů kteří tam pracují. Nemusí být všichni tolik vidět, leč umí svou práci velice dobře. Za to je jim třeba poděkovat!

Zmínil jste, že Pacov byl nejprve v Jihočeském kraji, teď spadá pod Vysočinu. Jak funguje komunikace s krajem?

Upřímně řečeno, jsem jenom zastupitel, nejsem v radě ani v žádné jiné funkci, takže s krajskými úředníky moc často nejednám. Ale letos v létě se tady konalo výjezdní zasedání Kraje Vysočina, byl u nás pan hejtman s celou radou. Voliči v krajských volbách rozhodli, že je teď na kraji jiná koalice a popravdě nevím, jaké projekty naváží anebo co se bude muset znovu projednávat…

Co vás v tomto volebním období čeká za největší výzvy?  

Jak už jsem říkal, dominantní je průtah městem, to bude zásah naprosto razantní, protože to budou stovky milionů korun z rozpočtu města. Teď jsme ve fázi projektování a předkládání PD na stavební úřad. V mezičase bude probíhat mnoho přípravných záležitostí, jako etapizace, objížďky, návaznosti na stávající komunikace, obslužnost, zásobování…  To se musí opravdu dobře připravit a načasovat. A potom jsou tu další, neméně důležité věci, např. poliklinika, která už by nutně potřebovala rekonstrukci. Také do školství se musí dál investovat, do sportovišť apod. veřejných a prospěšných výzev je tu řada.

Pacov je moc hezké městečko. Láká to mladé lidi, aby se tu usazovali? Máte dorost?

To je dobrá otázka… Jak se to vezme. Parcely se neustále připravují, takže místa na rodinné domky tu jsou, před dvěma lety byla po dlouhých letech postavena nová bytovka… Vidím to i z pohledu naší firmy. Patříme mezi významnější zaměstnavatele.  KAMÍR a Co. Spol. s r.o. a její dceřiná firma Bluetech s.r.o. zaměstnávají v Pacově přes 200 lidí, celkově dáváme práci více než 300 lidem a mladí lidé k nám přicházejí a usazují se v Pacově. To je určitě pozitivní. Město má i další významné zaměstnavatele. Je tu penzion, domov pro seniory, ten potřebuje kvalitní a odbornou pracovní sílu. Máme tady školky, školy a gymnázium, tedy spoustu mladých lidí z okolí, včetně učitelů a tak dále. Pochopitelně jsou zde další úspěšné firmy, které rostou a jejich záběr je rozkročen do mnoha oborů lidské činnosti. To jsou velmi pozitivní věci a Pacov se pomalu, ale jistě rozrůstá, myslím, že to jde správným směrem.

Územní plán máme relativně nový, v něm se s dalším rozvojem počítá a je tam už krásně zamalován i obchvat města. Byli bychom za něj rádi.

Jste podnikatel, máte firmu, asi máte nejblíž k odpadovému hospodářství. Je to také vaše agenda na obci?

Musím být schopen udělat si názor na cokoli, co se projednává, o čem se hlasuje, takový Ferda Mravenec. V našem katastru města je skládka odpadů s moderní třídící linkou od nás, tak k tomuto tématu mám relativně blízko. Myslím si, že za těch 30 let zkušeností k tomu dokáži poskytnout relevantní názor.

Ty třídící linky mě zajímají, můžete popsat vývoj, jakým prošly za tu dobu, co to vyrábíte, a jak se modernizují?

V Česku pořád přetrvává ruční třídění a dotřiďování jednotlivých komodit. Mnoho funkčních automatických linek tady není. Jedna dvě, a to neznamená, že pracují bez lidí. Sice už se u toho nenadřou tolik jako v těch průkopnických časech, ale modernizace by samozřejmě měla postupně přicházet a je, i s ohledem na nedostupnost pracovníků, velice žádoucí. Leč, tento proces se teď zadrhl kvůli tomu, že se neví, jestli bude platit zákon o vratných PET lahvích a Al plechovkách. To je špatný signál, když se neví, jestli zálohování bude, nebo ne a případně od kdy.

Mnohé firmy, které se třeba už chystaly, že půjdou do určitých modernizačních prvků, včetně optického třídění a podobně, najednou pozastavují investice. Není jasné, jestli se bude vratný PET třídit na „okresních“ linkách, nebo bude linka centrální? Je to zatím bohužel velmi nejasné a za posledních pár týdnů, co vláda schválila, že zákon půjde do sněmovny, mám opravdu hodně telefonátů od zástupců municipality,  investorů a provozovatelů. Nevědí, co si mají myslet a obávají se, že se ekonomika stávajícího systému výrazně zhorší. Pak asi nezbude než si peníze vzít zase od obyvatel. Občan bude financovat systém vratných lahví (dokud má lahev u sebe, peníze v ní má on) a zřejmě se dočká zdražení za svoz odpadu, protože systém zbylého tříděného odpadu musí být zachován! Nejde o žádné malé peníze. Například aktuální cena 1 kg čirého PET se pohybuje kolem 16,- Kč bez DPH a Al plechovek 22,- Kč a to byly letos ceny i výrazně vyšší. Není to úplně komfortní situace ani pro nás, ale hlavně pro všechny, kteří do teď budovali a spravují stávající, funkční uspořádání sběru a třídění separovaného odpadu.

To věřím. No a co si o zálohování myslíte?

Já nejsem pro zálohování, protože to bere z dobře fungujícího systému surovinu, která je dneska naprosto bez problému tříditelná na stávajících technologiích a je standardně dobře obchodovatelná. Argument, že PET z tříděného nebo komunálního odpadu se nedá recyklovat na PET materiál pro potravinářství, je minimálně nepřesný. Recyklovat se dá. Proto je o něj takový zájem.

Argumenty pohozených petek v lese by neměly být ty hlavní. Tady jde o surovinu. Ať se z toho potom udělá znovu lahev, nebo něco jiného, je to surovina.

Zatím je to všechno hodně v mlze. Neví se přesně, kdo by byl provozovatelem systému, kde a jak by se PET a Al plechovky dotřiďovaly, kam a jak se budou tyto vyjmuté materiály svážet, kdo to všechno zaplatí…

Argumenty o podobnosti se zálohováním nápojových skleněných lahví moc neobstojí, protože lahve a sudy si odebírají zpět nápojáři a znovu do nich plní nápoje. Vratné PET a Al plechovky půjdou úplně jinou cestou mimo nápojáře. Ti si koupí už zase jen prefabrikovaný polotovar, ze kterého si „vyfouknou“ svůj tvar petlahve těsně před plněním, nebo koupí novou, hotovou plechovku. Navíc, pro čistou recyklaci pro potravinářství lze víceméně použít jen čirý PET, případně jen několik málo odstínů modré barvy. Alespoň takto nám to bylo vysvětlováno u firem, které se recyklací PETu zabývají. Ty ostatní barvy – zelená, hnědá, fialová… se stejně recyklují pro jiné využití, než je PET lahev.

Není to celé dobře argumentováno, a jestli si někdo myslí, že od zavedení zálohování v lese nenajde žádnou PET lahev…☺?

A co argument naplnění evropské kvóty v třídění?

Dnes končí v kontejneru více než 8 PET lahví z deseti uvedených na trh. A chceme kvůli jedné nebo půl lahvi investovat do nového systému pět miliard a za miliardu ročně jej udržovat? To mi opravdu připadá neekonomické. Za ty peníze se dá postavit mnoho výkonných linek na dotřiďování v každém kraji. Podle mě je potřeba ještě více tlačit na všeobecné třídění u obyvatel a firem. Následný svoz, dotřídění na linkách, obchod se surovinami je již zaběhlý a funkční. Je třeba investovat do modernizace těchto systémů, technologií a mentální podpory třídění. Tento obor je velice rozsáhlý a zahrnuje další různá využití surovin z odpadů, např. alternativní paliva, recyklace fólií a ostatních plastů mimo PET, papír, průmyslové odpady, sklo, textil, elektronika, železo… Je toho opravdu hodně a zálohování PET a Al plechovek je jen další rozdrobení a znepřehlednění celého systému nakládání s obaly a odpady. Na třídících linkách se běžně třídí až 20 frakcí surovin. Škála je opravdu široká. PET a Al materiál patří mezi suroviny, které výrazně zlepšují efektivitu a ekonomiku celého systému. Také je potřeba zdůraznit, že zdaleka ne všechny plechovky na nápoje jsou z hliníku. Běžně se používají i Fe plechovky a to zjistíte buď zkouškou magnetem, nebo řádným prostudováním všech informací na plechovce vytištěné… Pokud nějaký pivovar stáčí pivo do Fe plechovek, bude mít jednoduchou výhodu, že už na cenovce bude o minimálně 4,-Kč levnější, než stejný produkt v Al plechovce…

Nabízí se další příklady z běžného života, třeba nedávné povodně. Kolik desítek kamionů s PET lahvemi s pitnou vodou do postižených míst odjelo a ta voda se rozdávala potřebným! A teď tam řešte zálohování… Nebo všechny velké koncerty, či společenské a sportovní akce – to tam budou lidé stát frontu na zálohovací automaty?

Všechny tyto provozy, stadióny a instituce jsou dnes dobře vybavené na sběr tříděného odpadu. Léta učíme obyvatele, aby na lahve před vhozením do kontejneru šlápli a tím zmenšili jejich objem. Do automatů se budou muset vracet v původním tvaru. Proč? Přeci čárkový kód se přečte z jakéhokoliv tvaru obalu… a podobných příkladů jsou spousty.

Důležité je ale ještě něco: rozlišujme sběr odpadu, jeho třídění a recyklaci. Jsou v Česku takové kapacity, které by zvládly recyklovat všechen PET uvedený na trh??? Nebo se PET materiál stejně vyveze? Pokud mám správné informace, recyklace a opakuji recyklace, tedy zpětná výroba PET materiálu pro nové využití, má v ČR zatím jen velice nízké zastoupení, ač potenciál je obrovský.

Rád bych znal odpověď MŽP na tuto otázku…

Děkuji za rozsáhlý vhled do tohoto tématu. Máte ještě volný čas, který věnujete veřejným věcem a také koníčkům. Slyšela jsem, že máte blízko k umění, je to tak?

No, dnes už se spíš soustředím na hlavní zálibu, což je cestování a fotografování. Hrával jsem amatérské divadlo, v mládí rozechvíval struny banja v country kapele, organizoval různé kulturní akce a podobně, leč to už nechávám mladším a odvážnějším.

Jaký je vlastně kulturní život v Pacově?

Pestrý. Je tady velmi kvalitní a výkonná základní umělecká škola, která má mnohé obory, hudební nástroje, kreslení, tanec… Je opravdu úžasné, jak celá škola funguje. Měl jsem těsně před kovidem možnost s nimi nastudovat muzikál Pinocchio. Zúčastnili se tohoto projektu desítky žáků i učitelů a byla to skvělá spolupráce. Orchestr, sbor, herečky a zpěvačky, tanečníci, malování velkoplošných kulis…  Jsou u nás pěvecké sbory dětské i dospělé. Působí tu spousta velmi dobrých amatérských kapel a organizace kultury pro malé i velké je na velice dobré úrovni, jen co rozpočet města dovolí…

Během roku máme ustálený rytmus kulturních akcí. V létě je v parku velký HUDEBNÍ festival JATKA FEST, ZUŠ Open, Regionální slavnosti, Loučení s létem, trhy a podobně. Po rekonstrukci kina vzniklo Kulturní centrum, které dnes patří k velmi vyhledávanému místu pro setkávání obyvatel města, kde se promítají filmy, pořádají koncerty nebo divadelní a další produkce. Po dokončení rekonstrukce Sokolovny se vrátí spolkové plesy, seniorské aktivity, sport menších rozměrů (ping-pong, lezecká stěna, tanec…) apod.

Do kultury určitě zařaďme sportovní kluby a spolkovou činnost. Město klade na tyto činnosti velký důraz a je to dobře. Naše firmy všechny kulturní, společenské, sportovní či jiné aktivity v regionu Pacova výrazně podporují. Jde o statisíce korun každý rok. Dělá nám velkou radost, že můžeme darovat prostředky na smysluplnou práci, protože naprostá většina všech výše uvedených organizací se věnuje dětem a mládeži!

Pacov je dobré místo pro život!

Dita Hradecká